Published: 25.08.2023
Několik lidí v posledních týdnech v Česku zranil blesk. Jedná se přitom o velmi nepravděpodobný úraz. Experti připomínají, že šanci na zásah bleskem mohou lidé ovlivnit svým chováním.
Pravděpodobnost, že člověka při bouřce zasáhne blesk, je jedna ku třem milionům. V poslední době je ovšem v Česku podobný jev nebývale častý. Jen za poslední měsíc totiž blesk zranil dva lidi. Na konci července pak po jeho úderu doprostřed hřiště skončilo šest dětí v nemocnici. Podobné úrazy hrozí i nyní, kdy meteorologové opět varují před bouřkami.
Podle Patrika Čermáka z Ústavu aplikované fyziky a matematiky Fakulty chemicko-technologické, Univerzity Pardubice je sice šance, že do člověka udeří blesk malá, nicméně ji lze ještě snížit. „Elektřina si hledá cestu nejmenšího odporu, a proto blesk zasáhne většinou vysoké objekty. Je proto zásadní nebýt na místě tím nejvyšším – třeba na otevřené louce či kopci bez stromů nebo budov,“ uvedl.
NEPŘÍMÝ ÚDER
V Jeseníkách v půlce srpna blesk ukázal, že zvládne působit i nepřímo až do vzdálenosti několika desítek metrů od úderu.
Muže tam zranil takzvaným krokovým napětím. „Země se nabije a energie klesá do všech stran. Rozdíl energií v určitých místech pak tvoří toto krokové napětí. Stačí jeden krok a vzniklé napětí mezi končetinami může být pro člověka fatální,“ osvětlil Čermák.
V podobných případech doporučuje zůstat v podřepu s nohama u sebe a pokud možno na špičkách. Komplikace podle něj mohou způsobit i hole na nordic walking. Jsou sice většinou odizolované, stoprocentní záruku před zasažením proudem ale nedávají. „Určitě s nimi v bouřce nedoporučuji utíkat,“ doplnil.
Podle lékaře Martina Dolečka z Fakultní nemocnice v Brně může mít zásah bleskem pro lidi fatální následky.
„Dotyčný bude pravděpodobně v hlubokém bezvědomí, nebude reagovat ani na silný zevní podnět a bude mít závažnou srdeční arytmii, nebo zástavu srdce. Je nutné zjistit, jestli postižený dýchá, nebo ne. Pokud je v bezvědomí a nedýchá, jedná se o zástavu oběhu a je třeba neprodleně zavolat záchranku a zahájit resuscitaci nepřímou masáží srdce a následně prodýcháváním v poměru třicet kompresí hrudníku na dva vdechy.“ poradil nedávno v Deníku případným svědkům události.
Včasný zásah pomohl například na konci července třináctiletému skautovi na Olomoucku. „Poté, kdy jej zasáhl blesk, začali vedoucí tábora postupovat naprosto profesionálně. Kontaktovali dispečink zdravotnické záchranné služby a okamžitě zahájili resuscitaci. Když jsme se sanitkou dostali na místo, resuscitace už vedli dobrovolní hasiči vybavení automatickým externím defibrilátorem,“ přiblížil lékař z Kliniky anesteziologie resuscitace a intenzivní medicíny Fakultní nemocnice Ostrava Martin Kutěj, který v den nehody sloužil u záchranky.
Článek je se svolením převzatý z novin Deník.
Autor: Petr Vaňous/ Deník
