Přejít k hlavnímu obsahu

Přihlášení pro studenty

Přihlášení pro zaměstnance

vodicka_03_dsc_6863color_163838.jpg

Published: 07.05.2021

Čich hraje důležitou roli v sociálních vztazích a kvůli jeho absenci se dá ztratit i zaměstnání. Až dvacet procent lidí přitom trpí poruchou ztráty čichu. O jeden z pěti smyslů dočasně přicházejí i pacienti s covidem. Jak znovu začít cítit vůni? Lídr excelentního vědeckého týmu na Fakultě zdravotnických studií MUDr. Jan Vodička, Ph.D., v rozhovoru představuje unikátní projekt k vyšetření chuti v době epidemie, mluví o léčbě a tréninku čichu i jeho propojení s chutí.

Kolik lidí ročně přijde o čich?

Přibližně 20 procent lidí trpí poruchou čichu a 5 procent v populaci ztratilo čich úplně. Velká část pacientů si poruchu čichu vůbec neuvědomuje. Jedná se například o pacienty s Parkinsonovou chorobou, u nichž je porucha čichu typická, ale na vyšetření chodí zcela výjimečně.

Jak důležitý je čich pro člověka?

Obecně ženy vnímají poruchu čichu daleko intenzivněji. U kuchařů nebo degustátorů vína ztráta čichu může znamenat i ztrátu zaměstnání. Čich a chuť se uplatňují při konzumaci stravy, kdy si kontrolujeme kvalitu požívaného jídla. Čich může upozornit na nebezpečné látky v prostředí a důležitá role je také sociální. Pacienti bez tohoto smyslu nevědí, jak sami voní, nebo se nemohou zapojit do debaty o jídle a pití při společné večeři.

Čím to je, že po prodělání nemoci COVID-19 někdo ztratí čich a chuť na krátkou dobu, a jiný se s problémy může potýkat mnohem déle?

U naprosté většiny pacientů dochází k úpravě poruch čichu do 4 týdnů. U některých lidí mohou poruchy trvat déle. To je velmi pravděpodobně v důsledku rozsáhlejšího postižení čichového epitelu.

Co když se ani po měsíci čich nevrátí. Pak vyhledat odborníka?

Odborníka je ideální vyhledat, pokud poruchu čichu pozorujeme asi 4 týdny a nejsou známky zlepšení. Poruchy čichu se mohou projevovat u onemocnění COVID-19 několik dní, nicméně u části osob mohou trvat měsíce. Nejsou výjimkou pacienti, u nichž se porucha čichu po prodělání virového onemocnění upraví až po několika letech.

Zajímavé je, že řada lidí po prodělání koronaviru cítí pachy. Jak je to možné?

Přibližně 18 procent pacientů s poruchou čichu po onemocnění COVID-19 udává změněné vnímání vůní. Často je popisují jako nelibé pachy, například vůni spálené gumy. Tento jev nazýváme parosmie. Předpokládá se, že některé z čichových receptorů nefungují zcela správně a čichový vjem je tak změněný. Podle některých studií se může jednat o projev regenerace čichu.

Jak léčíte pacienty, kteří po prodělání covidu přišli o čich a chuť?

Nejdříve provedeme základní vyšetření a testujeme čich pomocí standardních metod. Na naší klinice pomocí Testu parfémovaných fixů a Sniffin‘ Sticks testu, a také vyšetřujeme chuť pomocí chuťových proužků. U nejasné příčiny vzniku poruchy čichu doplňujeme vyšetření magnetickou rezonancí a vyšetření na protilátky proti viru SARS-CoV-2. Pak navrhneme léčbu.

Když člověk ztratí čich, dojde vždy také ke ztrátě chuti?

Vztah fungování čichu a chuti je velmi úzký. Obecně u pacientů s poruchou čichu dochází i k mírnému zhoršení chuťové funkce. Důležité je, že lidé uvádějí poruchy chuti slovy, že jim jídlo chutná jinak. Často se přitom jedná o tzv. retronazální poruchu čichu.

Při polknutí stravy dochází k uvolnění pachových látek přes nosohltan do dutiny nosní. Tím se čich významně uplatňuje na čichovém a chuťovém vjemu přijímané stravy. Velmi často pak zjistíme zcela ztracený čich a zachované chuťové schopnosti. Proto se ptáme pacientů, kterým jídlo chutná jinak než dřív, zda stále cítí slanou, sladkou, hořkou a kyselou chuť.

Může člověk ztratit pouze chuť?

Poruchy chuti bez poruch čichu jsou velmi výjimečné.

Pracujete na projektu „Vyšetření chuti v době epidemie COVID s využitím telemedicíny“. Získal jste na něj i grant. Můžete jej blíže představit?

Jde o vytvoření testovacího setu pro samovyšetření chuti, který se skládá z testovacích proužků a aplikace pro telefony a tablety s kamerou. Aplikace, respektive software, bude sloužit jako interaktivní návod k vykonání samovyšetření, kontrolní prostředek správného provedení samovyšetření, prostředek pro sběr dat od vyšetřované osoby a pro stanovení výsledku vyšetření. Dále jako médium pro volitelné elektronické zaslání výsledku testu ošetřujícímu lékaři.

