Published: 09.01.2019
Sedm tisíc let starou studnu, která je nestarší studnou nalezenou v České republice a zároveň nejstarší dřevěnou architektonickou stavbou v Evropě, budou konzervovat experti Univerzity Pardubice. Unikátní objev provedli archeologové loni u Ostrova v Pardubickém kraji a odkryli dalších sedm studní z různých období pravěku při stavbě silnice D35.
Jednotlivé části studny jsou nyní uskladněny ve sklepení Piaristické koleje v Litomyšli, kde jsou vhodné klimatické podmínky a kde se plánuje také konzervace. V plastových černých kontejnerech jsou ve vodě uložena „prkna“ z výdřevy studny a v plastových rourách zase kůly, které byly v rozích studny.
„Je to suverénně nejstarší objekt, na kterém budeme na fakultě pracovat, a nebude to jednoduchá úloha. Ale naše zkušenost nás opravňuje, abychom konzervační zásah provedli,“ říká Karol Bayer, proděkan Fakulty restaurování Univerzity Pardubice.
Zachovala se díky tomu, že byla pod vodou
V současnosti probíhá na Fakultě příprava konzervace nalezených dřevěných prvků studny – sloupků i prken. „Studna se zachovala jen proto, že byla celá staletí pod vodou. Nyní nemůžeme nález nechat vyschnout, protože by se studna zničila. Proto budeme postupně vodu nahrazovat novým konzervačním prostředkem, který každý z nás zná a používá. Je to sacharóza. Tedy budeme zvyšovat koncentraci cukerného roztoku,“ dodal Bayer.
Konzervace, která po dokončení umožní uchování dřevěných prvků bez deformací i po vysušení, připravují odborníci z Fakulty restaurování ve spolupráci s Ústavem chemické technologie restaurování VŠCHT Praha. Celý proces bude trvat několik měsíců.
Vyzvednutí studny bylo technicky náročné
Už první nálezy keramiky ukázaly, že studna u Ostrova pochází z období kultury s lineární keramikou, tedy z mladší doby kamenné. Díky tomuto jedinečnému objevu bylo rozhodnuto vyzvednout celou studnu v jednom bloku. „Tato akce proběhla ve spolupráci se společností Samson Praha a sama o sobě představovala technicky i logisticky náročnou akci, jaká v prostředí České republiky proběhla vůbec poprvé. Následovala pečlivá preparace jednotlivých vrstev a rozebírání dřevěné konstrukce. Více než měsíc probíhající práce v prostorách archeologické základny přinesla jedinečná zjištění,“ uvedl vedoucí výzkumu Radko Sedláček z Archeologického centra Olomouc.
Konstrukce studny se skládala ze čtyř rohových sloupků, které měly podélné drážky pod úhlem 90 stupňů. Do nich byla zapuštěna prkna v sedmi řadách nad sebou. Půdorysné rozměry studny byly 80x80 centimetrů a celková výška 140 centimetrů. Všechny konstrukční prvky byly dubové.
Odborníci datovali stáří dřeva přes 7000 let
„U studny nalezené na Chrudimsku jsme letokruhy porovnávali s kolegy v Německu. Z výsledků vyplývá, že stromy použité na stavbu konstrukce studny byly pokáceny mezi roky 5256–5255 před naším letopočtem. Zajímavá je skutečnost, že rohové sloupy jsou vyrobeny z již dříve pokácených kmenů, konkrétně z kmenu, který byl pokácen na podzim nebo v zimě roku 5259 před naším letopočtem nebo v zimě na začátku roku 5258 před naším letopočtem,“ uvedl Michal Rybníček z Ústavu nauky o dřevě Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
Podle odborníků je obdivuhodné, že první zemědělci, kteří měli k dispozici pouze nástroje vyrobené z kamene, kostí, rohoviny nebo dřeva, dokázali naprosto precizně opracovat povrch pokácených kmenů. „Důkazem toho je tvar jednotlivých konstrukčních prvků a dochované stopy po nástrojích na povrchu dřeva. Za zmínku také stojí skutečnost, že jednotlivé kmeny, které byly použity na výrobu konstrukčních prvků studny, musely dosahovat průměru minimálně okolo 60 cm,“ doplnil Rybníček.
Podrobné rozbory živočichů a rostlin ze studny
Odborníci provedli také první přírodovědné analýzy. Ve výplni studny našli velké množství zbytků bezobratlých živočichů i drobných obratlovců, a to zejména schránky měkkýšů, kosti drobných obratlovců, přezimovací vajíčka vodních korýšů či zbytky hmyzu. Nálezy zoologických zbytků v budoucnu umožní zejména blíže rekonstruovat životní prostředí v neolitu.
Neméně bohatý je i soubor rostlinných zbytků. „Botanickými analýzami doložené čilé lidské aktivity kolem studny jsou v kontrastu s menším množstvím archeologických nálezů z výplně, což lze pravděpodobně vysvětlit polohou studny mimo vlastní neolitickou osadu,“ uvedl Petr Kočár z Archeologického centra Olomouc.
První výsledky archeobotanických analýz podle něj poskytují informace o životním prostředí i ekonomice prvních zemědělců. Zjištěny byly např. zbytky užitkových druhů rostlin včetně pravěkých pšenic, lnu nebo vzácně dokládaného máku setého. Plané druhy rostlin umožní v budoucnu lépe pochopit hospodaření prvních zemědělců či rekonstruovat historii zavlékání nepůvodních druhů člověkem.
Kontakt pro bližší informace o neolitické studni
Ing. Karol Bayer
proděkan Fakulty restaurování Univerzity Pardubice
email karol.bayer@upce.cz
telefon 466 036 602
