Že nemůže být výhybka chytrá? Odborníci z Univerzity Pardubice spoluvytvářejí komplexní diagnostický systém výhybek, který dokáže, že ano. Sám oznámí poruchu výhybky, a navíc přispěje ke zvýšení bezpečnosti, zlepšení údržby a sníží náklady na železniční infrastrukturu. Novinka se zkouší ve výukovém a výzkumném centru dopravní fakulty v Doubravicích, praktické testy výhybky pak na trase Praha-Ostrava.

Odborníci z Dopravní fakulty Jana Pernera vyvíjí inteligentní autonomní systém pro diagnostiku železničních výhybek. „Diagnostiku výhybek řešíme z projíždějícího vozidla, což má výhodu v efektivitě hromadného sběru dat, danou četností průjezdu vozidla úsekem i několikrát denně, a možností okamžitého porovnání stavu všech problematických prvků dopravní cesty, v našem případě výhybek,“ říká člen řešitelského týmu Ing. Martin Kohout, Ph.D., z Dopravní fakulty Jana Pernera.

Systém umožní nejen včas zachytit zhoršování technického stavu výhybky, ale také pomůže správci infrastruktury při prediktivní údržbě. To znamená, že bude předpovídat vývoj stavu konstrukce výhybky a odhalí případný problém nebo poruchu. V rámci projektu proběhne vývoj, sestavení a odzkoušení hardwarového řešení, které bude dostatečně odolné pro několikaleté použití, bude modulární a bez vlivu na provoz.

Díky novým technologiím by se výhybky nemusely kontrolovat tak často jako nyní. Výjezdy odpovědných pracovníků Správy železnic za výhybkami jsou časově náročné. „Hodnocení stavu výhybky a především odhad vývoje je dnes založen v nemalé míře na subjektivních zkušenostech a znalostech kvalifikovaných zaměstnanců ve svěřených okrscích. Nové technologie by měly správci infrastruktury umožnit centrálně koordinovaný kontinuální sběr kvantifikovatelných dat a predikci, založenou na analýze velkého vzorku dat,“ popisuje Martin Kohout.

Objem železniční dopravy, která slouží k osobní a nákladní přepravě, neustále narůstá. Její velkou výhodou je, že nezatěžuje životní prostředí. Proto je celoevropskou snahou přesunutí přeprav nákladu ze silnice na železnici, kde ovšem rozvíjející se intenzivní příměstská doprava vyčerpává kapacitu trati. Na nejvytíženějších hlavních tratích tak nákladní doprava využívá zbývající kapacitu během noci. Jakákoli výluková činnost pro údržbu či opravu trati je vždy velkou dopravní komplikací. Kontinuální online diagnostika může pomoci zamezit lokální omezení rychlosti z důvodu závad nejnamáhavějších částí výhybek, a také následné výluky na trati spojené s časově náročnými opravami. Výsledky projektu přispějí k optimalizaci časování údržbových zásahů, které by mělo vést k prodloužení životnosti výhybky, zvýšení bezpečnosti a plynulosti železničního provozu.

K testování výhybek si odborníci z Dopravní fakulty Jana Pernera vybrali hlavní koridor Praha-Ostrava. Kvůli extrémní provozní zátěži na této trati jsou schopni sledovat a analyzovat téměř celý životní cyklus výhybky. Jedna ze sledovaných výhybek je například v Moravanech u Pardubic.

Technické zázemí má řešitelský tým v rámci vlastního vývoje ve výukovém a výzkumném centru v pardubické části Doubravice, kde odborníci laboratorně testují prototypy vyvíjeného hardwaru. S vývojem hardwaru pro sběr dat a s realizací provozních měření to ovšem nemají lehké. Provozní testování komplikuje pandemická situace, během níž se omezuje rozsah železniční dopravy, vstupy do podniků a dep, konzultace s odborníky a uživateli.

„Provizorně testujeme chování zařízení a řídícího softwaru pro sběr dat i na automobilech. Dokud se ale nedostaneme do železničního provozu, není možné odhalit slabiny systému a posunout se v řešení dále. Pokud se vše podaří, bude prototyp autonomního zařízení sbírat první data o stavu výhybek na konci března,“ optimisticky uzavírá za tým řešitelů Martin Kohout.