Na jakém principu fungují chuťové proužky?

Chuťové proužky slouží k vyšetření čtyř základních chuťových kvalit – tedy sladké, slané, hořké a kyselé. Na každém proužku, který tvoří buď filtrační papír nebo folie, je nanesena chuťová látka. Proužek si pacient přiloží na jazyk a musí uvést, jakou chuť cítí.

Jak jste propojený s Centrem transferu technologií a znalostí?

S CTTZ spolupracujeme, jejich pomoc vnímám především v oblasti zařazení výsledků naší práce do praxe a do komerční oblasti.

Jak probíhá spolupráce?

Spolupráce nyní probíhá mezioborově, tedy nejen na Fakultě zdravotnických studií, ale také se zástupci Fakulty elektrotechniky a informatiky a Fakulty chemicko-technologické. Účastní se také Pardubická nemocnice, NPK, a.s. V plánu je spolupráce s Centrem pro čich a chuť v Drážďanech a také s ORL klinikou v Ženevě. Vyšetření chuti chuťovými proužky je prováděno již mnoho let, metoda vznikla v Německu. Naším cílem je, aby si chuť mohli vyšetřovat pacienti sami a samotný postup vyšetření byl pro pacienty atraktivnější.

Mohou tyto proužky ukázat na možnost, že je člověk pozitivní na covid?

V současnosti se určitě jedná pouze o doplňkový test vyšetření u nemocných s COVID-19. Test si neklade za cíl nahradit antigenní testování nebo test PCR. Umožňuje nicméně stanovit funkci našich chuťových buněk. Poruchy chuti se objevují nejen u nemocných s COVID-19, ale také s neurologickými a metabolickými nemocemi.

Pacientům, kteří přišli během covidu o čich, doporučujete tzv. čichový trénink. Co to znamená?

V současnosti je to jediný postup, u nějž byl prokázán efekt na zlepšení čichu. Pacienti dvakrát denně volně čichají ke čtyřem vůním – růži, eukalyptu, hřebíčku a citronu po dobu několika minut. Čichový trénink je nutné aplikovat dlouhodobě, alespoň půl roku.

Dělá čichový trénink divy?

Podle dostupných studií divy dělá. Moje osobní zkušenost je taková, že záleží především na přístupu pacientů. Mnoho z nich přestane čichový trénink aplikovat po několika dnech. Čichový trénink vyžaduje aktivní přístup, který je klíčový pro účinek léčby. Nutné je také v čichovém tréninku vytrvat.

Pokud nezabere ani čichový trénink, existují léky, které stav zlepší?

U sinonazálních poruch čichu jsou účinné kortikoidy podávané do úst nebo do žíly. Nově je u těchto pacientů účinná také biologická léčba. U ostatních léků nebyl efekt spolehlivě prokázán, proto je pacientům nedoporučujeme. Zkoumaly se vitamíny, alfa lipoová kyselina, minerály (jako například zinek) a další.

Dá se operativním zákrokem ztráta čichu vrátit?

Chirurgicky lze čich navrátit pouze u části pacientů s dlouhodobým zánětem dutiny nosní a vedlejších nosních dutin. Provádí se tzv. endoskopické ošetření, kdy pod kontrolou optiky ošetříme vedlejší nosní dutiny.

Pacienti, kteří přišli o čich během života, tvrdí, že si „skrze hlavu“ dokáží vybavit chuť určitého jídla. Je to možné?

Určitě ano, čich je velmi úzce spojen s paměťovými oblastmi mozku. I po letech si lidé při určitém pachovém vjemu vzpomenou na situaci, kterou v minulosti prožili, nebo se „vrátí do dětství“ právě díky pachové stopě.

Jste lídrem excelentního týmu univerzity, čím se ve výzkumu zabýváte?

Náš výzkum se v oblasti čichu zabývá především problematikou vnímání libosti pachových látek a problematikou dýchání při čichové stimulaci, tzv. respirační olfaktometrie. V oblasti chuti se pak snažíme najít ideální metodu pro záchyt chuťových poruch. Zájem je také v oblasti sluchu a včasného záchytu jeho poruch.

Nejčastější příčiny poruch čichu

Povirové

vznikají po prodělaném virovém onemocnění horních cest dýchacích

je způsobena respiračními viry (RS viry, viry chřipky) a v dnešní době především virem SARS CoV-2, způsobujícím onemocnění COVID-19

postižen může být čichový epitel, který je napadán přímo virem (např. COVID-19), čichové nervy nebo čichová centra (např. u herpetických virů).

Sinonazální

vznikají při onemocnění dutiny nosní a vedlejších nosních dutin, nejčastěji se jedná o dlouhodobý zánět s tvorbou nosních polypů

je způsobena částečně ucpáním nosu, kdy se molekuly pachových látek nedostanou k čichovému epitelu, a částečně se jedná o zánět v oblasti čichového epitelu

Poúrazové

vznikají po úrazech hlavy, typický je např. pád na zátylek

je způsobena přetrháním nervových vláken procházejících spodinou lební nebo v důsledku kontuze (pohmoždění) v oblasti čichových center

Tento text najdete v exkluzivním vydání zpravodaje Univerzity Pardubice My UPCE, v tištěné i on-line podobě.