Abraham obětuje Izáka, Třebíč, tzv. Malovaný (Františkovský) dům, Karlovo náměstí čp. 1, konec 16. století.

Výjev představuje starozákonní příběh, v němž přikázal na zkoušku pevnosti víry Hospodin Abrahamovi, jednomu z židovských patriarchů, aby mu obětoval svého syna Izáka jako zápalnou oběť. K obětišti přijel Abraham na koni, Izák nesl otep dříví. Když Abraham syna svázal, položil na oltář a vytáhl nůž, zjevil se mu anděl, který mu zadržel ruku. Místo syna Abrahám poté obětoval berana, který uvízl v houští (Gn 22,1-19). Námět patří mezi nejstarší zobrazované starozákonní scény v křesťanském umění i díky tomu, že byl považovaný za přímý předobraz Ukřižování, tj. obětování Krista Bohem Otcem. V rustikálním fasádovém provedení nezachytil neznámý sgrafitář Izáka nahého a mladistvého věku, ale jako zralého oděného muže klečícího na obětním stolci. Otep dříví leží pod Abrahámovýma nohama, nad ní stojí beran.