V 80tých letech 20. století přišel francouzský filosof Jean Baudrillard s konceptem hyperreality. Reflektoval tak stav společnosti, ve které její příslušníci už nejsou schopni rozlišit mezi realitou a simulací. V dnešním světě byla podle Baudrillarda realita nahrazena “falešnými obrazy” do té míry, že již není možné rozlišit co je pravé a co umělé. Vždytˇ celosvětově stráví průměrný občan 7 hodin denně na internetu. Jsme zde konfrontováni s umělou inteligencí, fotomanipulací, a algoritmicky generovanými zprávami, které se na nás hrnou pokaždé, když zapneme svůj smartphone.
S vynálezem „umělého obrazu”, fotografie, který umožnil masové rozšíření kopií obrazů, dávaly díky schopnosti fotografické kamery napodobit věrně skutečnost zapomenout na původní objekt obrazů: kopie se stala samoúčelem zachycené skutečnosti, a proto bylo třeba proměnit samotnou skutečnost. Tato „nevěra“ kopie vůči skutečnosti dostala podle Baudrillarda v postmoderní době nový obsah: „zpodobnění“ obrazu původní skutečnosti už nemělo s jakoukoliv realitou nic společného. Šlo už pouze o „imitaci“, neboli o pouhé napodobení dřívějšího obrazu. Autor tedy používá fotografii ne proto, že by měla nezpochybnitelné právo tvrdit, že reprodukuje to, co člověk ve světě vidí, ale právě proto, že potografie se nepodobá „ničemu ze skutečnosti” (Impossible Exchange, 2001).
Série fotografií „Galerie” může být volně asociována s konceptuálním přístupem 60tých let 20. století. Náhodně, neplánovaně fotografovné snímky podlah galerií za pochodu při návštěvách výstav, v nasvícení, které zrovna na místě je, evokuje tzv. „de-skilled” přístup k fotografii. V sérii pokračuje autor ve zkoumání námětů abstraktního charakteru jeho série „LaGuardia”, kde se prázdné letištní plochy dají někdy téměř zaměnit za snímky galerijních podlah této série. Tenká hranice rozdílu mezi iluzí a realitou je v obou fotografických sériích artikulována pomocí specifického výřezu a výběru zarámování motivů. Vznikají tak motivy na pomezí abstrakce, nepoukazují ke konkrétně rozpoznatelným místům, předobrazům, ale osvobozují se od referenciality, a představují jakousi iracionální, ale přesto rozpoznatelnou ideu reality. Překrývání několika vrstev – skutečné perspektivy dilatačních linií, tvary různých oprav, škrábanců, odřenin, fleky cákanců, stékajících pramínků a rozmazaných šmouh, nebo jiných stop galerijního provozu, a zvláštní, jakoby digitálně přidané malované linie tvoří nereálné obrazy, které se příčí logice viděného, přestože nejsou nijak digitálně manipulovány. Ty jsou ovšem součástí výstavního projektu, který v galerii v době pořizování snímků byl. Fotografie mají až surreálný nádech díky oscilaci dvojrozměrnosti a trojrozměrnosti, dvojznačností nereprezentativního a figurativního, simulákrálního a reálného. Cítíme zde lidskou přítomnost, přestože člověka nevidíme. Už nemáme žádné standarty pravdy nebo objektivity, ale jen škálu možností. Oblast mezi pravdou a nepravdou již není prostorem relace, ale sférou náhodných distribucí.
Pomíjení hlavní náplně galerií, tedy vystaveného umění a jeho publikum, je na fotografiích série „Galerie“ možné chápat jako metaforu nejen mizení, ale i marginality a určitého druhu nihilism. Jsou to fragmenty enigmatického světa, který je ve stavu stálého pohybu a změny. Reprezentují snad obsesi s mizením, nevyhnutelnost rozpadu a rozkladu všeho, věcí i systémů? Nebo je možné sérii nahlížet ve smyslu Marleauxova chápání fotografie jako zprostředkovatele poznání a pochopení lidské kondice, situace, stavu, a která demokratizuje zakoušení umění tím, že vysvobozuje původní výchozí objekty z jejich kontextů a posouvá je „blíže” k divákovi. Co mohou (vlastně) obrazy ukazovat? Co můžeme vlastě vidět? Co si vůbec zasluhuje pozornost?
