Published: 03.06.2020
Tato doba se více nebo méně dotýká každého z nás. Každému přinesla nové zkušenosti, zážitky. Situace se měnila ze dne na den a přinášela spoustu otázek. Co řešili studenti, vyučující a zaměstnanci Fakulty zdravotnických studií? Jak výskyt koronaviru zasáhl do jejich životů, rodin a vztahů? Jak ovlivnil nouzový stav studium?
Podívejme se na zážitky a zkušenosti některých z nás.
1. Co nového Vám tato situace přinesla a co Vás naučila?
2. Každý z nás měl nebo má v této nejisté situaci své obavy. Jaké jsou ty Vaše?
Stanislav Jungwirth, student 3. ročníku oboru Zdravotnický záchranář, FZS
1. Na oddělení ARO působím již více než rok, ovšem tato situace přinesla zcela nové zkušenosti. Přišlo podstatné navýšení směn na oddělení, tudíž jsem trávil v práci hodně času. Také podmínky byly jiné, čas strávený na uzavřeném boxu s pacientem byl velmi náročný. V obleku je teplo, respirátory jsou po chvíli velmi nepříjemné a štíty se hodně mlží.
Mimo ARO jsem měl možnost vypomáhat na Call centru Covid Info teamu, za což jsem velmi rád. Člověk viděl věci z jiného pohledu, komunikace s lidmi indikovanými k odběru je opravdu zajímavá. Odnáším si z toho cenné zkušenosti.
V našem městě jsem také pomáhal s nákupy a roznosem roušek pro seniory, takže nuda během karantény se mě opravdu netýkala :-)
2. Co se obav týče, snažil jsem se hlavně nepodléhat panice z médií, ale ne vždy se to dařilo. Největší strach jsem měl - a stále mám - o své nejbližší okolí. Přerušil jsem přímý kontakt s prarodiči, snažil jsem se vídat opravdu co nejméně lidí. V rámci toho jsem také přerušil své působení v jednotce dobrovolných hasičů, abych případně nenakazil ostatní hasiče.
Jak to vidí další studenti FZS
Ing. Hana Barochová, referentka, studijní oddělení FZS
1. Během situace s COVID-19 jsem byla postavena před mnoho rozhodnutí, některých velmi komplikovaných. Poznala jsem, že naši studenti umí nastoupit, když je potřeba, že člověk se dokáže vybičovat k neobyčejným výkonům, ať již z hlediska náročnosti práce, ale i její rychlosti. Byla jsem také ráda, že dnešní „online“ doba, nám umožnila spoustu situací zvládnout distančně, což bych uvítala i v běžném režimu.
2. Největší obavy mám samozřejmě o zdraví, ani ne tak o mé, jako o zdraví mých malých dětí a již starších rodičů, kteří jsou v rizikové skupině, a přesto téměř denně děti hlídají. Moje zdraví trpí hlavně psychicky, protože kombinace pracovního úvazku a ještě úvazků učitelky, matky, šoféra, hospodyně a zásobovače, jde zvládat jen s nejvyšším psychickým vypětím, zvláště když dítě při učení nespolupracuje. Těším se na prázdniny, že si od toho všeho trochu odfrknu a zároveň se bojím, co přinese podzim.
Zeptali jsme se našich kolegů na Fakultě zdravotnických studií
Bc. Diana Hanzlíková, vrchní sestra geriatrického centra, Nemocnice Pardubice
Práci studentů na oddělení geriatrického centra v době COVID - 19 hodnotím velmi kladně. Na našem oddělení jsem měla 6 studentek ( na pozicích ošetřovatelek nebo praktických sester) a díky nim, jsme zvládli celé období velmi dobře. Nemuseli jsme ani moc omezovat provoz. Zajistili mi služby i za PN a OČR. Pracovaly velmi svědomitě a jejich obětavost a schopnost pomoci druhým byla výborná.
Překvapily mě, že vůbec chtěly pracovat a jejich pracovní nasazení bylo vynikající.
Chtěla bych velice touto cestou poděkovat za jejich svědomitou práci na geriatrickém oddělení v tomto nelehkém období COVID – 19. Jedná se o tyto studentky: Adéla Kuráková, Veronika Náplavová, Nikola Grulichová, Simona Brablencová, Kristýna Pinkasová, Andrea Málková.
