Published: 11.08.2020
Bejrútský přístav srovnaly se zemí tuny špatně skladovaného zabaveného ledku. Vybuchnout však může velké množství naprosto běžných sypkých látek organického původu, jako jsou například mouka, uhelný prach nebo cukr, okomentoval událost vedoucí Ústavu energetických materiálů na pardubické univerzitě Miloš Ferjenčík.
Je skutečně možné, že při špatném skladování dusičnanu amonného, může přijít výbuch jako v Libanonu?
Souběh nežádoucích podmínek při skladování dusičnanu amonného může způsobit jeho výbuch. Má se za to, že takových podmínek musí být splněno několik, a patří mezi ně především to, že dusičnanu musí být skladováno mnoho a musí být intenzivně zahříván, například požárem v bezprostřední blízkosti, jako tomu bylo v Bejrútu.
Jaká jiná látka, která se skladuje například i u nás, je schopná takovéto exploze?
Exploze je schopno velké množství naprosto běžných pevných látek. Všechny sypké organické materiály, například i mouka, uhelný prach, nebo cukr. Práškové kovy jako hliník.
V minulosti už výbuchy všech těchto látek na různých místech ve světě dokázaly způsobit veliké škody. Mezi anorganickými sypkými materiály, které se běžně skladují, je dusičnan amonný patrně nejvýznamnější.
Je podle vás možné, že by se něco podobného mohlo stát i u nás?
Není seriózní odpovědět, že u nás je podobná nehoda vyloučena. Ale k tomu, aby nastalo něco podobného jako v Bejrútu, by se musela sejít celá řada nepříznivých okolností. Pokud u nás budou nadále normálně fungovat instituce zajišťující dozor nad provozováním průmyslových činností, pokládám takový souběh za velmi nepravděpodobný.
Jaká jsou u nás pravidla pro skladování dusičnanu amonného?
Neznám konkrétní předpisy, ale pokud vím, reguluje se umístění takových skladů, jejich povolená velikost, i další zásadní podmínky při skladování. Předchází se kontaktu s hořlavými látkami a dbá se na protipožární ochranu.
Co se vlastně musí stát, aby tato látka vyhodila do vzduchu půlku města?
Jak jsme viděli v Bejrútu, musí jí být nashromážděno velké množství v blízkosti zranitelných částí města a musí nastat souběh nežádoucích podmínek, které vedou k výbuchu.
Prosím jako pro laika – co je vlastně dusičnan amonný? Jde přirovnat k trhavině či něčemu takovému?
Dusičnan amonný není sám o sobě trhavina. Je to bílá sypká látka, běžná součást průmyslových hnojiv. V podobě různých sypkých hnojiv ji vlastně zná každý zemědělec nebo zahrádkář.
K čemu se běžně využívá?
Jako součást průmyslových hnojiv se využívá ve velkém množství na polích i v zahradách. Menší část dusičnanu amonného spotřebovávaného v Česku slouží jako jedna ze surovin pro výrobu trhavin, které se používají při těžbě nerostů nebo při stavebních pracích.
Kolik materiálu muselo být ve skladě, aby exploze napáchala takovéto škody?
Údaje z médií říkají, že ho bylo asi 2 750 tun. Hrubým odhadem lze říci, že napáchané škody odpovídají tomuto množství.
Dusičnan amonný se vyrábí například v Semtíně v Pardubicích. Hrozí i při jeho výrobě nějaké nebezpečí?
Samozřejmě neexistuje průmyslová výroba, při které nehrozí žádné nebezpečí. Aby nebezpečí výroby v Semtíně bylo srovnatelně veliké s nebezpečím z Bejrútu, musely by semtínské sklady produktu být stejně veliké jako ten přístavní sklad v Bejrútu a musely by stát někde ve vnitřní Praze.
Rozhovor byl převzat z idnes.zpravy.cz
