Jezdecká bitva křesťanů s Turky, Litomyšl, zámek - sgrafitová výzdoba severní fasády arkádového nádvoří, po 1583.

Dynamicky pojednaný válečný střet se odehrává na pláni před branami opevněného města, jež bylo díky několika proslulým stavbám, na př. antickému Koloseu, pro dobového diváka snadno ztotožnitelné s metropolí veškerého křesťanstva - Římem. Význam zobrazeného výjevu není zřejmě fiktivně reportážní nebo iluzivně dokumentární jakou znázornění Konstantinova vítězství u Milvijského mostu v druhé polovině sgrafitového pásu fasády, ale vyjadřuje aktuálně politickou symboliku - varování před nebezpečím osmanských nájezdů z východu na středoevropské impérium Habsburků. Stavebník zámku Vratislav z Pernštejna se po boku císaře Maxmiliána, s nímž od mladých let udržoval přátelství, osobně v roce 1566 účastnil válečného tažení proti Turkům. Při volbě tureckého námětu pro stěžejní část fasády nemusela ale rozhodovat jen osobní vzpomínka pernštejnského magnáta. Turecké invaze totiž nepolevovaly ani za vlády císaře Rudolfa II., kdy sgrafitová výzdoba litomyšlského zámku vznikla.