UPCE kvíz: Cesta od středověku do současnosti

Nakažlivé nemoci sužovaly lidstvo od nepaměti. Všem rychle se šířícím infekčním onemocněním, na která umíralo mnoho lidí, se až do počátku 18. století říkalo “mor”. Tento název vznikl ze staročeského výrazu s obecným významem “umírání”. Z něj odvozujeme dnešní slovesa “umřít”, “zemřít” apod. Nejnebezpečnější byla morová nákaza, způsobená bakterií Yersinia pestis, kterou přenášely blechy.

V barokní době se v Čechách stavěly tzv. „morové sloupy“, které symbolicky ochraňovaly před morem nebo byly projevem díků těch, kdo epidemii přežili.

Morové sloupy mají bohatou sochařskou výzdobu, většinou s Pannou Marií a místními světci. V Pardubicích se nám dochoval na náměstí morový sloup s Pannou Marií (z roku 1695) doplněný později (1773-1775) zdobnou balustrádou (zábradlím).

Otázky:

1. Rozsáhlá morová epidemie z let 1347-1351 vyhubila až třetinu obyvatel tehdejší Evropy, ale Království českému se jako zázrakem vyhnula. To považoval král a později císař Karel IV. na počátku své vlády (1346-1378) za šťastné znamení. Morové nákaze, která se šířila z jižní Itálie, tehdy říkali „černá smrt“. Proč?

a) Morovou nákazu do Evropy zavlekla skupina černošských mladíků, přivezená jako pracovní síla ze severní Afriky na Sicílii.
b) Při rychlém průběhu nákazy morem postižené části těla zčernaly.
c) Vzhledem k nedostatku bílé látky na pohřební rubáše museli být zemřelí při uložení do hrobu baleni do levné hrubé tkaniny černé barvy.

2. I když naši předkové neznali příčiny morové nákazy, vypozorovali účinná opatření, která šíření moru omezovala. Jedním z nich bylo i důsledné dodržování izolace, zabraňující fyzickému kontaktu s nakaženými. Pro toto opatření se vžilo označení „karanténa“. Jak tento termín vznikl?

a)  Je odvozený od jména země Korutany (ve staré němčině Kärnten nebo Karanthen), dnes rozdělené mezi Rakousko a Slovinsko. Zdejšími horami procházela významná obchodní stezka, spojující Balkán s Podunajím. V době morové nákazy se horské průsmyky uzavřely na obou stranách. Kdo se svým nákladem uvízl mezi nimi, musel zůstat „v karanténě“, dokud akutní nebezpečí nákazy nepominulo.

b)  Je odvozený od jména řeckého města Korint, které střežilo úzkou šíji, spojující Peloponéský poloostrov s řeckou pevninou. Obránci Korintu tak dokázali v případě potřeby zcela znemožnit pozemní vstup na celý Peloponés.

c)  Je odvozený od italské číslovky 40 („quaranta“). Lodě, které v době morové nákazy vpluly do italských přístavů, musely 40 dní kotvit v bezpečné vzdálenosti. Až když se po čtyřiceti dnech u nikoho na lodi nákaza neprojevila, směli cestující a posádka vystoupit na břeh.

3. Pardubický morový sloup zdobí kromě soch několika světců také postavička malého čertíka, kterého drží na řetězu svatý Prokop. Nad kterým heraldickým symbolem tuto postavičku nalezneme?

a) Nad znakem města Pardubic.
b) Nad zemským znakem Království českého.
c) Nad erbem pardubického primátora Josefa Antonína Kinzla.

Správnou odpověď najdete na konci kvízu

Fasáda domu U Jonáše vznikla v roce 1797 pro kominického mistra Karla Gaschla, který si tehdy dům zakoupil.

Na fasádě si můžete prohlédnout ve štuku zpracovanou biblickou scénu s Jonášem a rybou, kterou vytvořil sochař, řezbář a štukatér Jakub Teplý. Motiv Jonáše polykaného nebo vyvrhovaného obří rybou se často vyskytuje na českých středověkých kachlích a představuje tak jeden ze specifických výtvorů našeho kamnářství.

