Published: 27.02.2020
Jiří Kmošek je vyučený umělecký kovář. Zároveň ho přitahují dávné civilizace. Taky proto řeší třeba to, jaké slitiny mědi dřív používali Egypťané a z jakých nalezišť pocházela měď někdejších metalurgů.
„Hledáme otázky, které v dnešní kultuře nejsou čitelné. Díváme se na archeologický materiál a zjišťujeme nejrůznější informace s použitím moderních metod. Chceme rekonstruovat témata těchto civilizací a na ně se nedá odpovědět standardními metodami,“ říká vědec z Fakulty restaurování Univerzity Pardubice.
Skládání střípků
Kmošek připouští, že nikdy nemůže zjistit všechno. „Sbíráme jenom útržky, pozůstatky činnosti. Přesto jsou pro nás důležité, abychom zrekonstruovali koloběh kovů. Navázal jsem spolupráci s Martinem Odlerem z Českého egyptologického ústavu. V týmu máme jaderné fyziky, geology. Zároveň spolupracujeme s egyptskými archeology a laboratořemi.“
K čemu zatím došli? „Daří se nám poměrně dobře zjišťovat, odkud pochází surovina používaná dřívějšími egyptskými metalurgy. Třeba se ukazuje, že některé artefakty cestovaly na velkou vzdálenost. Dokladuje to někdejší propojení civilizací.“
Pátrání po několika liniích
Momentálně podle Kmoška v Egyptě platí zákaz vývozu jakéhokoliv archeologického materiálu do zahraničí. „Toto opatření má pravděpodobně zabránit ochuzování egyptské společnosti. Dřív docházelo k poměrně intenzivnímu vývozu památek formou expedic, které pracovaly v terénu. Zkoumáme tedy evropské muzejní sbírky a zároveň pracujeme přímo v Egyptě.“
Omezující jsou taky administrativní nároky kladené na výzkum zahraničních expedic. „Obnáší to spoustu papírování. Do poslední chvíle nevíme, jestli pojedeme. Když transportujeme vybavení, potkáváme se s částečným nepochopením ze strany ochranných a bezpečnostních služeb. Stává se mi, že zůstanu na letišti a nechtějí mě pustit zpátky do Evropy.“
Talentovaný Jiří Kmošek nedávno získal prestižní stipendium Rakouské akademie věd. Po dobu tří let se tak může plně věnovat výzkumu a nemusí se starat o část finančních nákladů. Kromě těchto aktivit je činný taky ve Spolku archaických nadšenců. Ten se zabývá rekonstrukcí ohrožených lidových staveb na Svitavsku, kde dál pokračují práce na vybudování malého muzea v přírodě.
Rozhovor byl převzat z Český rozhlas Pardubice