Projekt Výhybka 4.0

řeší experti z Dopravní fakulty Jana Pernera od loňského roku. Projekt zaštiťuje Technologická agentura ČR v rámci programu Doprava 2020+. Tým řešitelů Dopravní fakulty Jana Pernera tvoří tři odborníci Katedry dopravních prostředků a diagnostiky, Oddělení kolejových vozidel: Ing. Martin Kohout, Ph.D., Ing. Aleš Hába, Ph.D., a Ing. Jakub Vágner, Ph.D. Na projektu se podílí také pracovníci ze stavební a strojní fakulty Vysokého učení technického v Brně a pardubické firmy RETIA, a.s. Hlavním řešitelem projektu je společnost DT – Výhybkárna a strojírna v Prostějově, světový výrobce výhybek, s ním kolegové z dopravní fakulty dlouhodobě spolupracují.

Tento text najdete v exkluzivním vydání zpravodaje Univerzity Pardubice My UPCE, v tištěné i on-line podobě.

I přes nepřízeň současné "covidové doby" jsme zvládli další posun v realizaci praktické části výuky u budoucích zdravotnických záchranářů. 

Od roku 2014 je součástí studijního programu  Zdravotnický záchranář jeho praktické části i Kurz řidičských a navigačních dovedností. Součástí kurzu, jak již název napovídá, je prověření řidičských schopností skrze jízdu zručnosti nebo absolvování školy smyku. Všechny tyto činnosti se opírají o povinnou teoretickou přípravu. Zmiňované navigační schopnosti získají studenti nejen teoretickými znalostmi, ale právě při práci s radiostanicemi a nácviku orientace v terénu. To vše je základem práce s GPS souřadnicemi.

Jak ovládnout ve smyku vybavenou sanitku?
Díky stále se rozšiřující spolupráci se Zdravotnickou záchrannou službou Pardubického kraje se letos povedlo realizovat povinnou část tohoto kurzu s jejich velkým přispěním. Studenti 3. ročníku zdravotnického záchranářství si tak užili adrenalinu školy smyku v několika sanitkách vozového parku ZZSPAK. V předchozích letech byly školy smyku realizovány ve vozech osobních.

"Spolupráce s kolegy z praxe je velmi důležitá a vážíme si ji, protože vždy přispívá k dalšímu zvýšování kvality studia, a tím i vyšší připravenosti studentů do praxe," dodává Mgr. Jindra Holeková, vyučující a garantka odborné praxe zdravotnických záchranářů a záchranářka v jedné osobě. A přidává poděkování kolegovi Michalu Maškovi, externímu pedagogovi a záchranáři pardubické záchranky za skvělou organizaci celého kurzu, a také všem lektorům kurzu z řad řidičů ZZSPAK.

Rektor Univerzity Pardubice Jiří Málek předal tento a minulý týden dvěma profesorům jmenovací dekrety.

Nového profesora Petra Hájka v oboru Systémové inženýrství a informatika má Fakulta ekonomicko-správní. „Profesor Hájek je excelentní vědec. Jeho výzkum snese nejpřísnější srovnání se zahraniční vědou a má velký význam pro naši fakultu i univerzitu. Jako děkan jsem hrdý, že máme na fakultě takové osobnosti,“ říká prof. Jan Stejskal, děkan Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice.

Tým odborníků o dalšího profesora se rozšířil také na Fakultě chemicko-technologické. Jmenovací dekret převzal profesor pro obor Environmentální chemie a inženýrství Miloslav Pouzar. „Jsem velice rád, že se tým odborníků na naší fakultě rozšířil o dalšího profesora. Panu profesorovi ke jmenování gratuluji a přeji mu mnoho dalších vědeckých a pedagogických úspěchů,“ říká děkan Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice prof. Petr Kalenda.

Univerzita Pardubice se rozvíjí a mění, a také její magazín má ambice být čtivější, zajímavější. Chce tady být pro všechny čtenáře na univerzitě i zájemce mimo ni.

Nové číslo univerzitního časopisu, které najdete na fakultách a v budovách univerzity a online na webu vyšlo tentokrát pod jinou hlavičkou. Změna názvu vystihuje osobnější i exkluzivní obsah, podporuje soudržnost komunity studentů i akademiků, a reflektuje také unikátnost Univerzity Pardubice. V MY UPCE najdete příběhy našich studentů, rozhovory s excelentními vědci, zprávy z univerzity i nejzajímavější životní cesty našich úspěšných absolventů.

Víte, že jeden z našich absolventů je dnes senátor, který chce zvýšit kvalitu školství, jiný řídí Národní knihovnu a mezi desítkami tisíc bývalých studentů je také zcela originální výtvarnice? To vše si lze přečíst v novém MY UPCE, jehož obálku zdobí originální fotografie kampusu.