Otázky:

1. Velkou rybu na fasádě doplňují i další dvě bájná stvoření, jedno kombinuje dva tvory ze zvířecí říše (ve vodách Atlantského oceánu opravdu žije podobná malá rybka o velikosti okolo 15 cm); druhá pak napůl člověka a rybu. Víte, jak se nazývají?

a) bájní tvorové Pegas a Medúza
b) mořský koník a mořská panna – Siréna
c) bájní tvorové Kentaur a Hydra

2. Bonusová otázka pro zdatné malé počtáře:

Kolik let letos uplynulo od doby, kdy v Jakub Teplý výjev Jonáše a ryby na fasádě domu vytvořil?

Správnou odpověď najdete na konci kvízu.

Stojíte před domem s původní raně renesanční malovanou výzdobou na štítu z počátku 16. století. Sérii výklenků s figurálními výjevy dominuje sedící král s korunou na hlavě a žezlem v ruce, jemuž dvořané přináší dary. Šlechtici jsou oděni v pestrých šatech, barety jim zdobí ptačí pera a v rukou nesou zlaté poháry nebo si o rameno opírají píku. Scény ilustrují módní oděvní trendy ve dvořanských kruzích.

Po požáru města v roce 1538 byl dům zvýšen o další patro. V původním štítu majitelé zazdili výklenky s malbami a na fasádě přibyla nová okna s červenými „pernštejnskými“ terakotovými rámy. Dnešní stav, kdy jsou na průčelí souběžně k vidění obě časové vrstvy stavební historie domu, je až výsledkem památkové obnovy domu z druhé poloviny 20. století.

Otázky:

1. Najděte scénu s pijákem, jenž současně pije z poháru a do korbelu si stáčí mok z velkého sudu, před kterým sedí. Jeho povznesenou náladu ilustruje účetní tabulka nad jeho hlavou, na které je již několik přeškrtnutých bílých čárek. Spočítejte, kolik pohárků vína již tlouštík vypil.

2. Některé z namalovaných postav dvořanů mají na hlavě ozdobné čepce s ptačími pery. Uhodnete, z peří kterých cizokrajných ptáků byly podobné kloboučnické oděvní doplňky vyráběny a jak se jejich výrobcům říkalo?

a) Z opeření blbouna nejapného (ptáka žijícího na ostrově Mauricius v Indickém oceánu a vyhynulého, resp. vyhubeného v roce 1662); výrobci pánských čepců byli označováni jako „blbouni“.
b) Ze pštrosa; výrobcům ozdob pánských pokrývek hlavy i dalších ozdob z peří se říkalo „peříšmukýři“.
c) Peří pocházelo z největšího nelétavého ptáka světa, původem z Austrálie, který se nazývá emu hnědý. Výrobcům čepců, oblíbených na panovnických dvorech po celé Evropě, se přezdívalo „emani“ (počeštěným výrazem označující „emoce“ - z anglického „emotions“).

Správnou odpověď najdete na konci kvízu.

Právě stojíte na Příhrádku, kde je nově umístěné Knihovní centrum Krajské knihovny v Pardubicích. Je pojmenované U Vokolků na počest rodiny Vokolků. Její četní příslušníci patřili k významným osobnostem české kultury minulého století a pro své hluboce křesťanské a humanistické postoje byli postiženi totalitním režimem druhé poloviny 20. století. Nyní můžete v objektu navštívit rekonstrukci jejich grafického ateliéru.

Tiskař a nakladatel Vlastimil Vokolek (1903-1985) založil v roce 1938 se svými bratry Vojmírem a Vladimírem bibliofilskou edici Lis tří bratří, v níž vyšla řada graficky krásně upravených knížek. Vojmír Vokolek (1910-2001) byl pozoruhodný malíř, sochař a experimentální básník, tvořící většinu života zcela stranou galerijního a výstavního provozu. Můžeme navštívit několik kostelů v okolí Pardubic, kde umělec svérázně vymaloval biblické výjevy. Další z bratrů Vladimír Vokolek (1913-1988), žijící v Děčíně a v Ústí nad Labem, byl významným českým existenciálním básníkem, dokumentujícím ve svých temných verších apokalyptický rozvrat hodnot v moderním světě. Jejich sestra Květa Vokolková (1921-2011) působila ve skryté církvi (kde přijala jméno sestra Víta). Celý její život strávila křesťanskou službou druhým a obětavou péčí o potřebné.

Otázka:

Zkuste se společně zamyslet a pokusit se uhodnout původní význam slova vokolek, ze kterého vzniklo příjmení Vokolek.

