Přejít k hlavnímu obsahu

Přihlášení pro studenty

Přihlášení pro zaměstnance

dsc_7278_1600_148026.jpg

Publikováno: 05.06.2020

Za měsíc a půl otestovali stovky vzorků na přítomnost koronaviru. Expertům Fakulty chemicko-technologické je posílaly nemocnice v Pardubicích a ve Vysokém Mýtě. Ve speciálně zabezpečených laboratořích molekulární biologie tento vysoce nakažlivý materiál izolovala a testovala dlouhé hodiny Barbora Jankovičová se svým týmem. A testuje stále. Pandemie ještě neskončila.  

Jaký počet vzorků jste zatím otestovali? 

Přestože se v průběhu testování rozšířila spolupráce a kromě pardubické nemocnice jsme začali testovat ještě vzorky z vysokomýtské nemocnice, celkové množství otestovaných vzorků je nižší, než bylo původně plánováno, jedná se řádově o stovky vzorků za celé období. Je to ale obecný trend, vzorků je celkově méně.

Jak moc jsou výsledky spolehlivé?

PCR metoda (polymerázová řetězová reakce), kterou používáme, je obecně velmi spolehlivá. Například ve srovnání s rychlotesty stanovujícími specifické protilátky, které jsou spíše orientační. PCR nám dává jasnou informaci o přítomnosti či nepřítomnosti virové nukleové kyseliny ve vzorku a slouží k potvrzení infekce. Při každém testování paralelně s vyšetřovanými vzorky navíc analyzujeme i kontrolní vzorky. Ty by měly potvrdit správné provedení testu.

Víte, komu testované vzorky patří?

Vzorky jsou pro nás anonymní, máme je označené číselnými kódy, takže nevíme, komu patří, ani neznáme věk možných pacientů.  Ze začátku jsme měli vzorky z odběrového místa od pacientů, kterým bylo vyšetření doporučeno lékařem nebo hygienickou stanicí na základě vykazování některých z příznaků onemocnění. U těchto vzorků byl i častější výskyt pozitivních testů. Nyní se již pozitivní vzorky vyskytují spíše ojediněle.

Ptají se vás lidé na testování? 

Ano, především je zajímá, zda a případně kolik máme pozitivních vzorků.

Kolik pozitivních vzorků jste měli?

Cekem jich bylo 21.

Co znamená toto testování pro fakultu?

Především to, že mohla využít BSL3 laboratoř, což je laboratoř s vyšším stupněm biologické bezpečnosti, která je výjimečným prostorem i z hlediska ochrany před únikem viru. Pro nás je to určitě zkušenost, kterou v budoucnu využijeme. Ať už při dalším testování obdobného typu, případně i formou výzkumu.  

V čem je testování náročné?

Testování jako takové náročné není, jedná se o běžné postupy, spíš jsme si museli zvyknout na dodržování určitých zásad bezpečnosti práce, které tento typ vzorků vyžaduje a pracovní režim v BSL3, který se od běžné laboratoře liší. 

Kolik času denně jste strávila v laboratoři? 

Ze začátku samozřejmě více, během zavádění testování jsme tam trávili kolikrát i celý den. V současné době je to cca 6-8 hodin denně podle aktuálního počtu vzorků a zastoupení pozitivních vzorků, u kterých je potřeba dělat dodatečnou potvrzující analýzu. Při testování se ale střídáme, takže to není každý den.

Jak dlouho bude ještě testování probíhat?

Těžko říct. V současné době testujeme hlavně vzorky hospitalizovaných pacientů nebo pacientů, kteří jdou na plánované operace, u nichž je vyžadován negativní test. Bude tedy záležet na tom, jak se bude vyvíjet epidemiologická situace a jak dlouho bude toto opatření potřeba.

Mgr. Barbora Jankovičová, Ph.D. (*1981)

  • Vystudovala magisterský obor „Analýza biologických materiálů“ na Fakultě chemicko-technologické Univerzity Pardubice, dále doktorský studijní program „Analytická chemie“ na FChT, UPa.
  • Od roku 2007 působila na katedře FChT jako vědecko-výzkumný pracovník, od ledna 2020 pak jako odborný asistent.
  • Ve své vědecké práci se věnuje především molekulární biologii a proteomice se zaměřením na nukleové kyseliny a proteiny s klinickým potenciálem.
  • Absolvovala několik zahraničních stáží (Institut Curie v Paříži, Indiana University v Bloomingtonu, KTH Royal Institute of Technology ve Stockholmu, Virologický ústav SAV v Bratislavě).
  • Byla zapojena do řešení několika národních tak i mezinárodních projektů (FP6 - NeuroTAS, FP7 - NaDiNe).
  • Vedla celou řadu bakalářských a diplomových prací, dotýkajících se především tématiky klinicky významných biomarkerů se zaměřením na jejich identifikaci, charakterizaci, způsoby izolace či detekce.