Jízda orientálního triumfátora na slonu, Brandýs nad Labem, zámek - východní nádvorní fasáda, konec 16. století.

Záliba císaře Rudolfa II., majitele brandýského zámku, v netradičních kuriozitách a exotické fauně našla své vyjádření i ve sgrafitových obrazech zámeckého nádvoří. V císařském zvěřinci na Pražském hradě panovník některá cizokrajná zvířata sám choval (zděný lvinec pro něj postavil Ulrico Aostalli již zkraje osmdesátých let 16. století). Nejbližšího živého slona mohli Rudolfovi současníci spatřit v habsburské císařské menažerii v Ebersdorfu u Vídně, jejíž atrakcí byl již v polovině 16. století slon Sulejman. Brandýské sloní vyobrazení však patrně vzniklo na základě dobových kreseb či grafických ilustrací, kterými disponovali rudolfínští dvorní umělci (Aegidius Sadeler aj.).