Published: 30.05.2019
Stále kvalitnější a především aktuální přístroje čekají v laboratořích Fakulty elektrotechniky a informatiky na její studenty. Nově mohou například vyvíjet nejrůznější detekční systémy, ocitnout se v moderních výrobách či efektivně zpracovávat obrazová data. Fakulta jim totiž zakoupila řadu užitečných senzorů a dalších elektrotechnických prvků.
Vloni se podařilo pořídit senzory a akční členy rozšiřující existující laboratorní stanoviště s robotickým manipulátorem. „Pracoviště jsme mimo jiné vybavili bezpečnostními prvky používanými v moderních výrobách v průmyslové praxi. Instalovali jsme optické závory detekující přítomnost člověka v prostoru manipulátoru,“ vysvětluje proděkan pro vědu a tvůrčí činnost Petr Doležel. „Hlavně je ale nyní díky soustavě senzorů založených na různých fyzikálních principech možno přesně a rychle detekovat a lokalizovat předměty určené k manipulaci.“ Studenti tak mohou na úrovni srovnatelné s průmyslovou praxí realizovat vysoce ceněné úkony typu Pick and Place či Bin Picking.
Vyvíjené systémy poslouží třeba dopravě
Fakulta dále zakoupila sestavu pro efektivní zpracování obrazových dat umožňující v reálném čase zpracovávat obrazový signál ve vysokém rozlišení, extrahovat z něj užitečné vlastnosti a následně extrahované informace klasifikovat. „Studenti tak mohou v laboratořích vyvíjet například systémy pro detekci chodců ve vozovce, detektory dopravních značek, klasifikátory výrobků a podobně,“ dodává proděkan.
Obnovy speciálního hardware v laboratořích dosáhla pardubická fakulta prostřednictvím projektů interní rozvojové soutěže. Snaží se tak studentům nabídnout stále modernější prostředí pro vzdělávání a reagovat na aktuální potřeby trhu. Navíc každoročně aktualizuje obsah odborných předmětů s nejnovějšími trendy a pracuje na vysoké odbornosti svých vyučujících.
Prosazují se nové přístupy
Informatické obory i obory automatizace a kybernetiky totiž zažívají v posledních letech nebývalý rozvoj. Také proto, že se prosazují nové přístupy zahrnující zejména umělé neuronové sítě, evoluční výpočetní techniky, hluboké učení nebo počítačové vidění. „Souvisí to ale i s dynamickým vývojem hardwarového vybavení. Sem patří například výpočetní akcelerátory založené na vysoce paralelizovaném přístupu k vykonávání výpočetních operací, aktivní síťové prvky umožňující distribuované přístupy ke zpracování dat či pokročilé senzory umožňující 2D i 3D rekonstrukci snímaných veličin v reálném čase,“ doplňuje proděkan.
