V prestižní národní soutěži Česká hlava zabodovala Barbora Kamenická z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice. Ocenění si odnesla za výzkum technologií odstraňující léčiva, barviva a další nežádoucí látky z vody.

„Znamená to pro mě nesmírně mnoho. Nečekala jsem, že bych někdy něco takového mohla vyhrát. Když jsem dostala informaci o tom, že jsem laureátkou ceny, nevěřila jsem svým očím. Myslela jsem si, že to bude nějaký omyl, matrix. Měla jsem pocit zadostiučinění. Byla oceněná spíš naše práce. Za největší úspěch považuji vyvinuté technologie, provedený výzkum a podobně. Něco vyhrát je už jenom třešnička na dortu,“ říká.

Netradiční metoda

Kamenická dostala cenu za vytvoření nekonvenčních postupů při čištění odpadních vod. „Zatímco dnešní metody čištění odpadních vod nejčastěji používají metodu adsorpce (zachycení) kontaminantu na drahé aktivní uhlí, my přicházíme s daleko levnější alternativou v podobě takzvaného biocharu. To je biouhel, rozdrcené dřevěné uhlí. Kombinujeme ho třeba s iontovými kapalinami. Pak se zvyšuje efektivita odstraňování problematických polutantů z odpadních vod.“

Do vody se dostávají látky z běžných úkonů jako praní prádla, tišení bolesti různými léky, barvení triček a podobně. „Ve vodě ale nejsou ve vysokých koncentracích. Nezískáme kvanta textilních barviv anebo léčiv, ale chtěli jsme proces odstraňování polutantů udělat v duchu cirkulární ekonomiky, oběhového hospodářství. Třeba recyklovat sorpční materiály, reakční činidla, aby při čištění nevznikaly další odpady.“

Výzkum se dá aplikovat do praxe. „Testovalo se to v několika pardubických lokálních firmách. Určitě bych byla moc ráda, kdyby se třeba díky ocenění naše práce víc zpopularizovala. Udělala by se reklama celé naší výzkumné skupině, fakultě i celé univerzitě. Firmy by se o to začaly víc zajímat. Pak se můžete ohlédnout za několikaletou prací a říct si, že to mělo smysl.“

Rozmontované hračky

Barbora Kamenická byla podle svých slov vždy velmi zvídavá. „Maminka mi nerada kupovala hračky, protože jsem hned brala šroubováček a nešlo to složit zpátky. Po střední škole jsem moc nevěděla, co bych chtěla dělat. Právě maminka mi doporučila Fakultu chemicko-technologickou na Univerzitě Pardubice a obor Ochrana životního prostředí. Po pár týdnech jsem věděla, že v životě nechci dělat nic jiného. Pan profesor Weidlich mě nesmírně inspiroval, přivedl mě k tématu čištění odpadních vod. Jsem mu vděčná za to, že ze mě udělal chemika.“

Ocenění Česká hlava je nejvyšší státní vyznamenání pro vědce a výzkumníky. Dává se každoročně v několika kategoriích za vynikající výsledky, objevy a inovace. Pardubická vědkyně získala cenu v kategorii Doktorand roku. České hlavě se někdy přezdívá „česká Nobelovka“.

Rozhovor je se svolením převzatý z Český rozhlas Pardubice. 

Autor: Jakub Malý

Univerzita Pardubice připravila v rámci projektu NPO Dante pět metodik, které mají pomoci zorientovat se v problematice distančního vzdělávání, e-learningu a blended learningu. Metodiky jsou ale využitelné i pro běžnou prezenční výuku. Začínáme koncepcí moderní výuky na vysoké škole a přes distanční a e-learningové vzdělávání se dostaneme k blended learningu, dále k radám, jak psát materiály pro sdílení studentům a nakonec k elektronickým nástrojům, které mohou zefektivnit přímou výuku. 