Zkusme se při hledání odpovědí spokojit s metaforickou historkou z knihy indického spisovatele Anthony de Mella: šel muž s přítelem dˇáblíkem krajinou a v dálce na obzoru vidí člověka, který se zastavil, podíval se na zem, sehnul se, něco sebral, prohlédl si to a strčil do kapsy. Muž se ptá dˇáblíka, já tam tak dobře nevidím, co to tam našel? Dˇáblík povídá, to já vím dobře, já tam vidím, našel takhle malinký kousek pravdy a strčil si jí do kapsy. Kousek pravdy? A ty mu to snad nenecháš? S radostí, on má totiž dojem, že našel celou, a proto už dál hledat nebude…
Ursula Panhans-Bühler
Tomáš Lahoda: Samostatné výstavy (výběr)
2022 - Tomáš Lahoda, LaGuardia, Studio Bubec, Praha
2020 - Tomáš Lahoda – LaGuardia, Galerie Am Schvarzem Meer, Brémy, NSR
2019 - Tomáš Lahoda, Galerie Futura, Praha
2017 - Tomáš Lahoda – Extatic, Galerie Millennium, Praha
2016 - Tomáš Lahoda – Ad Paintings, Gallery De Buck, Gent, Belgie
2015 - Tomáš Lahoda, Galerie Prostor 288, Liberec,
2013 - Tomáš Lahoda, Galerie města Plzně, (18.7. – 29.8.)
- L´instant Magic, Výstavní síň Sokolská 26, Ostarva, (2.5. – 7.6.)
2012 - From Nothing, Noorus Gallery, Tartu, Estonsko
- Organza, Nitrianská galéria, Nitra, Slovensko
2011 - Ad Paintings, Galerie U dobrého pastýře, Brno
- Deer Paintings, Gallery De Buck, Gent, Belgie
- Got2b, Makráč, Praha
- Z ničeho, Galéria Midl, Bratislava, Slovensko
2010 - Ad Paintings, Backyard Gallery, Kodaň, DK (katalog)
2009 - Z ničeho, Galerie ArtPro, Praha
- Ad Paintings, Galerie Sýpka, Valašské Meziříčí
2008 - Ad Paintings, Art Chicago, Galerie Vernon, Chicago, USA
- Ad Paintings, Backyard gallery, Kodaň (katalog)
- Imago, Atelier am scwarzen meer, Brémy, Německo
2007 - Ad Paintings, Galerie Vernon, Praha
- Pop Fictions, Galerie Ars, Brno
- Ad Paintings, Galleri Birthe Laursen, Kodaň (katalog)
2006 - Stále tě miluji, Galerie Brno, Brno, (katalog)
Jeleni, Galerie Karlín Studios, Praha
2005 - Ad Paintings, Galleri Birthe Laursen, Kodaň (katalog)
2004 - Playtime is Over, Galerie Futura, Praha
- Deer Paintings, Penn State University, Zoller Gallery, Pennsylvania, USA
2003 - Deer Paintings, DCA Gallery, New York, USA
- Sensi, Galerie Ars, Brno
2002 - Deer Paintings, Ringsted Galleri, DK
2001 - Messe, Národní galerie Praha (katalog)
2000 - Messe, Museum of Modern Art, Esbjerg, DK (katalog)
- Dyre billeder - sofastykker, Galleri Bie&Vadstrup, Kodaň, DK
1999 - Podle, Moravská galerie Brno
1997 - Galerie Caesar, Olomouc
- Ikebama, Galleri Bie&Vadstrup, Kodaň, DK
1996 - Low-brow, Overgaden, Kodaň, DK
- Dům umění Brno (katalog)
- Galerie Br. Špilarů, Domažlice
- Múzeum Andy Warhola, Medzilaborce, Slovensko
- Dům umění České Budějovice
1995 - Kunstnernes Hus, Arhus, DK
- Pastorale, Galerie Aspekt, Brno
1994 - North Gallery, Kodaň, DK
- Boudoir, Museum of Contemporary Art, Roskilde, DK
- Genrebilleder, Galleri Bie&Vadstrup, Kodaň, DK
- Galerie Pecka, Praha (katalog)
1993 - Galerie Behémót, Praha
- Gallery De Buck, Gent, Belgie
1992 - Galerie V. Špály, Praha
- Incident in the library, Traneudstilling, Kodaň, DK,
- Galerie Aspekt, Brno
1991 - The Nordic Art Center, Helsinki, Finsko (katalog)
- Kunsthalle Talin, Talin, Estonsko
1990 - Gallery Pelin, Helsinki, Finsko
- Gallery De Buck, Gent, Belgie
1989 - Domestic, Overgaden, Kodaň, DK
- Gallery Oko, Amsterdam, Holandsko
- Tomas Lahoda. Galerie Paradise Regained, Rotterdam, Holandsko
1988 - Xmess on the gallery, B&W, Kodaň, DK
1980 - Recommended Gallery, Londýn, Anglie
