Published: 30.04.2019
Sama nosí kontaktní čočky a ví, že nesprávnou manipulací s nimi je možné do oka zavléct zákeřné kvasinky. Ty mohou u lidí s oslabenou imunitou způsobit až ztrátu zraku. Doktorandka Fakulty chemicko-technologické Lucie Michalcová ve svém výzkumu zjistila, že je obtížné odstranit je i roztokem určeným k jejich čištění.
Studentka se ve své diplomové práci zabývala zkoumáním biofilmů patogenních kvasinek na hydrogelových kontaktních čočkách a vytvořila modelovou situaci, kdy čočky nechala kontaminovat kvasinkami Candida albicans a Candida parapsilosis a zjišťovala, jakým způsobem se dále šíří.
Hrozí zánět rohovky i slepota
Tyto kvasinky máme běžně na rukou. Pro zdravého člověka však nepředstavují větší nebezpečí. „Problém může nastat u lidí, jejichž imunita je oslabená, například u pacientů v nemocnicích nebo u HIV pozitivních. Špatnou hygienou rukou si mohou přivodit vážné zdravotní problémy, například zánět spojivek a rohovky, v horším případě by mohli až oslepnout,“ upozorňuje Lucie Michalcová.
Je znám případ, kdy měl uživatel čoček doma kočku, která se pohybovala po různých místech. Když mu při nasazování upadla čočka do umyvadla, vzal ji a ihned nasadil. U lékaře pak skončil s těžkým zánětem oka. Kvasinkové infekce se přitom léčí mnohem hůře než bakteriální. „Výzkum potvrdil, že je krajně obtížné odstranit z kontaktních čoček kvasinkovou kontaminaci, i když používáme roztok určený k jejich čištění,“ říká Lucie Michalcová.
Studentka výzkum prováděla na měsíčních kontaktních čočkách z důvodu větší pravděpodobnosti zanesení mikroorganismů na jejich povrch, než by tomu bylo u jednodenních čoček. Připravila tzv. planktonické tekuté kultury, do kterých vložila čočky a nechala je týden kontaminovat. Nejdříve v plastových zkumavkách, které mají kónické dno. Výhodou u nich bylo, že po práci se vyhodí a vždy se použily nové, sterilní. Pak použila baňky s rovným (plochým) dnem, u nichž je čočka vložena na dno a může být rovnoměrněji kontaminována kvasinkami. Poté pod mikroskopem pozorovala, k jakým změnám na povrchu čočky došlo.
Pomocí DNA se určí léčba
Doktorandka také získala z kontaminovaných čoček DNA mikroorganismů. Čočka ale není materiál, který by byl úplně vhodný k izolaci. Proto musela být upravena. Byly navrženy tři metody. Ponechat čočku v tekuté kultuře, zamrazit ji nebo vysušit. „Nejlepší metodou bylo vysušení, kdy čočka zkřehla a dala se i rozbít na menší kousky. Díky porušení struktury čočky dojde ke snadnější izolaci DNA. Tato DNA může posloužit i k identifikaci kvasinek a usnadnit rozhodnutí, jaký typ léčby má být nasazen, pokud došlo k infekci,“ říká doktorandka.
Zároveň se pomocí metody ATR (metoda infračervené spektroskopie) prokázalo, že mezi čistými a kontaminovanými čočkami jsou při vysychání značné rozdíly. V přítomnosti kvasinky čočka rychleji vysychala. Candida parapsilosis měla větší přilnavost a Candida albicans povrch čočky více narušila.
„Práce naší studentky přinesla velmi praktické závěry do budoucna. Jednoznačně se prokázalo, že čočky byly kontaminované. Pokud vezme toto zjištění na vědomí lékařská věda, může se v této oblasti brzy udělat i významný pokrok v léčbě,“ říká vedoucí diplomové práce Miroslav Večeřa.
O vynikající úrovni odborné práce svědčí i skvělé umístění studentky Lucie Michalcové v soutěži Wernera von Siemense. Z 256 přihlášených diplomových prací se se svým výzkumem zařadila do desítky těch nejlepších.
Ing. Lucie Michalcová absolvovala bakalářské studium v oboru Zdravotní laborant na Katedře biologických a biochemických věd Fakulty chemicko-technologické UPa pod vedením RNDr. Olgy Heidingsfeld, CSc. Inženýrský titul získala na Ústavu chemie a technologie makromolekulárních látek, na Oddělení syntetických polymerů, vláken a textilní chemie. Nyní pokračuje v doktorském studiu. Výsledky svého výzkumu prezentovala na konferenci „Rutinní analýza nukleových kyselin 2019 v Pardubicích a odborníci ji udělili Cenu za nejlepší poster a cenu Dalibora Novotného v kategorii Nejlepší práce mladých autorů do 35 let.
