Experti Fakulty filozofické UPCE budou řešit odolnost společnosti vůči krizím

obr1experti-z-fakulty-filozoficke-upce-budou-resit-odolnost-spolecnosti-vuci-krizimarchiv-upce93175.JPG

Fakulta filozofická Univerzity Pardubice se stala spoluřešitelem prestižního projektu zaměřeného na posílení společenské odolnosti vůči krizím. Na pětiletém projektu bude spolupracovat konsorcium deseti výzkumných institucí. Ty budou v reakci na válečnou situaci na Ukrajině, současnou klimatickou, energetickou nebo migrační krizi, hledat mechanismy, jak posílit odolnost společnosti vůči konfliktům a krizovým jevům.

Projekt s názvem Za hranice bezpečnosti: role konfliktu v posilování odolnosti (CoRe) je jedním z patnácti projektů, které uspěly v rámci výzvy Špičkový výzkum v Operačním programu Jan Amos Komenský zaměřené na podporu excelentního českého výzkumu. Pětiletý výzkum podpořený částkou téměř půl miliardy korun sdružuje více než dvě stovky vědkyň a vědců z Univerzity Karlovy a jejich fakult: Filozofické fakulty, Fakulty sociálních věd, Právnické fakulty, Husitské teologické fakulty a Evangelické teologické fakulty, a také z Filosofického a Sociologického ústavu Akademie věd ČR, z Filozofické a Právnické fakulty Masarykovy univerzity a Fakulty filozofické Univerzity Pardubice.

Devět dílčích výzkumných záměrů se zabývá konkrétními aspekty konfliktu. Například pardubičtí výzkumníci se zapojili do týmů studujících vliv „rámování“ (framing bias) na postoje jedince a společnosti, konflikty v oblasti myšlení či technologií.

„Fakt, že se naši odborníci podílí na tak prestižním projektu, považuji za velký úspěch. Věřím, že tento výzkum a spolupráce našich filosofů s významnými partnery pomůže k řešení problémů, se kterými se potýkáme nejen v České republice a v Evropské unii. Pro společnost je důležité získat odpovědi na palčivé otázky, kterými se zabývá současná generace a s nimiž se budou muset vyrovnávat i generace budoucí,“ říká děkan Fakulty filozofické Univerzity Pardubice doc. Jiří Kubeš.

Od září 2023 do června 2028 bude projekt CoRe zkoumat důsledky řetězení krizových jevů, jakými jsou změny klimatu, koronavirová pandemie či politické konflikty, které narušují společenské systémy po celém světě. Kvůli propojenosti globální ekonomiky a rapidnímu rozvoji digitalizace pociťuje Česko i Evropa důsledky těchto krizí již ve všech oblastech života. Kromě negativních jevů, které s sebou nesou, lze ale skrze ně a jejich pochopení budovat vyšší odolnost vůči současným bezpečnostním hrozbám, stejně jako budoucím výzvám, jakou je například dekarbonizace a rozvoj nových technologií. „Lidé mají často představu, že konflikt je potřeba ze společnosti odstranit, že politický spor znamená problém, a že tedy harmonická a odolná společnost je založena na absenci konfliktu. Náš projekt vychází z opačného pohledu: Konflikt je nutnou součástí fungování společnosti. A zvyšování její odolnosti – nebo rezilience, jak se dnes říká – spočívá v tom naučit se, jak konflikty zvládat, regulovat, usměrňovat tak, aby nebyly destruktivní,“ vysvětluje prof. Petr Kratochvíl, odborný manažer projektu.

Ten je předním světovým odborníkem na roli náboženství v globální politice, teorii mezinárodních vztahů, evropskou integraci a ruskou zahraniční politiku. Má rozsáhlé zkušenosti ve vedoucích pozicích akademických institucí (v letech 2013–2018 byl ředitelem Ústavu mezinárodních vztahů v Praze) a předsedal také Akademické radě Diplomatické akademie MZV ČR. Je členem Řídícího výboru Trans-European Policy Studies Association, Akademického direktoria německého Institutu pro evropskou politiku a pravidelně spolupracuje s předními světovými univerzitami (Sciences Po, Cambridge, Oxford, La Sapienza ad.).

Organizačním principem interdisciplinárně rozkročeného projektu je systematický rozvoj tzv. „resilience thinking”, jež vnímá jednotlivce, společnosti i hmotný svět jako komplexní systém, cyklicky se proměňující a sám sebe reflektující skrze škálu různorodých přírodních, společenských a psychologických procesů. Projekt vychází ze čtyř rozměrů společenské odolnosti: sociální, geopolitické, ekologické a digitální.

Nezbytností pro řešení takto definovaného unikátního pojetí výzkumu je propojení věd sociálních (politologie, sociologie, gender studies, jazykověda, právní věda, areálová studia, mediální studia, demografie, ekologie, vzdělávání), humanitních (filozofie a náboženství, historie, filologie, literatura, psychologie), ale i přírodních a technických (např. dialogická logika, teorie informací, aplikovaná lingvistika, Digital Humanities).

CoRe přinese svým uživatelům, tedy především legislativcům, odborné veřejnosti, muzeím, archivům, školám, ale i soukromým firmám, robustní znalostní a informační základnu pro zodpovědné rozhodování skrze databáze, korpusy a digitální nástroje. Nesporným přínosem výzkumu bude také posílení bližší spolupráce mezi tuzemskými výzkumnými institucemi a zároveň zefektivnění spolupráce se zahraničními vědci. „Chceme umožnit nejlepšímu českému výzkumu se silným aplikačním potenciálem, aby dosáhl evropské špičky. Asi se shodneme, že na evropskou špičku si nemůžou sáhnout desítky záměrů, ale vyšší jednotky,“ říká k výsledkům výběru vrchní ředitel sekce mezinárodních vztahů, EU a ESIF na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy Václav Velčovský.

Hlavním řešitelem CoRe je FF UK, která projekt obdobných rozměrů v letech 2018–2023 již vedla, a to projekt Kreativita a adaptabilita jako předpoklad úspěchu Evropy v propojeném světě (KREAS), který byl největším humanitně zaměřeným projektem výzvy Excelentní výzkum v rámci Operačního programu Výzkum, věda, vzdělávání. Cenné zkušenosti získané při řešení projektu KREAS tak FF UK jako hlavní řešitel nového projektu CoRe může zužitkovat při nadcházející spolupráci s partnerskými institucemi. „Konflikty a krizové situace se stávají stále naléhavějším tématem ve společnosti i životě každého jednotlivce a je nutné se jimi podrobněji zabývat, abychom byli schopni je nejen zvládat, ale navíc z nich vyjít posíleni,“ říká rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková.