Published: 22.12.2020
Zlepšit pracovní podmínky akademikům nebo podpořit kariérní růst mladých výzkumníků. Vytvořit takové pracovní prostředí, aby se vědcům dobře bádalo. To je cílem projektu STROP, který odstartoval letos v lednu. Univerzita chce díky němu získat evropský certifikát, který jí zvýší prestiž nejen v zahraničí. Smysl projektu a výsledky průzkumu spokojenosti zaměstnanců přiblížila HR manažerka Adéla Myšková.
Co je smyslem projektu?
Celý projekt se zaměřuje na zlepšení vztahů mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Aby se vědcům vytvořily takové podmínky, které jim umožní pracovat co nejlépe. Cílem je pak získat HR Award, což je evropský certifikát kvality práce s lidskými zdroji. Když ho instituce obdrží, bude to signál, že se i kolegové ze zahraničí setkají na naší univerzitě se vstřícným prostředím, které jim umožní bádat v nejlepších podmínkách.
Je to tedy důležitá značka kvality?
Ano. Je to záruka standardu pro vědce z celého světa. Zvýší se prestiž Univerzity Pardubice, lépe budeme například získávat granty a finanční zdroje. Už v prosinci 2019 Evropská komise uznala, že jsme se přihlásili k dokumentu Evropská charta pro výzkumné pracovníky a Kodex chování pro přijímání výzkumných pracovníků. Znamená to, že instituce dodržuje pravidla, které obsahuje charta.
Jaká pravidla?
Je to čtyřicet bodů. Jestli tyto body naplňujeme, či nikoliv, jsme zjišťovali dotazníkovým průzkumem letos na jaře. I když projekt cílí primárně na vědecké profese, byli bychom rádi, aby se pracovní podmínky zlepšily všem zaměstnancům. Proto jsme dotazník poslali všem zaměstnancům univerzity. Odpovídali na 80 otázek. Dotazník byl striktně anonymní a demografické údaje, jako například věk, nemuseli respondenti vyplňovat.
Kolik lidí jste oslovili?
Celkem 1283 zaměstnanců. Získali jsme 748 reakcí. Na začátku dotazníku jsme se ptali, zda se chtějí průzkumu účastnit. Z tohoto čísla dokončilo dotazník 642 respondentů. Zapojili se akademici, vědecko-výzkumní pracovníci, doktorandi i ostatní administrativní pracovníci. Otázky byly rozdělené podle skupin zaměstnanců. Nemohli jsme se ptát na stejné věci vědců a například technických pracovníků.
Kdo na průzkumu pracoval?
Analýzy jsou složitý proces, s dotazníkovým šetřením nám pomáhali specialisté z Fakulty filozofické i analytici z IT univerzity.
Co je tedy výsledkem tohoto průzkumu?
Výsledky dotazníkového šetření přinesly zajímavou zpětnou vazbu zejména pro vedení univerzity a vedení fakult směrem k dalšímu řízení rozvoje lidských zdrojů na naší univerzitě a také pro přípravu důležitých strategických dokumentů univerzity. GAP analýza nám pomohla porovnat aktuální stav s požadavky Evropské charty pro výzkumné pracovníky a Kodex chování pro přijímání výzkumných pracovníků.
Museli jsme zjistit, kde jsou problémová místa ve vnitřním systému. Vznikl dokument věnovaný náboru – taková revize našich postupů souvisejících s evropským kodexem, jak provádíme výběrová řízení a nábor akademiků a vědců, jak přijímáme zaměstnance, jak se jim věnujeme po nástupu a v jejich další kariéře. Na základě toho vznikne naše tzv. OTM-R politika (Open Transparent and Merit- Based Recruitment). Tyto dokumenty a další analýzy a diskuse nám daly podklady pro vznik HR akčního plánu pro následující minimálně tříleté období.
Nyní jsme v první části projektového řešení. Požadované dokumenty odevzdáváme Evropské komisi. Na jejich vytvoření jsme měli 12 měsíců. Čekají nás další dva roky. Na začátku roku bychom měli na univerzitě začít implementovat to, co jsme si do akčního plánu dali. Evropská komise nyní vyhodnotí, zda jsme na správné cestě a podle toho získáme certifikát HR Award. V březnu bychom se to měli dozvědět. Pak budeme moci oficiálně používat logo HRS4R. Rádi bychom se zařadili mezi české a evropské vysoké školy, které certifikát už získaly.
