Publikováno: 26.03.2025
Armádní pilot a astronaut Aleš Svoboda spolu s vedoucím studentského týmu LASAR Simonem Klingou byli hosty dalšího setkání z cyklu Čaj o páté, které se konalo v pondělí 24. března na Univerzitě Pardubice. Debata se přirozeně točila kolem vesmíru a kosmonautiky.
Aleš Svoboda je stíhací pilot Armády ČR a člen záložního týmu astronautů Evropské kosmické agentury (ESA). Do tohoto prestižního týmu se dostal v roce 2022, kdy uspěl v konkurenci 22 000 uchazečů. Simon Klinga, teprve sedmnáctiletý talent, dosáhl na konci roku 2024 mimořádného úspěchu – se svým studentským týmem LASAR vyslal do vesmíru vlastní družici na palubě rakety SpaceX.
Oba hosté nebyli v Pardubicích poprvé. Aleš Svoboda bydlí nedaleko Pardubic a je absolventem Univerzity Pardubice. Simon Klinga město několikrát navštívil při svých cestách mezi Brnem a Prahou.
Česká stopa ve vesmíru
Velká část rozhovoru se zaměřila na roli České republiky ve vesmírném průmyslu a na to, jaké příležitosti nás v budoucnu čekají.
„Technologie jsou dnes mnohem dál než v minulosti. Co nás ale brzdí, jsou naše vlastní ambice a to, čeho chceme v nejbližších letech dosáhnout. Důležitá je především motivace a ochota investovat úsilí i potřebné prostředky,“ vysvětlil Aleš Svoboda.
Simon Klinga jeho slova potvrdil:
„Pokud se chcete stát astronautem, můžete. Ale musíte si za tím jít. Příležitost je tady a teď – po 45 letech máme šanci poslat dalšího Čecha do vesmíru. Možná už taková možnost znovu nepřijde. Vidím kolem sebe čím dál víc lidí, kteří se snaží udělat maximum, aby to vyšlo.“
„Cílem není jen přistát na Měsíci a zapíchnout tam vlajku, ale naučit se tam efektivně fungovat – využívat nerostné suroviny a provádět dlouhodobý výzkum,“ zdůraznil Svoboda význam programu Artemis.
Jak se stát astronautem?
Debata se dotkla i náročného výběrového řízení ESA. Kromě minimálních požadavků na vzdělání, tříleté praxe a znalosti jazyků byla vstupním kritériem zdravotní způsobilost na úrovni rekreačního pilota. Už v prvním kole se snížil počet uchazečů z 22 000 na 1 500, až se nakonec do finální sedmnáctky dostal i Aleš Svoboda.
Během rozhovoru si diváci mohli prohlédnout reálný model družice, kterou tým LASAR pod vedením Simona Klingy vyslal na oběžnou dráhu. Právě díky tomuto projektu se středoškoláci probojovali do prestižní soutěže Conrad Challenge. Jejich řešení pro opravu nefunkčních družic, které přestanou komunikovat ze softwarových důvodů, zaujalo porotce NASA v Houstonu.
„Na první pohled může programování pro ISS znít složitě, ale začíná se s jednoduchými věcmi a postupně se posouváte dál. ESA má podrobné návody krok za krokem, což nám umožnilo do kosmonautiky proniknout. Nakonec jsem pochopil, že nikde jinde být nechci – tohle je obor, ve kterém se chci pohybovat a udržet se,“ popsal Simon Klinga.
Budoucnost české kosmonautiky
Kromě témat, jako jsou komerční lety do vesmíru, zavádění stíhaček F-35 nebo zjištění o skutečné barvě Slunce, zazněla i zajímavá otázka z publika: Co můžeme udělat pro to, aby se více Čechů dostalo do vesmíru?
„Chceme, aby projekt Česká cesta do vesmíru podporoval technické obory (STEM) a inspiroval mladé lidi. Kosmické aktivity jsou důkazem naší technologické vyspělosti – pokud vytvoříme dostatek příležitostí, nebudou muset mladí lidé přemýšlet, jestli zůstat v Česku, nebo se ze zahraničí nevrátit,“ reagoval Svoboda.
„Musíme si uvědomit, že na to máme. Do vesmíru bychom neměli posílat jen vědce, ale i umělce, právníky, filosofy nebo programátory. Vědci nejsou blázni, ale normální lidé, kteří určují směr, kterým se bude lidstvo ubírat. Mým snem je, aby se z nich staly Rock Stars – osobnosti, ke kterým budeme vzhlížet a které budeme obdivovat,“ uzavřel téma Klinga.
Mise Zero-G
Březnová debata byla skvělou pozvánkou na víkendovou Misi Zero-G. Dvacet šest nejúspěšnějších žáků a studentů, kteří prošli intenzivním půlročním testováním, zažije jedinečný stav beztíže na palubě speciálně upraveného Airbusu A310. Na jejich cestě ke hvězdám je budou doprovázet právě Simon Klinga a Aleš Svoboda.
Záznam debaty si můžete poslechnout na Spotify nebo YouTube kanálu Univerzity Pardubice.
Foto: Jan Chlad
Text: Jan Pražák, Fakulta filozofická Univerzity Pardubice