Metodiky najdete jako kurz Moodle zde:

Metodika 1 Moderní výuka na vysoké škole

Metodika 2 Distanční vzdělávání a e-learning 

Metodika 3 Blended learning, inspirace do výuky

Metodika 4 Tipy pro autory materiálů ke studiu

Metodika 5 Blended learning v jazykovém vzdělávání

Vážené kolegyně, vážení kolegové, 

milé studentky, milí studenti

Univerzitě Pardubice a jejímu rektorovi záleží na komunikaci, proto vás i tento akademický rok zveme na pravidelná setkání a chaty.

Přijďte v pondělí 18. prosince na setkání s rektorem a ptejte se na vše, co vás v souvislosti s univerzitou zajímá. 

Od 14:00 do 15:00 bude rektor odpovídat na vaše otázky v bistru LABORKA, na Fakultě chemicko-technologické. 

Využijte příležitosti a potkejte se s rektorem UPCE. 

Na setkání s vámi se těší
prof. Libor Čapek, rektor Univerzity Pardubice

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Markéta Pekarová Adamová v pátek 8. prosince navštívila Univerzitu Pardubice.

Během dopoledne se krátce setkala s vedením UPCE, s nimiž diskutovala témata, která řeší aktuálně vysoké školy v České republice. Poté více než hodinu debatovala se studenty. Ty zajímala např. kvalita vzdělávání, ohodnocení pedagogů a studentů doktorandů, ale také se ptali mladé političky na pozice žen v politice, vliv sociálních sítí nebo na odkaz Karla Schwarzenberga.

Ing. Markéta Pekarová Adamová (39) má na Pardubický kraj přímou vazbu, narodila se totiž v Litomyšli a část života prožila ve Svitavách. Momentálně nejvýše ústavně postavená žena v ČR je zároveň předsedkyní vládní politické strany TOP 09. 

V příloze naleznete přijatá usnesení 173. zasedání Pléna České konference rektorů.

173. zasedání Pléna ČKR se konalo ve čtvrtek dne 7. prosince 2023 v Praze.

Vánoční Strom přání už zdobí kampus Univerzity Pardubice. Na symbolické rozsvícení ozdobeného stromu, který i letos doplňují desítky osobních přání studentů a akademiků, přišly stovky lidí. 

Rektor Univerzity Pardubice Libor Čapek odpočítal rozsvícení univerzitního stromu přesně v 17 hodin. Za doprovodu známých vánočních hitů si studenti, zaměstnanci i dalších zájemci mohli zkusit spolu s Fakultou chemicko-technologickou vyrobit vánoční ozdobu nebo si pomocí „husího brka“ napsat společně s Fakultou filozofickou dopis Ježíškovi nebo svým blízkým. Čekalo je také překvapení ve formě milých i vtipných vzkazů, které si losovali s Dopravní fakultou Jana Pernera a prodej univerzitního merche. Díky univerzitnímu International Office mohli poznat některé ze zahraničních vánočních zvyků.

Kromě zábavy a poznávání návštěvníci také pomáhali. Nejen koupí dobročinného svařeného vína, jehož výtěžek ve výši 21 345 Kč šel na rozvoj Dětského centra Veská, ale také výběrem výrobků z oblastní Charity nebo z Nadačního fondu Šance onkoláčkům. 

Desítky studentských přání, které univerzita od středy promítá na budovu kolejí, si mohou kolemjdoucí tradičně číst během celého adventu. 

Studenti a zaměstnanci Univerzity Pardubice pomáhali a finančně přispívali na dobrou věc už v předvánočním období. Ve spolupráci s Oblastní charitou Pardubice vytvořili více než stovku adventních věnců, jejichž prodejem podpořili domácí hospicovou péči rekordní částkou 30 300 korun. 

Foto: Univerzita Pardubice/ Jan Vlasák

Přijďte si užít sváteční atmosféru a rozsvítit s námi univerzitní vánoční strom.

Zveme všechny studenty, zaměstnance a absolventy na předvánoční setkání u rozsvíceného stromečku ve středu 6. prosince.