Slovo vokolek původně označovalo:

a) ty, kterým lezla košile z kalhot a plandala jim jako podolek, v průběhu doby se výraz zkomolil a ustálil na označení „vokolek“,
b) pracovníky rakousko-uherské pošty, kteří razítkovali úřední psaní a balíky takzvanými „kolky“,
c) označení chudých lidí v obci, kteří dostávali střídavě jíst u bohatších lidí po vesnici.

Správnou odpověď najdete na konci kvízu.

Přečtěte si rozvernou básničku pro děti Vojmíra Vokolka (zdroj: Jan Šulc (red.), Jméno Vokolek. Praha 2011, s. 200-201.)

Pardubický zámek patří k nejvýznamnějším renesančním zámeckým stavbám v Čechách. A to z několika důvodů:

Z hlediska stavebního je zcela autentický; s výjimkou drobných stavebních úprav z první čtvrtiny 18. století nebyl později přestavován. Vnitřní úpravy z 18. – 19. století (vnitřní příčky aj.) neovlivnily stavební podstatu objektu a mohly být při rekonstrukci odstraněny.

Na zámku se dochovaly rozsáhlé zlomky renesanční výzdoby (nástěnné malby a malované kazetové stropy) pocházející již z třicátých let 16. století, tedy o generaci starší, než je běžné na českých renesančních zámcích.

V Pardubicích můžete navštívit původní opevnění zámku, tvořené sypanými zemními valy s kruhovými nárožními rondely, které dobře odolávalo tehdejší dělostřelecké palbě. Nikde jinde ve střední Evropě se tento typ opevnění nedochoval.

Otázky:

1. Staviteli pardubického zámku byli Vilém z Pernštejna a jeho synové Vojtěch a Jan. Na vstupní bránu zámku dal již pan Vilém v roce 1511 umístit plastický reliéf s vyobrazením pernštejnské rodové pověsti. Co je napsáno na spodní části tohoto reliéfu?

a) Vojtěch z Pernštejna vede zubra.
b) Uhlíř Věňava seká zubrovi hlavu.
c) Zubří hlava je erb pánů z Pernštejna.

2. Jedna z nejlépe dochovaných velkoplošných renesančních maleb na pardubickém zámku je z roku 1532. Jaký biblický výjev ze Starého zákona zobrazuje?

a) Příběh Davida a Goliáše: malý David kamenem vymrštěným z praku zabíjí obra Goliáše.
b) Příběh Samsona a Dalily: Zrádná Dalila stříhá spícímu Samsonovi pramen vlasů, ve kterém je skryta jeho nadpřirozená síla.
c) Příběh Noema a jeho Archy: do Archy nastupují dvojice zvířat (vždy samec a samice), aby zůstal zachován živočišný druh při potopě světa.

3. Jako jeden z mála českých šlechticů měl Jan z Pernštejna právo ražby vlastních mincí, na kterých bylo umístěno jeho jméno i rodový erb. Tohoto práva využíval v letech 1540-1544 k ražbě zlatých dukátů, stříbrných tolarů, grošů i drobných mincí. Kde a jakým právem byly pernštejnské mince vydávány?

a)   Byly raženy v královské mincovně v Kutné Hoře na základě privilegia, které udělil král Vladislav II. už Vilémovi z Pernštejna v roce 1496.
b)   Byly raženy v Kladsku, které získal Jan z Pernštejna do zástavy roku 1537. Právo razit mince bylo součástí vladařských práv, příslušejících k tomuto hrabství.
c)   Byly raženy v jáchymovské mincovně na základě obchodní smlouvy o dodávkách drahých kovů, kterou uzavřel Jan z Pernštejna v roce 1540 s Jeronýmem Šlikem.

Správnou odpověď najdete na konci kvízu.

Spolu se stavbou pardubického zámku se počátkem 16. století budovalo i nové řešení města, které tvořilo zázemí a předzámčí významného aristokratického sídla. Do zámku jste se mohli dostat jen přes centrum a přilehlý Příhrádek, což bylo důležité z obranných důvodů. Dnešní cesta k zámku s lipovou alejí (ve které se právě nacházíte) vede prostorem někdejšího vodního příkopu a vznikla až v 19. století.

Otázky:

1. Historické centrum Pardubic leží na soutoku dvou řek (Labe a Chrudimky), kvalitní pitná voda ale byla v první polovině 16. století do Pardubic vedena ze vzdálenějšího zdroje. Víte odkud?

a) Umělým vodním kanálem od Sezemic z řeky Loučné.
b) Z vodárny v Srchu podzemním dřevěným potrubím.
c)  Z Bohdanečského rybníka otevřeným dřevěným korytem.

