Astronomie, Nelahozeves, zámek, 3. čtvrtina 16. století.

Stojící dívčí postava drží v rukou nad hlavou drapérií obalenou nebeskou sféru. Věcný atribut glóbu umožňuje dvojí výklad. První vede k zobrazení alegorie Astronomie, jež patřila společně s Gramatikou, Rhetorikou, Dialektikou, Aritmetikou, Geometrií a Musikou do středověkem kodifikovaného cyklu zv. Sedmero svobodných umění. Seskupení této řady respektovaly i renesanční vzdělanecké kruhy. V malířství byly jednotlivé vědy zobrazovány nejčastěji v podobě ženských alegorií s atributy. Objevovaly se tam, kde bylo třeba explicitně upozornit na duchovní nebo vzdělanostní účel stavby; na privátních budovách fungovaly jejich obrazy jako odkaz na věhlas a učenost jejich stavebníka. Druhá nit interpretace vede k alegorickému vyjádření Noci. Dívka v lehkém kontrapostu je k příchozímu divákovi natočena téměř zády, její a náš pohled tedy směřuje stejným směrem. Kontrastní světle-tmavé sgrafita pojednání výjevu zdůrazňuje, že stojí i se svým nákladem - světem zahalena šerem noci a trpělivě vyčkává ranní úsvit.