• V 16.40 zahájíme předvánoční ladění. Přijďte si popovídat, ochutnat charitativní svařák nebo nealko teplý nápoj, zúčastnit se vánočního tvoření nebo nakoupit dárečky s vánoční tématikou. 

Hudební doprovod zajistí DJ.

• V 17.00  rozsvítíme univerzitní vánoční strom přání a naděje. 

Místo setkání: mezi univerzitní knihovnou a pavilonem D kolejí

Praktická informace: Platba charitativních výrobků bude možná pouze v hotovosti.

Ty nejhezčí ozdoby na náš stromeček můžete dát právě vy, naši studenti a zaměstnanci. Napište nám do 28. listopadu, jaké máte vánoční přání do formuláře. A my s ním ozdobíme náš stromeček přání.

VAŠE PŘÁNÍ

Výtěžek z charitativního svařáku spolku Rotaract club Pardubice z.s. poputuje na vybrané charitativní projekty v Pardubickém kraji.

Energetická krize měla na univerzity v Česku paradoxně i pozitivní dopad – musely se zamyslet nad tím, jak energie řídit chytřeji a úsporněji. A proto už polovina univerzit používá chytrý building management systém, kterým se centrálně řídí vytápění, svícení či stínění, aby se co nejvíce ušetřilo. Aleš Pék vede skupinu, která je zaměřená na energetický management vysokých škol a je součástí projektu Unilead – jde o největší společnou snahu českých vysokých škol o udržitelnost. 

„Nemůžeme si dovolit být pomalí. Energetika vstřebává obrovské finanční prostředky. Projekt Unilead vznikl proto, aby se vysoké školy posouvaly vpřed rychleji,“ říká Aleš Pék, vedoucí technického odboru Univerzity Pardubice. 

Když se řekne energetický management, představím si FVE panely a tepelné čerpadlo. Jaké další prvky může tenhle fenomén obsahovat?
To je hodně velká zkratka. Zavádění energetického managementu představuje celý soubor opatření, jehož cílem je efektivní řízení a snižování spotřeby energie. Jedná se o proces, který vyžaduje měření a získávání dat, abyste mohli realizovat účinná opatření ke snižování spotřeby energií. Potřebujete tedy monitoring, analýzu dat a software pro energetiku pro další energetické plánování opatření. Souhlasím, že v dnešní době v tomto řetězci vidíme velmi moderní a populární použití panelů FVE nebo tepelných čerpadel. A není divu, protože všude okolo nás se píše o FVE panelech, větrnících a tepelných čerpadlech, což je opravdu malá část související s energetikou. Ještě k druhé části otázky: další vychytávky, které se využívají víc a víc, nejen v energetice, jsou například technologie IoT (Internet of Things, internet věcí, pozn. red.). Název technologie hodně napovídá. Je to posun digitalizace a možná to zní nadneseně, ale je to posun, aby se z hloupých zařízení stala zařízení chytřejší.

Mají univerzity v Česku takové energetické vychytávky? Tedy čerpadla, FVE panely, IoT technologie a další?
Ano, univerzity už uvedená zařízení používají, například vedle tepelných čerpadel, FVE panelů a IoT technologií používají dálkové řízení teplot na objektech nebo dálkové odečty spotřeb. Ovšem běžně se to na všech objektech nepoužívá. Všechno chce svůj čas. Univerzity se snaží tyto technologie uplatnit především v rámci nových staveb nebo rekonstrukcí objektů. 

Jak na tom jsou české univerzity s otázkou chytrých energetických technologií? Řeší tuto problematiku, jsou otevřeny inovativním řešením, nebo nikoliv?
Myslím, že jsou na tom dobře a můžu to doložit konkrétní zkušeností: loni jsme si udělali mezi univerzitami analýzu používaných softwarů v rámci energetického managementu a výsledek byl překvapivý. Polovina dotázaných univerzit už používá nějaký BMS (building management systém, umožňuje centralizované řízení vytápění, chlazení, vzduchotechniky, osvětlení, stínění a podobně, pozn. red.), dále pro svou práci využívají vzdálené ovládání měření a regulace, a dokonce používají i vzdálené odečty spotřeb. Jednoznačně jsem v tomto směru zaznamenal zájem o novinky. Společně mezi sebou hledáme cesty, jak sdílet příklady dobré praxe. Větší uplatnění novinek ovšem brzdí finanční možnosti škol. 

