Přejít k hlavnímu obsahu

Přihlášení pro studenty

Přihlášení pro zaměstnance

default alt upce

Published: 12.10.2015

Jako každý rok, i letos došlo na tradiční hodnocení vysokých škol ve světě.

Výsledky žebříčku Times Higher Education World University Rankings (THE), které byly zveřejněny k 1. říjnu, okamžitě vzbudily v české akademické obci diskusi o „správnosti“ použité metodologie, a to všechno proto, že se na prvním místě neumístila Univerzita Karlova. Jako vždy se objevila i kritická slova, kamže se to ubírá české vysoké školství, když nejlepší univerzita zaujímá až 301.-350. místo.

Pro Univerzitu Pardubice jsou zveřejněné výsledky pohledem příjemným

Univerzita Pardubice se umístila společně s dalšími dvěma českými vysokými školami na 601. až 800. místě.

Pokud se na zveřejněná čísla podíváme optikou faktů, že existuje více než 16 000 univerzit a pracovišť poskytujících vysokoškolské vzdělání na světě, zjistíme, že uvedené výsledky nejsou zase až tak špatné.

Rovněž z relativního posouzení, tj. z porovnání počtu českých VŠ v uvedeném žebříčku si naše univerzity (9) nevedou ve srovnání s VŠ v Polsku (7), Maďarsku (6) či Slovensku (2) špatně.

Co ale zveřejněný žebříček vlastně představuje?

Ve světě existuje celá řada hodnocení a pořadí univerzit. Výše zmiňovaný Ranking THE patří mezi tři hlavní světové žebříčky a to vedle shanghajského Academic Ranking of World University (top 500) a QS World University Ranking (top 700).

Všechny tyto žebříčky hodnotí univerzity z pohledu kvality výuky (počty studentů, absolventů, poměr doktorandů či učitelů na studenta), vědeckého výkonu (počty publikací a ohlasy na ně), internacionalizace (počty zahraničních studentů) a spolupráce s průmyslem, Každý ovšem volí jinou metodiku, to znamená, že dává jinou váhu zvoleným parametrům a tudíž i výsledky se mohou značně rozcházet.

Žebříček THE, který právě vyšel, hodnotí:
30% váhou vzdělávání a výuku (podle vlastního průzkumu pověsti školy, počet studentů na učitele, podíl doktorských studentů, příprava doktorů coby budoucích vědeckých pracovníků, infrastruktura a investice do zázemí pro výuku a vzdělávání),
30% váhou vědeckou pověst školy (vlastní průzkum, finanční zdroje plynoucí univerzitě z vědeckého výkonu, vědecko-výzkumné výkony, počty publikací v Elsevier/Scopus databázi),
30% váhou vědecké citace (jak další vědci ve světě využ...