Celý obsah nejnovějšího čísla, ale i všech dalších časopisů MY UPCE najdete rovněž v angličtině - v online verzi na webu upce.cz/en. Na další číslo MY UPCE se můžete těšit v červnu.

Přečtěte si nejnovější číslo

ONLINE

Vážení uživatelé,

Univerzitní knihovna a její pobočky na FR a FZS se otevírají od pondělí 26. 4. 2021.

Otevírací doba:  Po - Pá    9 - 15 *

* FR a FZS: přestávka na oběd od 12:00 do 12:30

Podmínky pobytu v knihovně:

1. Vstup pouze v respirátoru FFP2 a po vydezinfikování rukou.
2. Za turnikety bude každý uživatel vstupovat s modrým nákupním košíkem. Košíky jsou umístěny před turnikety. K dispozici bude i dezinfekce a papírové utěrky.
   1 uživatel = 1 košík
3. Každý uživatel bude dodržovat dvoumetrový odstup od ostatních.
4. Tisk, skenování a kopírování bez omezení (popis všech možností najdete zde).
5. Využití studijního místa za účelem studia či práce na notebooku apod. je povoleno pouze uživatelům, kteří se prokáží negativním testem na přítomnost viru SARS-CoV-2 provedeným v posledních 7 dnech, nebo těm, kteří prokáží, že v posledních 90 dnech prodělali laboratorně potvrzené onemocnění covid-19 či mají potvrzení o očkování proti covid-19, a to na základě Opatření rektora č. 3/2021.

Další podrobnosti k provozu poboček, objednávání, půjčování a vracení viz https://knihovna.upce.cz/uk/koronavirus-provoz.

Vážená studentko, vážený studente,

rádi bychom vás informovali, že dle usnesení vlády ze dne 19. dubna 2021 č. 393 bude od soboty 24. dubna 2021 podmínkou vstupu na Fakultu zdravotnických studií Univerzity Pardubice prokázání se dokladem o negativním výsledku POC antigenního testu na přítomnost antigenu viru SARS-CoV-2 nebo RT-PCR testu na přítomnost viru SARS-CoV-2, který není starší 7 dnů a který byl proveden poskytovatelem zdravotních služeb podle aktuálně platného mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví k provádění testů nebo Univerzitou Pardubice. Studenti mohou využít možnost bezplatného testování antigenními testy na přítomnost viru SARS-CoV-2 v prostorách Univerzitní auly v Polabinách. Rezervační systém je k dispozici zde: https://reservatic.com/cs/public_services/medila-spol-s-r-o-univerzita-pardubice.

Výjimka platí pro studenty, kteří

• prodělali laboratorně potvrzené onemocnění COVID-19, uplynula u ní doba izolace podle platného mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví a od prvního pozitivního POC antigenního testu na přítomnost antigenu viru SARS CoV-2 nebo RT-PCR testu na přítomnost viru SARS-CoV-2 neuplynulo více než 90 dní,
• mají vystavený certifikát Ministerstva zdravotnictví ČR o provedeném očkování proti onemocnění COVID-19, a od aplikace druhé dávky očkovací látky v případě dvoudávkového schématu podle souhrnu údajů o léčivém přípravku (dále jen „SPC“) uplynulo nejméně 14 dní, nebo od aplikace první dávky očkovací látky v případě jednodávkového schématu podle SPC uplynulo nejméně 14 dnů.

POTVZENÍ O NEGATIVNÍM VÝSLEDKU TESTU BUDOU STUDENTI PŘEKLÁDAT VYUČUJÍCÍMU PŘED VSTUPEM DO UČEBNY NEBO KANCELÁŘE (popřípadě i jiným zaměstancům FZS při vstupu do místnosti).

Kompletní souhrnné informace o aktuálních platných podmínkách provozu FZS najdete na studentském intranetu v záložce COVID-19.

Od 26.4. bude menza provozována v následujícím režimu:

• Výdej bude probíhat v obou jídelnách menzy a dále ve výdejnách na náměstí Čs. legií a v Doubravicích.
• V hlavní jídelně bude probíhat výdej jídel bez předchozí objednávky.
• V jídelně II. a v obou výdejnách bude možný výdej pouze po předchozím objednání = objednávku na konkrétní den je nutné udělat nejpozději do 8:00.
• Konzumace ve všech prostorech bude možná pouze při dodržení vládního usnesení, kdy u jednoho stolu může být pouze jeden strávník.
• Pokrmy budou na požádání vydávány v odnosných boxech.
• Provozní doba:
  • hlavní jídelna              10:30 – 13:30
  • jídelna II.                     10:00 – 13:30
  • Doubravice                  11:00 – 13:00
  • nám. Čs. legií              11:00 – 13:30

Děkujeme Vám za pochopení a za dodržování vládních usnesení.

