Školy při krizích pomoci umí, stát by toho mohl využívat více, zaznělo v diskuzi

Univerzity v době jarní první vlny pandemie koronaviru v Česku v mnohém zachránily stát. Ukázaly, že mají kapacity a znalosti. Je jen na politicích, aby jich využili a stát začal se školami více spolupracovat. Jestliže teď v Česku něco chybí, pak jsou to otevřená data a kvalitní predikce. Ta by nejen univerzitám, ale celé společnosti pomohla s přípravami na blízkou budoucnost a druhou vlnu pandemie. Takové závěry přinesla druhá online diskuze o společenské roli univerzit, tentokrát zaměřená na krizová období.

Plicní ventilátory, obličejové masky, nové metody testování, ale také pomoc studentů zdravotnických, pedagogických či sociálních oborů. Jen malý výčet toho, jak se české vysoké školy zapojily do zmírňování jarní koronavirové krize. Objevenou energii k rychlé akci a spolupráci s průmyslem je škoda nechat vyprchat, shodli se účastníci druhého kulatého stolu společensky zodpovědných univerzit. Konal se ve čtvrtek 17. září v prostorách Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) a debatovali na něm zástupci vysokých škol, státu i novinářů.

Na úvodní dotaz, jak univerzity v jarním nouzovém stavu obstály, dostal moderátor debaty Jakub Novák z Univerzity Hradec Králové jednomyslnou odpověď: Velmi dobře.

„Akademici sehráli a sehrávají zásadní roli v celé krizi, nebýt jich, tak řada věcí by byla stále v nedohlednu. Univerzity v podstatě zachraňovaly a zachraňují stát. Nepřeberné množství aktivit a produktů, které vznikaly v tak krátkém čase, a přitom ve světové kvalitě, si zaslouží poděkování,“ řekl na úvod ředitel Odboru komunikace Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Robin Čumpelík.

Děkanka Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice Jana Holá zdůraznila, že v dané situaci univerzity vše zvládly nejlépe, jak mohly a uměly. Lucie Rohlíková, vedoucí oddělení Celoživotní a distanční vzdělávání Západočeské univerzity v Plzni, připomněla, že rozsah pomoci byl obrovský a podpora společnosti bude pokračovat i v následujícím náročném období.

V krizi chybějí otevřená data a kvalitní predikce 

Více se ale diskuze zaměřila na budoucnost. „Pro blížící se další vlnu epidemie se z různých forem dá vyvodit například to, že vysoké školy jsou schopné kvalitně vyhodnocovat data potřebná pro řízení krize,“ řekl rektor ČVUT Vojtěch Petráček.

„Mohlo by se proto zapracovat na tom, abychom se z aktuální datové mlhy dostali k reálné predikci situace, která by univerzitám i celé společnosti pomohla s přípravami na blízkou budoucnost,“ poukázal na stále nedostatečné informace, podle nichž se musejí nejen vysoké školy rozhodovat o základním nastavení svého fungování pro další měsíce. Dodal, že nyní se rozhoduje podle aktuální situace, přitom opatření je třeba přijímat na základě kvalitních predikcí toho, co se bude dít v horizontu dvou až tří týdnů. 

Prorektor České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) Michal Lošťák podotkl, že je potřeba vyslat signál směrem ke státu, že vysoké školy mají kapacity a znalosti a je na státu, aby je využil a začal s nimi úžeji spolupracovat. 

Pomoci to totiž může i do budoucna, nejen v boji proti pandemii koronaviru, ale při dalších možných celospolečenských krizích. Prorektor Lošťák mimo jiné uvedl, že na ČZU založili neformální skupinu, v níž akademici diskutují o možných dopadech nejen současné, ale i dalších krizí. Věnují se například otázce zásobování potravinami při „lockdownu“ nebo jako následku přírodních katastrof a řadě dalších témat. „To univerzity vždy dělaly, snažily se připravovat různé scénáře společenského vývoje,“ dodal. 

V tom jej podpořil i rektor Petráček s tím, že čím více takových skupin napříč univerzitami vznikne, tím více nápadů, názorů i scénářů mohou mezi sebou sdílet a být tak lépe připraveni na případný nepříznivý vývoj. 

Na krátkodobá řešení distanční výuky už není čas

Lucie Rohlíková připomněla, že krize na jaře byla spíš krátkodobá, a tak si školy i celá společnost mohly dovolit různá krátkodobá řešení. „Ale teď už víme, že je třeba hledat udržitelné způsoby řešení. Situace se dotýká celé jedné generace studentů, kteří ztrácejí čas, kdy jim jde učení nejlépe. Je proto třeba se zaměřit na dlouhodobé fungování v podobné situaci.“  

Jako odbornice na distanční vzdělávání pak při dalším tématu týkajícím se dopadů koronavirové pandemie na úroveň internacionalizace českých univerzit připomněla rozvoj takzvané virtuální mobility. Podle jejích slov se v Evropě už dlouho řeší otázky tohoto nového přístupu k možnostem zahraniční spolupráce. 

„Česká republika zatím neměla potřebu to využívat. Nyní se nám tyto možnosti otevírají a do budoucna mohou pomoci i studentům, kteří třeba nemohou vycestovat do zahraničí,“ uvedla Rohlíková s tím, že virtuální mobilita ponechává aspoň částečnou možnost neztratit kontakt se světem.

„Myslím si, že postupně se promění všechny druhy lidské činnosti. Máme nové nástroje, prostředí, možnosti, ale zkomplikovat to vše může nové myšlení. Dokud například úředníci nezačnou jinak přemýšlet, tak se jen těžko bude inovovat stát,“ podotkl Čumpelík.

Novinář Jiří Štický z magazínu Reportér pak dodal, že vítězem celosvětové krize bude ten, kdo se změní jako první. 

Univerzity si musejí udržet široké zaměření a prostor pro kreativitu

Účastníci debaty se také shodli na tom, že vzdělávání na vysokých školách je velmi důležité pro řadu profesí a oborů, které se mohou zapojit do zvládání krizových situací. „Vysokoškoláci by měli být předvojem toho, jak si v podobných situacích poradit. Vychováváme flexibilní lidi s osvojenými základními dovednostmi,“ zdůraznila děkanka Holá.

„Nedá se předpovědět, odkud přijde budoucí krize. Je proto potřeba, aby univerzity udržovaly ve všech směrech své vzdělávání a výzkum na špičkové úrovni. Pak budou moci plnit svou třetí roli pomoci společnosti, protože budou schopny reagovat na nové situace,“ dodal rektor Petráček a s kolegy se v závěru diskuze shodl na tom, že role vysokých škol v čase krize spočívá v udržování pestrosti oborů a mezioborové spolupráce, kritické reflexi minulých kroků a rozvoji kreativního myšlení.

Pražské diskuzní setkání zorganizovaly v rámci projektu Partnerská síť vysokých škol pro společenskou odpovědnost Akademie múzických umění, České vysoké učení technické v Praze, Česká zemědělská univerzita v Praze, Univerzita Hradec Králové, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Univerzita Tomáše Bati, Univerzita Pardubice a Západočeská univerzita v Plzni. Poslední ze série debat se bude konat už v pondělí 21. září v Ostravě na téma „Co lidstvu hrozí s měnícím se klimatem?“. Bude opět i streamována online.

Článek je převzatý z magazínu Universitas.