Published: 08.06.2022
Z Kyjeva do Čech utekly v prvních dnech války vysokoškolské pedagožky Halyna a Katja. Obě učily na tamních univerzitách a před třemi roky byly společně v Praze na konferenci o distančním vzdělávání. Tam se seznámily s českými kolegy, a i díky tomu se jim povedlo získat práci na pardubické univerzitě. Jedna z tamních vyučujících jim poskytla byt přímo ve městě. Jak obě říkají, Češi se o ně postarali tak, že jim nic nechybí. Nic kromě vlasti.
„Když přijde čas se rozhodnout, prostě si vezmeš jen ty nejdůležitější věci: dokumenty a nějaké peníze a to je všechno,“ říká Radiožurnálu dvaačtyřicetiletá Halyna a vysvětluje, že nic jiného není důležité. „Materiální věci nejsou důležité, pouze mezilidské vztahy a to je všechno…,“ dodává žena.
Obě ženy přijely s minimem věcí. „Každá z nich měla doslova jenom jeden malý baťoh,“ říká Markéta Denksteinová, která jim nejen nabídla byt, ale s pomocí přátel sehnala pro Halynu a Katju oblečení, jídlo do začátku a hlavně práci.
„Byl to náš způsob boje proti válce,“ komentuje svou pomoc Denksteinová. Ženy si nepředstavovaly, že tu hned začnou bydlet a pracovat.
„Neočekávaly jsme nic a překvapilo nás, jak moc se nám každý snažil pomoct a jak jsou tu lidé přátelští,“ sděluje Halyna.
Terapie a pomoc
Halynina kolegyně Katja přijela s dcerou Mášou, její muž pracuje v armádě a zůstal v Kyjevě.
Právě čtrnáctiletá Máša nese celou situaci nejhůř, nechce přijmout, že je omezená, nejistota ji rozčiluje a cítí se bezvýchodně.
Ke Katje se však dostala reportáž o ukrajinské psycholožce, která pracuje v Chrudimi. Propojit je bylo otázkou pár telefonátů a Máša tak našla terapii a pomoc.
„Skvělé je hlavně to, že Máša může s psycholožkou mluvit v ukrajinštině, to jí pomáhá,“ říká Katja s úsměvem i přes těžké téma rozhovoru.
„Když přemýšlím o všem, co jsme dosud překonaly, jsem šťastná, protože jsme naživu a máme mnohem víc než ostatní Ukrajinci,“ vysvětluje Katja.
Obě ženy se chtějí vrátit hned, jak to bude možné, ale s univerzitou by rády spolupracovaly i v budoucnu. „Čeští lidé jsou fantastičtí,“ zdůrazňuje Halyna, která si myslí, že se Češi podceňují.
Článek je se svolením převzatý z irozhlas.cz