Asi tím narážíte na fakt, že moderní energetické technologie vyžadují vysoké investice, které se někdy vrátí až za desítky let. Mají na to školy? A pomáhá jim někdo s prvotní investicí?
Těžká otázka, protože finanční možnosti jsou na jednotlivých univerzitách různé. Každopádně univerzity hledají cesty a možnosti financování. Jsou tu různé dotace vypisované na ministerstvech. Jde o to být připraven a být při získávání dotace úspěšný. Návratnost desítky let platila pro zateplovací systémy, nové technologie už nejsou tolik investičně náročné. Všichni si pamatujeme rekordně vysoké loňské ceny za elektrickou energii. Tyto nárůsty cen výrazně zkrátily plánované návratnosti. 

Jak energetická krize ovlivnila přístup univerzit k chytré energetice?
Situace, kterou jsme si všichni prošli za poslední dva roky, zrychlila uplatnění úsporných opatření. Ta se dlouhodobě odkládala. Využití facility managementu se dostalo na univerzitách do popředí zájmu. Všichni jsme zažili, jak nás náklady na energie zatěžovaly. Někteří zažili dokonce i stav dodavatele poslední instance, který přebíral dodávku energií po zkrachovalých firmách. Všechno zlé je ale k něčemu dobré. Realizovala se opatření, která nebyla zaměřena pouze na úsporu energií, ale i na využití kapacit objektů s jejich efektivním využíváním. Například použití home-office se stalo běžně dostupné, podobně i sdílení vzdálených přístupů. Používání hybridní formy jednání prostřednictvím Teams je dnes už standardní záležitostí. Změny, které čekaly na zavedení do praxe, dostaly prostor.

Jaká chytrá energetická opatření máte na univerzitě v Pardubicích?
Univerzita Pardubice je oproti jiným univerzitám organizačně nastavena tak, že má energetika, který řeší energetické náklady za celou univerzitu. Jiné univerzity to mají většinou nastavené po jednotlivých objektech nebo fakultách. Tím, že to máme centralizované, máme možnost využít vzdáleného přístupu k dálkovému regulování teploty v objektech. Energetik může denně kontrolovat teploty v jednotlivých objektech a reagovat na potřeby. Nejvzdálenější přístup máme až do Litomyšle. 

Jak jste postupovali při návrhu doporučení v projektu Unilead? Mapovali jste nějak situaci?
Mapovali a první krok byl nejtěžší. První setkání energetiků univerzit v Brně bylo v dobrém slova smyslu hektické. Po celodenním jednání jsme zjistili, že každý máme jiné výchozí podmínky, jiné představy a jiné možnosti úsporného uplatňování energetického managementu. Výsledkem tohoto jednání byla shoda na vytvoření a sestavení monitorovacího dotazníku, kde bychom si na začátku všichni srovnali startovní čáru. Vycházelo se z výběru obecně dostupných dat k prvotní analýze. Zajímalo nás, kolik objektů každá ze zapojených univerzit má, o jak velké plochy se energetici starají v rámci vytápění, kolik zaměstnanců se energetikou zabývá, jak velké náklady jsou s tím spojené, jak využívají nové technologie a tak dále.

