Přejít k hlavnímu obsahu

Přihlášení pro studenty

Přihlášení pro zaměstnance

dsc_7599_185754.jpg

Vědci Centra materiálů a nanotechnologií Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice ve spolupráci s Ústavem chemických procesů Akademie věd ČR a Textilním zkušebním ústavem v Brně vyvinuli osobní filtr proti SARS-CoV-19, který by se mohl uplatnit v rozvojových zemích. Celá sestava, která se dá sbalit do batohu, nevyužívá nanomateriály, ale běžně dostupnou polyesterovou pleteninu podobnou flísové dece. Originální řešení českých vědců nyní zveřejnil prestižní americký odborný časopis PLOS One.

„Námi vybraný materiál má skvělý poměr mezi množstvím viru - aerosolu, který zachytí, a odporu, který klade při dýchání. Je proto srovnatelný s materiály použitými v respirátorech FFP3,“ říká hlavní autor studie Ing. Max Fraenkl, Ph.D. z Centra materiálů a nanotechnologií Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice.

televizní reportáž

Materiál, který vědci využili, je chemicky i tepelně odolný, a na rozdíl od netkaných materiálů používaným v respirátorech je odolný i mechanicky. Filtr z něj lze regenerovat varem nebo praním při 95 °C. Své filtrační schopnosti neztrácí ani při opakovaném vyprání či vyvaření. „Jeho vysokou filtrační schopnost lze přičíst právě měkké vrstvě, která připomíná netkané textilie,“ zdůrazňuje Max Fraenkl.

Z materiálu výzkumníci sestavili filtrační kartridž, která se dá nosit na zádech v malém batohu. Nezávislý test Výzkumného ústavu bezpečnosti práce potvrdil, že filtrační účinnost kartridže je 99 procent. „Filtrační batoh by mohl být dobrým řešením pro rozvojové země nebo jako vybavení pro lékaře, kteří pracují v těchto zemích,“ uvedl Vladimír Ždímal, spoluautor studie a vedoucí Oddělení chemie a fyziky aerosolů Ústavu chemických procesů AV ČR.

„Použití filtračního batohu významně snižuje riziko nákazy u lékařů, kteří provádí u nakažených pacientů procedury, které produkují vysoce nakažlivý aerosol. Například při laparoskopii žaludku, vyšetření na ORL nebo u zubního vyšetření,“ dodal Jakub Ondráček z Ústavu chemických procesů AV ČR.

Odkaz na článek: https://doi.org/10.1371/journal.pone.0268542.

Pardubice, Praha 13. června 2022

Markéta Růžičková                                                Lenka Čermáková
Divize vnějších vztahů AV ČR                                 Univerzita Pardubice, Oddělení propagace a vnějších vztahů
press@avcr.cz                                                         lenka.cermakova@upce.cz
+420 777 970 812                                                   +420 702 224 703                                        

Autoři:

Ing. Max Fraenkl, Ph.D.
Fakulta chemicko-technologická, CEMNAT
Univerzita Pardubice
max.fraenkl@upce.cz
+420 466 037 550

Ing. Vladimír Ždímal, Dr.
vedoucí oddělení chemie a fyziky aerosolů
Ústav chemických procesů AV ČR
zdimal@icpf.cas.cz
+420 773 400 966