Klanění tří králů (mudrců), Přerov nad Labem, zámek, po 1561.

Zmínku o cestě králů (mágů) do Betléma k narozenému Kristu obsahuje z kanonických evangelií pouze vyprávění Matoušovo (2,1-12). Umělci při znázorňování Klanění však čerpali i z církví oficiálně neuznaných textů, na př. tzv. Protoevangelia Pseudo-Matoušova, nebo další legendární literatury. Cestu z Jeruzaléma mudrcům ukazovala hvězda (bývá zobrazována v podobě vlasaté komety), jež se zastavila nad místem, kde Panna Marie s Ježíškem přebývali. Pojmenování mágů, přinášejících Kristu darem symboly důstojnosti a božství: zlato a kadidlo a myrhu, používanou při balzamování mrtvých jako odkaz na budoucí Ježíšovu smrt, jmény Kašpar, Baltazar a Melichara vzniklo později, až kolem roku 500. Zobrazení Baltazara jako černocha se objevuje až v pozdním středověku. Scéna na vnější zámecké fasádě je situována do interiéru otevřeného pilířovými arkádami. Zvlněný kopečkovitý terén pod nohama mudrců znamená patrně symbolické vyjádření cesty, kterou museli za Spasitelem urazit a jejíž různě udávaná časová délka kolísá od sedmi dnů až po dvě léta (tomu by odpovídal vzrůst Ježíška stojícího v klíně Panny Marie).