2. Pardubicko bylo v době Pernštejnů proslulé jako nejvýznamnější česká oblast produkce ryb. K chovu ryb sloužila složitá soustava velkých i menších rybníků, do nich tekla voda z Labe i z Chrudimky umělými vodními kanály. Nejvýznamnějším stavitelem vodních děl v době Viléma z Pernštejna byl rytíř Kunát mladší z Dobřenic.  Aby nemusel na Pardubicko dojíždět, zprostředkoval mu pan Vilém koupi nového sídla. Víte, kde bylo od roku 1513 hlavní sídlo rybníkáře Kunáta mladšího z Dobřenic?

a)  Tzv. Panský dům, později přestavěný na velkou sýpku v obci Ráby u Kunětické hory.
b)  Velký dvůr na východním předměstí Pardubic, nazývaný později „Karlovina“.
c) Tvrz na Valech nad Labem mezi Pardubicemi a Přeloučí.

3. Jaké ryby se v pardubických rybnících v 16. století chovaly v největším množství?

a) Hlavně kapři, v menším množství i štiky.
b) Sumci a kapři přibližně napolovic.
c) Ve velkých rybnících kapři, v menších sumci nebo pstruzi.

Jez je stavba, která vytváří umělou překážku na řece, před kterou se vytvoří vodní plocha, tzv. zdrž. Tímto způsobem se zvětší hloubka vody pro plavbu a vznikne něco jako „schod“ (viz obrázek).

autorka: Andrea Seidlová

Konstrukce jezu může být pevná nebo pohyblivá. Pohyblivé jezy umožňují regulovat protékající množství vody různým nastavením pohyblivých částí podle konstrukce jezu. Pohyblivý jez bývá rozdělený do několika jezových polí, přes které se propouští voda, a mohou fungoval každé zvlášť.

Aby mohla přes takovouto překážku proplout loď, obvykle je u jezu postavená plavební komora. Jez může být tedy součástí skupiny staveb, které spolu tvoří tzv. plavební stupeň (zdymadlo), díky němu mohu proplout lodě, ale má i jiné využití.

Součástí plavebního stupně Pardubice jsou:

• plavební komora,
• jez
• malá vodní elektrárna.

autorka: Andrea Seidlová

Otázka:

Zkuste odhadnout, jaký je spád hladin pardubického jezu, tj. výškový rozdíl mezi hladinou vody nad jezem a pod jezem.

a)  5,2 m
b)  2,5 m
c)  3,9 m

Jez tvoří tři jezová pole, každé o šířce 18 m, se zdvižnými stavidly.

Malá vodní elektrárna Pardubice má instalovaný výkon 1,935 MW.

Pro porovnání – nedaleká uhelná elektrárna v Opatovicích má elektrický výkon 363 MW.

Kromě zajištění vhodných podmínek pro plavbu a výrobu elektrické energie, umožňuje stupeň Pardubice také odběr vody pro průmysl a zemědělství, pomáhá také ke zlepšení ochrany Pardubic před povodněmi.

Plavební komora je zařízení, které umožňuje lodím překonat výškový rozdíl hladin hlavně tam, kde jsou vybudovány jezy nebo přehrady.

Plavební komoru tvoří nádrž, která je na horním i dolním konci uzavřena vraty, kterými vplouvají a vyplouvají plavidla. Napouštěním a vypouštěním vody se tak plavidlo může přemístit na úroveň horní nebo dolní hladiny.

V Evropě postavili první plavební komoru pravděpodobně ve 13. století v Belgii a Nizozemí. Tyto komory ještě neměly vrata, ale pouze stavidla na obou koncích. Za vynálezce plavební komory se vzpěrnými vraty můžeme považovat Leonarda da Vinciho, podle jehož návrhu bylo v roce 1497 vybudováno šest plavebních komor u Milána.

Na území České republiky byly postaveny první plavební komory v 18. století na Vltavě v Modřanech a Županovicích.

Plavební komora v Pardubicích vznikla v roce 1972 jako součást uceleného systému jezů s plavebními komorami na středním Labi, který se začal budovat na začátku 20. století.

Od Pardubic po Obříství je na Labi 18 plavebních komor s rozměry 85 m x 12 m:

Pardubice, Srnojedy, Přelouč, Týnec nad Labem, Veletov, Kolín, Klavary, Velký Osek, Poděbrady, Nymburk, Kostomlátky, Hradišťko, Lysá nad Labem, Brandýs nad Labem, Čelákovice, Kostelec nad Labem, Lobkovice, Obříství.

Otázka:

Jaké jsou rozměry (délka a šířka) plavební komory Pardubice?

a)  85 m x 12 m
b)  110 m x 12 m
c)  85 m x 9 m

Labská vodní cesta

Řeku Labe mohou lodě splouvat za příznivých podmínek až do Přelouče, ta je cca 949 km od ústí, z toho více než 200 km na území ČR. Největší a asi nejznámější přístav na Labi je Hamburg, dalšími významnými přístavy jsou Magdeburg, Aken, Riesa, Dresden, Děčín, Ústí nad Labem, ad.

Otázka 

Víte, kde se vlévá řeka Labe do moře?

a)  v Hamburku do Severního moře
b)  v Kielu do Baltského moře
c)  v Cuxhavenu do Severního moře

Cuxhaven je malé přístavní město na severu Německa (cca 48 000 obyvatel) a právě u tohoto města se vlévá Labe do Severního moře. Přístav Hamburg leží asi 110 km proti proudu od ústí Labe. Kiel je nejsevernější německé velkoměsto. Leží asi 90 km severně od Hamburku. Je jedním z hlavních německých námořních center.

Nedaleko Magdeburgu se můžete vidět dvě technické zajímavosti. Historické lodní zdvihadlo (výtah) Rothensee, které spojuje Labe s průplavem Mittellandkanal, a nejdelší průplavní most v Evropě (918 m), kterým průplav Mittellandkanal překlenuje řeku Labe.

V ČR je na Labi celkem 24 plavebních stupňů, na kterých je dohromady 31 plavebních komor.

Právě jste vstoupili do kampusu Univerzity Pardubice a jste u Katedry tělovýchovy a sportu Univerzity Pardubice.

Vysoká škola v Pardubicích je zde již řadu let. Vloni v červnu oslavila významné výročí.

Nejdříve byla založena Vysoká škola chemická, později Vysoká škola chemicko-technologická, která se stala základem současné Univerzity Pardubice.

Otázky:

1. V kterém roce byla založena Vysoká škola chemická?

a) v roce 1930
b) v roce 1950
c) v roce 1990

2. Kolik fakult má současná Univerzita Pardubice?

a) 5
b) 10
c) 7

3. Kolik teček je v logu Univerzity Pardubice?

a) 2
b) 3
c) 4

4. Které fakulty sídlí ve vysoké budově před vámi (za parkovištěm)?

a) Fakulta ekonomicko-správní a Fakulta filozofická
b) Fakulta zdravotnických studií a Fakulta ekonomicko-správní
c) Dopravní fakulta Jana Pernera a Fakulta filozofická

Gratulujeme.

Jste v cíli cesty od středověku po současnost.

Nacházíte se v centru kampusu Univerzity Pardubice.

Ve foyer Dopravní fakulty Jana Pernera, před kterou stojíte, si můžete vzít ze stojánku na památku pohled. Také je možné ho poslat někomu blízkému poštou.

Doufáme, že se vám hra líbila. Nyní si můžete prohlédnout dvě výstavy fotografií a také se projít po kampusu.

U:photo – Naše univerzita vašima očima
Výstava představuje, jak vidí studenti a zaměstnanci svou univerzitu

Výročí 70 let vzniku vysoké školy
Výstava zachycuje vývoj Univerzity Pardubice od vzniku před 70 lety po současnost

Už jste jistě zvědaví, jestli jste odpověděli na otázky z jednotlivých zastavení správně.

Tak tady jsou správné odpovědi:

zastavení 1.:

1.  b)

2.  c)

3.  b)

zastavení 2.:

1. b)

2.  224 let

zastavení 3.:

1. 5. pohár

2.  b)

zastavení 4.:

c)

zastavení 5.:

1.  a)

2.  b)

3.  b)

zastavení 6.:

1. a)

2. c)

3. a)

zastavení 7.:

Jez - c)

Plavební komora - a)

Labská vodní cesta - c)

zastavení 8.:

 1. b)

 2. c)

 3. a)

 4. a)

Děkujeme, že jste se zúčastnili naší hry! Těšíme se na další setkání s vámi.