Jan Brothánek, ředitel Správy kolejí a menzy

OZNÁMENÍ

o konání

8. zasedání Akademického senátu Univerzity Pardubice
ve funkčním období 2020 - 2023,

které se uskuteční v úterý 27. dubna 2021 od 14:00 hodin distančně, formou videokonference

Program zasedání:

1. Schválení skrutátorů zasedání.
2. Souhlas AS UPa s Pravidly pro distanční zasedání a hlasování Akademického senátu Univerzity Pardubice formou videokonference. 
3. Schválení programu zasedání.
4. Informace o činnosti předsednictva AS UPa.
5. Návrh Rozpočtu Univerzity Pardubice na rok 2021.
6. Návrh Vnitřního mzdového předpisu Univerzity Pardubice.
7. Návrh na jmenování členů Rady pro vnitřní hodnocení Univerzity Pardubice.
8. Předchozí souhlas se jmenováním členů Rady pro vnitřní hodnocení UPa.
9. Návrh I. změny Jednacího řádu Akademického senátu Fakulty elektrotechniky a informatiky UPa
10. Návrh I. změny Jednacího řádu Vědecké rady Fakulty elektrotechniky a informatiky UPa
11. Návrh I. změny Jednacího řádu Akademického senátu Fakulty restaurování UPa.
12. Návrh I. změny Volebního řádu Akademického senátu Dopravní fakulty Jana Pernera UPa.
13. Návrh I. změny Jednacího řádu Vědecké rady Dopravní fakulty Jana Pernera UPa.
14. Návrh Jednacího řádu Vědecké rady FZS.
15. Různé.

Materiály k bodům č. 2, 5 – 14 naleznete na následujícím odkazu: Akademický senát | Univerzita Pardubice (upce.cz).

Hosté z řad akademických pracovníků, studentů, zaměstnanců UPa a veřejnosti se mohou přihlásit pomocí následujícího odkazu: Klikněte sem a připojte se ke schůzce.

V Pardubicích dne 20. dubna 2021

Ing. Petr Bělina, Ph.D.
předseda AS UPa

V příloze naleznete přijatá usnesení 160. zasedání Pléna České konference rektorů.

160. zasedání Pléna ČKR se konalo ve čtvrtek dne 15. dubna 2021 v Pardubicích.

Rektoři žádají vládu, aby co nejdřív zajistila brzký návrat studentů na prezenční výuku. Trvají na alespoň částečné obnově praktické a kontaktní výuky na vysokých školách. Shodli se na tom dnes na jednání Pléna České konference rektorů (ČKR) na Univerzitě Pardubice.

Zejména studenti posledních ročníků vysokých škol by podle rektorů měli mít možnost dokončit studium ve standardní době a kvalitě. Chtějí, aby výuka začala nejpozději od 26. dubna. Rektoři se shodují, že na vysokoškolských pracovištích, na nichž v omezeném režimu probíhá výuka, jsou zaměstnanci i studenti již dlouhodobě testováni a situace je z epidemického hlediska zcela pod kontrolou.

Vedení vysokých škol také apeluje na Vládu ČR, aby co nejvíce urychlila očkovací proces, protože pedagogové vysokých škol žádný termín nemají. Zaměstnanci vysokých škol přitom byli v rámci plánu očkování zařazeni jako jedna z posledních prioritních skupin. Bez proočkovaných akademických a neakademických pracovníků bude pro vysoké školy obtížné zajistit přijímací řízení pro akademický rok 2021/2022 i státní závěrečné zkoušky

"Očkování musí být svěřené způsobilému personálu, to znamená zdravotnickému. Jsme schopni vytvořit seznamy, pomoci s logistikou, ale nemůžeme nahradit lékaře," řekl místopředseda ČKR rektor Univerzity Pardubice prof. Jiří Málek.

Česká konference rektorů připomněla, že vysoké školy zajišťují výuku více než 300 000 studentů. Vybrané vysoké školy jsou připraveny stát se pilotním místem pro testování PCR testy a kvalitními antigenními testy.