Co bylo pro vás z výsledků dotazníku překvapivé?
Mile mě překvapilo, jak jsou zaměstnanci spokojení s prostředím, ve kterém pracují a bádají. Že mají dobré technické vybavení ke své práci. Jsou tady nejmodernější laboratoře a jejich vybavení. Tento fakt se odrazil i v odpovědích. Prostředí si chválili zaměstnanci z těch fakult, které prošly rekonstrukcí.
A negativní reakce?
Nezaznamenali jsme žádnou výraznou reakci. Někteří zaměstnanci by uvítali lepší finanční podmínky. Ale celková spokojenost s finančním ohodnocením byla poměrně vysoká.
Přesto má projekt něco zlepšit…
Zlepšovat lze stále něco. Bylo by divné, kdyby všichni vyjádřili stoprocentní spokojenost. Zaměstnanci odpovídali formou výběru z několika možností a někde se mohli rozepsat. Mohli své odpovědi doplnit o komentář. Spektrum principů je velmi široké, proto je i tolik otázek. Nevznikl žádný „wow“ efekt, kdybychom si řekli, že jsme v něčem vyloženě špatní. A nesmíme zapomínat, že dotazníkové šetření je jen jednou z aktivit, které pro analýzy a rozvoj v oblasti HR nyní děláme.
Jsou zaměstnanci více otevření?
Záleží na tématu. Na univerzitě se nikdy takto zaměřený projekt nedělal. Procento účasti je velké i v porovnání s jinými univerzitami v republice. Je to znamení naděje, že lidé stojí o to, aby se o tématech, která souvisí právě s jejich pracovními podmínkami a prostředím, mluvilo a jeho kvalita se zvyšovala. Univerzitní management by měl zajistit, aby se to dělo v souladu s pravidly evropské charty a kodexu.
Co všechno zahrnuje charta a kodex?
Dokument necílí jen na to, co zaměstnavatel musí, ale že zaměstnanec má také povinnosti. Charta a kodex jsou rozdělené do čtyř oblastí. Etika, etické a profesní principy, nábor, pracovní podmínky a sociální zabezpečení a vzdělávání a rozvoj kariéry. Pro výzkumné pracovníky a evropskou chartu jsou důležité například svoboda výzkumu, etické zásady, profesní přístup, odpovědnost, šíření a využívání výsledků, povinnosti spojené s kontrolou a řízením, nepřetržitý profesní rozvoj, uznávání profese… Aby měli všichni pocit, že mají stejné podmínky bez diskriminace.
Diskriminace je asi téma, které v unii rezonuje.
Musím říct, že drtivá většina zaměstnanců odpověděla, že se s diskriminací nesetkala. A když přeci jen ano, primárně šlo o diskriminaci genderovou nebo věkovou. Rovnováha mezi pohlavími je hodně zdůrazňované téma.
Genderová diskriminace… Jaký je poměr žen a mužů na naší škole?
Na rovnováhu v genderových otázkách se skutečně klade velký důraz. Naše fakulty mají genderová specifika, někde je přirozeně více mužů, někde více žen, je to dané specializací oborů. Například na Fakultě elektrotechniky a informatiky převažuje více mužů, na Fakultě zdravotnických studií více žen. Jinak se snažíme o genderovou vyváženost, například v univerzitních orgánech, ve vedení univerzity. Obecně můžeme říci, že naše univerzita je docela genderově vyvážená.
A co kontrola z Evropské komise?
Kontrolní návštěva z Evropské komise, která bude zjišťovat, zda jdeme správným směrem, by měla přijet po třech letech. Zástupci budou hovořit s vědci a akademiky na různých pozicích, s vedoucími zaměstnanci, nejen s vedením univerzity a fakult. Musím říci, že náš akční plán je velmi ambiciózní a snad splníme všechny úkoly, co jsme si dali. Je to něco, co nás má posunout dál, postupnými kroky zlepšit akademické a vědecké prostředí a pracovní podmínky. Doufám, že zaměstnanci budou brzy pozitivní změny vnímat.
TEXT: Věra Přibylová/FOTO: Adrián Zeiner