Jaká konkrétní doporučení školám jste vytvořili?
Ukázala se nutnost jednotné pasportizace objektů na univerzitách, aby bylo možné udělat benchmarking (porovnání přístupů s jinými organizacemi, kterými se získávají představy, jež pomohou organizaci přijmout opatření pro zlepšení výkonnosti, pozn. red.). Nákladům spojeným s vytápěním objektů pohybujícím se v jednotkách miliard korun za rok je potřeba věnovat adekvátní pozornost. Jenom proškolení odborníci, kteří znají energetiku, mohou na konkrétní situace adekvátně reagovat. Pouze kvalifikovaný personál vám zajistí efektivní energetický management. Tito zaměstnanci přichází s požadavky na využívání nových technologií a měli by dostat prostor, aby uplatnili své zkušenosti. Jedno z našich doporučení tedy bylo vytvořit na každé univerzitě tým těchto energetických odborníků a dát jim možnost energetiku školy skutečně řídit. 

Co teď bude následovat?
Abychom se mohli nějak srovnávat, musíme mít stejné výchozí podmínky. Musíme se naučit nejen věci správně pojmenovat, ale i jednotně vykazovat. Tím získáme data, která jsou mezi sebou porovnatelná. Můžeme se následně mezi sebou motivovat, radit si, co se povedlo, a co nikoliv. V tomto se navazuje na loňský Unilead I. s letošním Unilead II. 

Posouvají se české univerzity v energetickém managementu dopředu rychle, nebo spíše pomalu?
Nemůžeme si dovolit být pomalí. Energetika vstřebává obrovské finanční prostředky, a to nejen ve školství. Právě projekt Unilead vznikl z požadavků, aby se vysoké školy rychleji posouvaly vpřed, a to nejen v oblasti energetiky. Cílem projektu bylo a je posílit roli univerzit jako efektivní, odpovědné veřejné organizace s dlouhodobým cílem udržitelného rozvoje.  

Jak jsou na tom s chytrou energetikou české univerzity v porovnání se zahraničím?
Bohužel srovnání nemáme. K tomu nám chybí srovnatelná data. Jak už bylo řečeno, abychom se mohli porovnávat, potřebujeme nejdřív jednotně vykazovat pasporty objektů, jednotně vykazovat plochy, vypočítané z auditů a sbírat k tomu odpovídající data. Věřím, že se letos právě v tomto ohledu posuneme dál. 

Ing. Aleš Pék

• Narodil se v roce 1958 v Pardubicích.
• Vystudoval Střední průmyslovou školu elektrotechnickou v Pardubicích a poté Vysokou školu strojní a elektrotechnickou v Plzni.
• Od roku 2009 pracuje jako vedoucí technického odboru na UPCE, řídí pět oddělení se stovkou zaměstnanců a zaměstnankyň.
• Technický odbor zajišťuje veškerý provoz Univerzity Pardubice. Nejtěžší je podle Péka dávat věci do souvislostí a vzájemných vazeb. Podílí se rovněž na projektové přípravě akcí, zajišťuje jejich realizaci a bezproblémové provozování. 
• Je vdovec, má dva syny – techniky, na které je pyšný. 
• Žije v Pardubicích, jeho koníčkem je volejbal, šestkový i plážový.

Rozhovor je se svolením převzatý z Magazínu vysokých škol Universitas. 

Autor: Zuzana Keményová, foto: Universitas

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

Dovolujeme si Vás srdečně pozvat na workshop Respekt až na půdu * akademickou, který připravila organizace Konsent a je zaměřen na prevenci neetického chování na akademické půdě.

Termín 28. 11. 2023 od 10.00 do 13:30 hodin 

Místo: zasedací místnost 01033, budova CB-UNIT na nám. Čs Legií 565 – přízemí

Workshop Respekt až na půdu * akademickou, je prakticky zaměřený interaktivní workshop, jehož cílem je podat studentstvu informace a zprostředkovat mu nástroje, které tvoří preventivní složku řešení sexuálního obtěžování, šikany a násilí na akademické půdě. Povíme si, co všechno se dá považovat za sexuální obtěžování a násilí. Probereme, co dělat, pokud jsme svědky takového chování, na koho se obrátit, když jsme sami obětí a hlavně - jak se k sobě navzájem chovat s respektem. 
Vyzkoušíme si modelové situace, dozvíme se praktické informace z Česka i ze zahraničí, budeme sdílet svoje postoje a názory a všichni odejdeme o něco lépe připraveni nebýt součástí problému.

Registrujte se prosím zde: přihláška

Budeme se na Vás těšit.

Rakovinu dokáže odhalit z pouhé kapky krve. Metoda analytického chemika Michala Holčapka z Univerzity Pardubice má takový úspěch, že v Česku vznikla firma, která začne metodu pro včasné odhalení rakoviny slinivky břišní z krve testovat.

Je ještě dlouhá cesta, než bude test pro odhalení rakoviny z krve dostupný pacientům v rámci screeningu u lékaře?

Snažíme se celý proces zavedení naší metody do praxe co nejvíce urychlit, protože víme, že by mohl pomoci mnoha lidem. Ale je nutné nejdřív splnit všechny legislativní podmínky. Teď je klíčové zahájení klinického ověření a následné splnění jeho pravidel.

Začátkem nového roku podáme za firmu Lipidica kvůli klinickému ověření žádost na Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL).

Následně by mělo dojít ke schválení, a až to bude, což očekáváme někdy v první polovině příštího roku, začne nábor osob s vysokým rizikem rakoviny slinivky břišní. Sběr vzorků krve a jejich analýza v rámci klinického ověření budou trvat asi tři roky.

Pokud bude tato studie úspěšná, o čemž jsme pevně přesvědčeni, máme vše dobře připraveno, tak po těch třech letech by bylo možné zahájit skutečné měření v reálné praxi a můžeme se snažit třeba o zavedení screeningu do běžné klinické praxe.

Můj celkový odhad je, že zásadní progres by měl být do pěti let.

Jak klinické testování vypadá?

Samotný test je poměrně jednoduchý. Musí být vybrán vhodný člověk, který patří do skupiny s rizikem.

To může zjednodušeně znamenat, že má buď dva případy rakoviny slinivky břišní v rodině, případně má nějakou genetickou mutaci, která riziko rakoviny zvyšuje, chronické onemocnění spojené se slinivkou, třeba pankreatitidu nebo cystickou fibrózu.

Pokud do některé ze skupin dotyčný patří, bude mu na příslušném místě odebrána ráno na lačno krev. Je to standardní žilní odběr, nikoliv z prstu.

Z krve se potom oddělí plazma nebo sérum, které se zamrazí a doručí do laboratoře Lipidica, kde bude provedena analýza vzorků pomocí lipidomického testu.

Co z krve vyčtete?

Při analýze se měří koncentrace asi 150 lipidů, připraví se statistický model a vyhodnotí se výsledek, který je velice jednoduchý. Je to číslo od nuly do sta. Pokud je hodnota vyšší než 50, tak je naše hypotéza, že je pacient pozitivní a má karcinom, pravdivá.

Někde mezi 40 a 60 je stále určitá míra nejistoty a existuje určitá míra chybovosti. V číslech nad 60 nebo pod 40 ale máme chybovost téměř nulovou, ve většině případů je menší než pět procent.

Ke zjištění koncentrace lipidů používáte zajímavý přístroj, tzv. hmotnostní spektrometr. Jak funguje? Vyšlete z něj paprsek, ten rozdělí lipidy na malé částečky a ty pak spočítáte?

Z krevní plazmy izolujeme lipidy, což se provádí extrakcí do nepolárního rozpouštědla. Vzorek pak dávkujeme do analytického systému – superkritické fluidní chromatografie, kde se jednotlivé lipidy rozdělí na zóny.

Tyto se potom dostanou do hmotnostního spektrometru, odkud získáme hmotnostní spektrum. Podle toho poznáme, jakou má molekula hmotnost a strukturu. Z intenzity signálů potom zjistíme i koncentraci každé z těch 150 molekul.

Výsledkem je velká excelová tabulka, která se nedá ani vytisknout na papír.

Za využití různých statistických metod to potom vizualizujeme a na modelu vidíme, s jakou pravděpodobností patří vzorek do skupiny zdravých a s jakou mezi nemocné. To je to číslo od nuly do 100.

