Přejít k hlavnímu obsahu

Přihlášení pro studenty

Přihlášení pro zaměstnance

Galerie univerzity: Tomáš Bárta - Mezi
-
Aula Arnošta z Pardubic, Studentská 519 kontakt

Univerzita Pardubice vás zve do své galerie přímo v kampusu. Pod názvem GU: je moderní prostor připravený vystavovat kvalitní umělce z České republiky i ze zahraničí.

Vstup zdarma. 

Galerii Univerzity Pardubice podporuje Statutární město Pardubice.


O autorovi

Tomáš Bárta

Obrazy výstavy „Mezi“ Tomáše Bárty se pohybuji v prostoru mezi tradičními představami o abstrakci a figuraci, stejně tak jako na hraně mezi avantgardou a modernistickou geometrickou abstrakcí, promyšleným řemeslným zpracováním a náhodným narušením kompozice, popkulturou a reflexemi nových technologií. Výsledkem je neurčitá dislokace v prostoru a čase, nestabilita a dekonstrukce. Rozehrává se zde polyfokální perspektiva, v porušené lineární perspektivě se spojují nesourodé prvky do jakéhosi podivuhodného metafyzického světa pro 21. století. Amébní tvary podobné biomorfním tvarům stínů figur obrazů Francise Bacona, tvořící jakési rozteklé fleky/louže, zasazené do deformovaných perspektivních klecí, se zde převtělují do vyčištěných a zploštělých bublin, ne nepodobných elegantním oblým tvarům z repertoáru Jeana Arpa. Tyto figury nebo jejich části se v posledních Bártových obrazech prolínají s původně jen roztříštěným, geometricky konstruovaným iluzívním prostorem, který popírá sám sebe v nečekaných průnicích a vrstvení jednotlivých plánů. Jakési nepravidelné bubliny/figury prostupují oproti logice volně mezi zobrazením a pomyslným zrcadlením, jako bychom se ocitli ve virtuální počítačové hře, kde je vše možné. Můžeme si zde představit transformované reminiscence na průniky různých plánů ranných děl právě Francise Bacona nebo Giorgia De Chirica, jen v poněkud přehuštěné a předimenzované podobě konstruktivistických architektur. Oproti metafyzickému světu De Chirica, kde se potkávaly nesourodé prvky jako rukavice, banány, vlak a portrétní busty v zneklidňující atmosféře tajemna, se u Bárty objevují reference na profánní, až banální inspirační zdroje. Autor abstrahuje konkrétní výchozí vjemy z reality, jako asfaltové spáry a vrstvené záplatované opravy na silnicích, řez tlačenkou, tečkované vzorky podlahových linoleí, nebo perličkový rastr terasových kamenných podlah, které se na plátnech proměňují v divoký pointilismus per se, uzavřený do prostorových krabic nebo jen ve formě přerušovaných ladných linií (můžeme číst jako žížaly/špagety/korálky/toky informací). V několika obrazech nalézáme prvky opakujících se proužků dvou barev, opět možná, ale ne nutná, asociace na francouzského konceptuálního umělce Daniela Burena, jehož primární intencí bylo redukovat obraz na co nejminimálnější vizuální výrazivost za použití vždy jen dvou systematicky se opakujících kontrastních barevných pruhů. Konečná fáze intuitivního budování obrazu je nakonec dokomponováno strategicky kompozičně umístěnými barevnými body/kruhy, jakýsi uvědomělý a kontrolovaný protipól již zmíněného F. Bacona, který mnohá svá plátna dokončoval jejich „poškozením“ tím, že na ně z dálky vrhal pastózní cákance barvy, které se náhodně rozprskly na hotové kompozici. 

Metafyzika se snaží vysvětlit inherentní nebo univerzální prvky reality které nejsou snadno odhalitelné našemu vnímání, magické a tajemné aspekty reality, které jsou za fyzickým světem kolem nás. Pochází z řeckého meta ta physica (po věcech přírodních) pasujíc realitu mimo lidské smyslové vnímání. Ve filmu Matrix zjištˇuje hlavní postava Neo, že realita, ve které se nachází je pouhou simulací, a proto se odpojuje, aby opustil simulaci a postavil se tak proti stroji, který ji vytváří. Film si klade metafyzickou otázku ohledně toho, co je ve skutečnosti realita a zda je naše vnímání této reality správné. V současné době je populární kultura široce ovlivňována metafyzickými idejemi, na kterých stojí mnohá umělecká díla. Relativizování reality a předkládání množství paralelních možných realit se stalo běžným narativem v populární kultuře v čele s „Teorií multiversa“ (MCU’s Multiverse theory), a televizními show jako Westworld, Stranger Things, The Good Place, nebo Everything Everywhere All At Once. U Tomáše Bárty je zneklidňující pocit z nemožné souhry trojrozměrných a dvojrozměrných plánů a koexistence podivných abstraktních figur v nich jen zdánlivě uzemněn Iluzívně namalovanými kousky lepících pásek, které vše opět relativizují, i když zároveň křehce drží pohromadě nesourodé prvky obrazu.

Tomáš Lahoda, kurátor Galerie univerzity GU: