Vědci na pardubické univerzitě se zabývají výzkumem Alzheimerovy choroby

 

Výzkum slibuje včasné odhalení zákeřné choroby
 

Vědci na pardubické univerzitě se zabývají výzkumem Alzheimerovy choroby. Podílí se totiž na vývoji diagnostického zařízení, které by umožnilo dříve prokazovat toto onemocnění.

„Bude možné včas zahájit terapii a oddálit nástup život omezujících příznaků,“ říká vedoucí Katedry biologických a biochemických věd Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice Zuzana Bílková.

 

Dochází k nežádoucím změnám v mozkové tkáni. Shluky proteinů vytlačují nervové buňky a způsobují jejich poškozování, a dokonce i vymizení. V mozku vznikají plaky, které jsou vyplněné proteiny neschopnými zastávat funkci nervových buněk. Mozková tkáň potom ztrácí funkci přenášení informací, a proto potom dochází k poruchám paměti a chování. Lidé mají problémy s orientací v prostoru, jsou zmatení, nejsou schopni si zorganizovat den, mají problémy se zapamatováním běžných úkonů. Říká se tomu také kognitivní změny.

 

Velice obtížně. Poruchou paměti mohou trpět i pacienti, kteří mají jiné typy demencí. Je těžké poznat, kdy tato choroba propuká, a případně zahájit účinnou a včasnou léčbu. Ve stadiu mírných kognitivních změn lékaři nemají nikdy jistotu, že se jedná o Alzheimerovu chorob, takže nemohou nasadit účinnou léčbu. Existují však určité skupiny látek, které jsou prokazatelné v mozkomíšním moku. Odchylky hladin těchto látek mohou navést lékaře k tomu, že se pravděpodobně bude jednat o Alzheimerovu chorobu. Takovéto látky můžeme nalézt v mozkomíšním moku i pět let před propuknutím choroby. Tato diagnostika se ale teprve vyvíjí a není potvrzená. Navíc je problém pravidelně někomu odebírat mozkomíšní mok, je to bolestivé a drahé vyšetření.

 

Z páteřního kanálu, používá se k tomu velká jehla. Mozkomíšní mok je kapalina omývající mozek. Pokud dojde k nějakým změnám v mozku, projeví se to i na hladinách některých proteinů v mozkomíšním moku. Ideální by bylo, kdybychom tyto proteiny mohli prokazovat v krvi. Ta ...