Vysoká koncentrace tuků, respektive lipidů, může předznamenávat i jiné nemoci. Z čeho plyne jistota, že jste skutečně narazili na člověka s rakovinou?

Lipidům se často zjednodušeně říká tuky, což je ale pravda jen zčásti. Jsou to pouze některé třídy jako triacylglyceroly, které tvoří tukové tkáně a obalují nám orgány nebo nás obalují víc, než bychom chtěli.

V přírodě ale existuje řádově okolo 100 tisíc různých molekul lipidů a mnoho z nich rozhodně nejde označit jako tuky.

Například některé signální molekuly, které řídí procesy v buňce, jak vznikají různé metabolické dráhy, jak se lipidy biosyntetizují (přeměna na složitější látky, pozn. red.) nebo rozkládají. Ty mají funkce mnohem komplexnější a na ty se zaměřujeme v naší analýze.

Jde zejména o molekuly ze skupiny sfingolipidů. Přišli jsme na to, že některé z těchto lipidů s velmi dlouhými alifatickým řetězci mají u pacientů s rakovinou sníženou koncentraci. Opakovaně to vidíme nejen u rakoviny slinivky, ale i u dalších karcinomů.

Pravidelně tam dochází ke snížení koncentrace těchto lipidů, změní se jejich profil, což nám umožní odlišit je pomocí statistiky od „zdravých“ lipidů s poměrně velkou správností.

Nejspolehlivější výsledky jste měli u rakoviny slinivky břišní. Čím si to vysvětlujete?

Přesnou odpověď neznám. Můžu vyslovit jen domněnku, že rakovina slinivky břišní je jedním z nejzákeřnějších onemocnění, takže to může souviset s její agresivitou a změny u lipidů mohou být o něco výraznější než u jiných typů rakoviny.

Další věc je, že máme pro tento typ rakoviny od lékařů připravených nejvíc vzorků. Vidíme ale potenciál, že bychom jedním testem mohli měřit i jiné typy rakoviny.

Když použijeme model pro rakovinu slinivky u pacientů s jiným typem rakoviny, tak nám velmi pravděpodobně budou vycházet také jako pozitivní.

Rozpoznáte z modelu, jaký typ nádoru člověk má?

To je trochu obtížnější. Vidíme velký rozdíl mezi pacienty s rakovinou a těmi zdravými. Mezi jednotlivými typy rakoviny jsou také určité rozdíly, ale jsou mnohem menší a úspěšnost modelů je v tomto nízká.

Takže do jisté míry to jde a možná se to v budoucnu s využitím pokročilejších statistických metod nebo s využitím umělé inteligence ještě zpřesní. Klíčové je nyní odlišení nemocných od zdravých.

Velkou nadějí může být test pro včasné odhalení nemoci. Mohl by se zvýšit počet pacientů, u kterých se dá nemoc léčit.

Výhodou naší metody je, že vidíme se stejnou úspěšností všechna stadia. Nestalo se, že by byly výsledky horší pro počáteční fáze nemoci, a ani tam nevidíme změny v koncentracích podle toho, jestli je to první, nebo čtvrté stadium rakoviny.

Vzorek jen vychází pozitivní. Což se ale týká i lidí, kteří mají třeba prekancerózu, což je stav, kdy se změní tkáň orgánu ještě předtím, než se rakovina rozvine.

Je to taková předfáze a je fantastické, že už během ní nám výsledek testu pro většinu lidí vychází pozitivní. Díky tomu se dají zachytit i lidé v nejčasnějším stadiu nemoci.

Pro lékaře je šance s tím něco udělat a zvýšit lidem šanci na přežití nebo vyléčení, což je jinak u rakoviny slinivky problematické. Pět let přežívá jen okolo deseti procent pacientů, zejména kvůli pozdní diagnóze.

Rozhovor je se svolením převzatý ze serveru Novinky.cz.

Autor: Kristýna Šopfová