Published: 02.11.2020
Stejně jako na jaře i nyní zamířily stovky studentů nejen do nemocnic, aby zdravotníkům pomohly zvládat situaci, kdy počet lidí nakažených covidem-19 neustále stoupá.
Do pomoci zdravotnickým a dalším zařízením nejen v kraji, ale i po celé republice se zapojili také studenti Fakulty zdravotnických studií pardubické univerzity.
„Řekla bych, že v současné chvíli je v nemocnicích spíš než po medicích daleko větší poptávka po ošetřovatelské péči. Tu jsou schopni zvládnout v podstatě všichni naši studenti a nejedná se jen o všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotnické záchranáře, ale i o radiologické asistenty a o zdravotně-sociální pracovníky. Ti všichni pomáhají v zařízeních už od září, nečekali jsme na vyhlášení pracovní povinnosti,“ popsala děkanka fakulty Jana Holá.
Studenti plní nejen své úkoly vyplývající z jejich povinné praxe, ale starají se i o covid pozitivní pacienty, působí v call centru i na odběrových místech.
Jsou to jak studenti posledních, tedy třetích ročníků bakalářských nelékařských zdravotnických oborů, tak i všech ročníků oboru Zdravotně-sociální pracovník.
„Protože v tomto konkrétním oboru je na rozdíl od těch čistě zdravotnických ošetřovatelská péče v menším rozsahu, zrealizovali jsme u těchto studentů nad rámec jejich výuky zaškolení v základních ošetřovatelských úkonech, co se týká třeba manipulace s pacientem, podávání stravy a tekutin, stlaní lůžka a podobně,“ doplnila proděkanka fakulty Markéta Moravcová.
Fakulta má kolem osmi set studentů, v současné chvíli je v praxi více než 230 z nich. Jejich zařazení časově kopíruje pracovní dobu, která vyplývá z potřeby konkrétního pracoviště.
„Může jít o spektrum covidové jednotky, ale také mohou pracovat místo někoho, kdo je na ošetřovačce nebo sám nemocný, takže je naši studenti zastupují a pracují na různých pozicích. Na ambulancích tak drží ranní směny, u akutní péče u lůžka je to klasický třísměnný provoz,“ uvedla Moravcová s tím, že studenti praktikují nejen v nemocnicích a dalších zdravotnických zařízeních, ale i v těch sociálních.
Čtyřicet hodin odborné praxe týdně
Například budoucí záchranář Martin Kubát v těchto dnech drží služby na oddělení ARO Chrudimské nemocnice. „Pracuji od začátku září, v rámci mé odborné praxe je to 40 hodin týdně.“ Adéla Klegerová, studentka oboru všeobecná sestra, zase třikrát týdně pomáhá v léčebně dlouhodobě nemocných: „Pracuji tady už třetí rok. Ve všední dny chodím na noční nebo beru víkendové služby denní i noční. Je to náročné, ale baví mě to.“
Děkanka fakulty Jana Holá vidí ale v praxi za těchto okolností také několik problémů.
Jedním je podle ní určitý chaos, který současný stav přináší, a to v komunikaci mezi fakultou a příslušným zařízením, kdy je potřeba určitý čas na vyjasnění, v jaké formě pomoci má student pracovat. Zda se bude jednat o praxi, pracovní povinnost nebo třeba dohodu o provedení práce.
„Studenti jsou pak jako figurky a jen čekají na ty správné pokyny. Někdy chvilku trvá, než společně sladíme noty, a student se tak může ocitnout v informačním vakuu, kdy přesně neví, co má dělat. Buď je informacemi zahlcen, nebo jich má naopak nedostatek. Navíc se může stát, že v rámci pracovní povinnosti si studenta z praxe může stáhnout kraj, do kterého podle svého bydliště patří, a pak je nutné určit, co má prioritu. Proto máme vlastní garanty praxe, kteří poté s každým studentem vše individuálně řeší,“ řekla Holá.
Také se přihodí, že se na přechodnou dobu musí z důvodu nákazy či karantény zavřít celé oddělení, takže je nutné přeorganizovat umístění studentů, což i pro ně může znamenat velkou zátěž.
„My komunikujeme hlavně se zařízeními, která jsou nám nejblíž či jsou našimi partnery jako třeba Nemocnice Pardubického kraje,“ dodala Moravcová. Nejvíc studentů z fakulty je podle ní z Pardubického kraje, takže případné větší nasazení studentů by povinnou praxí a výukou zahýbalo nejvíc.
„Pokud by byla uvalena pracovní povinnost na více než padesát procent studentů v ročníku a oboru, museli bychom přesměrovat nebo zrušit teoretickou i praktickou výuku. V tuto chvíli probíhá online nebo v malých skupinkách, studenti mají k dispozici veškeré studijní materiály a přednášky,“ uvedla Moravcová.
Nabízí se tak samozřejmě otázka, nakolik současná práce studentů ovlivní harmonogram akademického roku a nakolik by se mohla prodloužit standardní doba studia.
Komplikovaná situace je pro žáky posledních ročníků
„Je to komplikovaná situace, vždyť student posledního ročníku se také musí připravovat na závěrečné zkoušky. Na jaře jsme posouvali státnice, prodlužovali zkouškové období, kvalita výuky byla pracovní povinností snížena. Na druhou stranu plné zapojení studentů do praxe je dnes nezbytně nutné,“ řekla Holá.
Další problém vyplývá podle Holé z nynější atmosféry, která mnohým studentům přináší velký střet s realitou, bohužel občas i negativní.
„Nasazení našich studentů v praxi je zvlášť v současnosti nesmírně důležité, ale stalo se nám, že se třeba při prezentaci na sociálních sítích setkávají s obrovskou nevraživostí, až nenávistí. Na tom je vidět, jak je naše společnost polarizovaná. Máme tu popírače, kteří šíří různé dezinformace, a naši studenti jsou často vystaveni jejich slovním útokům,“ připustila Holá s tím, že na jaře i nyní proto fakulta otevřela supervizní linku, kde se snaží studenty podpořit.
„U našich profesí se sice očekává jistá odolnost, ale po této zkušenosti vnímáme, že musíme studenty připravit i na to, jak může být jejich profese přijímána a jejich výkon dehonestován,“ vysvětila Holá.
I přes rostoucí počty nakažených a nejistou situaci vidí na fakultě i určité pozitivum.
„V souvislosti s covidem zjišťujeme, že se některé věci posunuly, třeba ve vnímání, že studenti mohou být platní, že jsou schopni spolu s akademiky rozjet call centrum v nemocnici, plně fungovat a zajistit něco, co by nemocnice ze svých personálních zdrojů nezvládla. Na jaře se všechno nastavovalo, bylo to pro každého neznámé a nové, teď můžeme jet podle nějakého schématu,“ sdělila Moravcová.
Fakulta zdravotnických studií pomoc studentů i akademiků v pandemii oceňuje. Na Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy za vynikající vzdělávací činnost na vysoké škole nominovala Kateřinu Horáčkovou, která se věnuje zejména vzdělávání všeobecných sester. Spoluvytvářela a uváděla do provozu Covid Call Centrum v Pardubické nemocnici.
Nominovaným z řad studentů je Jiří Vaněk, student 3. ročníku oboru Zdravotnický záchranář, který pracoval na Dětské klinice ve Fakultní nemocnici Hradec Králové, kde ve dvanáctihodinových denních i nočních službách pečoval o dětské pacienty jak s podezřením na nákazu koronavirem, tak i o covid pozitivní.
