Published: 25.10.2017
Restaurování náhrobku Arnošta z Pardubic, který se nachází ve farním kostele Nanebevzetí Nejsvětější Panny Marie v polském Kladsku, provádí Fakulta restaurování Univerzity Pardubice již od minulého roku. Nyní práce na unikátním díle gotického sochařství restaurátoři z Litomyšle dokončili a náhrobek a tumba, na níž náhrobek leží, budou slavnostně odhaleny v pátek 27. října za přítomnosti řady významných hostů.
Arnošt z Pardubic byl první pražský arcibiskup a přední rádce a diplomat Karla IV. Je v Kladsku pochovaný a jeho náhrobek představuje mimořádný doklad gotického sochařského umění 14. století. Většina autorů dílo spojuje s pražskou parléřovskou hutí. Náhrobek je zhotovený z opuky a je osazený na mramorové tumbě.
„Stav náhrobku a tumby byl před restaurováním značně neuspokojivý. Náhrobek byl několikrát v minulosti vážně poškozen v důsledku nájezdu husitů i požáru kostela, kvůli čemuž se dochoval v torzálním stavu. Poškození a neodborné opravy narušovaly jednak vizuální vnímání této památky a jednak hrozily další poškození a ztráty. Figurální část byla rozlomena na několik částí a fragmenty byly volně rozloženy na tumbě, což v minulosti vedlo ke ztrátě řady cenných částí skulptury,“ popsal stav náhrobku před zahájením prací Mgr. art. Jakub Ďoubal, Ph.D., vedoucí Ateliéru restaurování a konzervace kamene Fakulty restaurování Univerzity Pardubice.
Restaurování náhrobku Arnošta z Pardubic započali odborníci z Fakulty restaurování Univerzity Pardubice vloni. Tehdy provedli podrobný průzkum, rozebrali a zajistili fragmenty figurální části náhrobku. Letos projekt pokračoval restaurováním mramorové tumby. Tumba nakonec musela být kompletně rozebrána a znovu sestavena na novém reprezentativnějším místě, neboť se v průběhu prací ukázalo, že při přesunu na konci 19. století byl celý náhrobek zkrácen a nesprávně sestaven. Po osazení figurální části náhrobku na tumbu se podařilo dohledat umístění několika poměrně velkých fragmentů, které byly od torza odděleny několik století, nebo byly považovány za ztracené. Díky tomu je celková kompozice a sochařské zpracování tohoto skvostu gotického umění mnohem čitelnější.
„Z hlediska restaurování se jednalo o velmi zajímavý projekt. Bylo třeba se citlivě vypořádat s torzalitou dochovaného sochařského díla a v maximální míře uchovat autenticitu této mimořádně hodnotné památky. Naše fakulta si velmi cení, že se mohla podílet na záchraně tohoto unikátního díla gotického sochařství, a že jsme byli k této mezinárodní spolupráci a restaurování tak významné památky přizvaní,“ dodává Jakub Ďoubal, který prováděl a současně vedl restaurátorské práce ve spolupráci s kolegy ze svého Ateliéru restaurování a konzervace kamene MgA. Petrou Zítkovou a MgA. Petrem Rejmanem. Na dílčích restaurátorských úkonech se podíleli i studenti z tohoto ateliéru. Na průzkumech spolupracoval též Ing. Karol Bayer z Katedry chemické technologie Fakulty restaurování, donedávna též děkan Fakulty restaurování.
O tom, jak jednotlivé restaurátorské práce a zásahy při znovuzrození tohoto unikátního díla probíhaly, se dozvědí i významné osobnosti české i polské politické a kulturní reprezentace, a to při slavnostním odhalení zrestaurovaného náhrobku Arnošta z Pardubic, které se uskuteční v pátek 27. října ve 13 hodin v kostele Nanebevzetí Nejsvětější Panny Marie v Kladsku.
