Přejít k hlavnímu obsahu

Přihlášení pro studenty

Přihlášení pro zaměstnance

Published: 02.11.2020

Stejně jako na jaře i nyní zamířily stovky studentů nejen do nemocnic, aby zdravotníkům pomohly zvládat situaci, kdy počet lidí nakažených covidem-19 neustále stoupá.

Do pomoci zdravotnickým a dalším zařízením nejen v kraji, ale i po celé republice se zapojili také studenti Fakulty zdravotnických studií pardubické univerzity.

„Řekla bych, že v současné chvíli je v nemocnicích spíš než po medicích daleko větší poptávka po ošetřovatelské péči. Tu jsou schopni zvládnout v podstatě všichni naši studenti a nejedná se jen o všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotnické záchranáře, ale i o radiologické asistenty a o zdravotně-sociální pracovníky. Ti všichni pomáhají v zařízeních už od září, nečekali jsme na vyhlášení pracovní povinnosti,“ popsala děkanka fakulty Jana Holá.

Studenti plní nejen své úkoly vyplývající z jejich povinné praxe, ale starají se i o covid pozitivní pacienty, působí v call centru i na odběrových místech. 

Jsou to jak studenti posledních, tedy třetích ročníků bakalářských nelékařských zdravotnických oborů, tak i všech ročníků oboru Zdravotně-sociální pracovník.

„Protože v tomto konkrétním oboru je na rozdíl od těch čistě zdravotnických ošetřovatelská péče v menším rozsahu, zrealizovali jsme u těchto studentů nad rámec jejich výuky zaškolení v základních ošetřovatelských úkonech, co se týká třeba manipulace s pacientem, podávání stravy a tekutin, stlaní lůžka a podobně,“ doplnila proděkanka fakulty Markéta Moravcová.

Fakulta má kolem osmi set studentů, v současné chvíli je v praxi více než 230 z nich. Jejich zařazení časově kopíruje pracovní dobu, která vyplývá z potřeby konkrétního pracoviště.

„Může jít o spektrum covidové jednotky, ale také mohou pracovat místo někoho, kdo je na ošetřovačce nebo sám nemocný, takže je naši studenti zastupují a pracují na různých pozicích. Na ambulancích tak drží ranní směny, u akutní péče u lůžka je to klasický třísměnný provoz,“ uvedla Moravcová s tím, že studenti praktikují nejen v nemocnicích a dalších zdravotnických zařízeních, ale i v těch sociálních.

Čtyřicet hodin odborné praxe týdně

Například budoucí záchranář Martin Kubát v těchto dnech drží služby na oddělení ARO Chrudimské nemocnice. „Pracuji od začátku září, v rámci mé odborné praxe je to 40 hodin týdně.“ Adéla Klegerová, studentka oboru všeobecná sestra, zase třikrát týdně pomáhá v léčebně dlouhodobě nemocných: „Pracuji tady už třetí rok. Ve všední dny chodím na noční nebo beru víkendové služby denní i noční. Je to náročné, ale baví mě to.“

Děkanka fakulty Jana Holá vidí ale v praxi za těchto okolností také několik problémů.

Jedním je podle ní určitý chaos, který současný stav přináší, a to v komunikaci mezi fakultou a příslušným zařízením, kdy je potřeba určitý čas na vyjasnění, v jaké formě pomoci má student pracovat. Zda se bude jednat o praxi, pracovní povinnost nebo třeba dohodu o provedení práce.

„Studenti jsou pak jako figurky a jen čekají na ty správné pokyny. Někdy chvilku trvá, než společně sladíme noty, a student se tak může ocitnout v informačním vakuu, kdy přesně neví, co má dělat. Buď je informacemi zahlcen, nebo jich má naopak nedostatek. Navíc se může stát, že v rámci pracovní povinnosti si studenta z praxe může stáhnout kraj, do kterého podle svého bydliště patří, a pak je nutné určit, co má prioritu. Proto máme vlastní garanty praxe, kteří poté s každým studentem vše individuálně řeší,“ řekla Holá.

Také se přihodí, že se na přechodnou dobu musí z důvodu nákazy či karantény zavřít celé oddělení, takže je nutné přeorganizovat umístění studentů, což i pro ně může znamenat velkou zátěž.

„My komunikujeme hlavně se zařízeními, která jsou nám nejblíž či jsou našimi partnery jako třeba Nemocnice Pardubického kraje,“ dodala Moravcová. Nejvíc studentů z fakulty je podle ní z Pardubického kraje, takže případné větší nasazení studentů by povinnou praxí a výukou zahýbalo nejvíc.

„Pokud by byla uvalena pracovní povinnost na více než padesát procent studentů v ročníku a oboru, museli bychom přesměrovat nebo zrušit teoretickou i praktickou výuku. V tuto chvíli probíhá online nebo v malých skupinkách, studenti mají k dispozici veškeré studijní materiály a přednášky,“ uvedla Moravcová.

Nabízí se tak samozřejmě otázka, nakolik současná práce studentů ovlivní harmonogram akademického roku a nakolik by se mohla prodloužit standardní doba studia.

Komplikovaná situace je pro žáky posledních ročníků

„Je to komplikovaná situace, vždyť student posledního ročníku se také musí připravovat na závěrečné zkoušky. Na jaře jsme posouvali státnice, prodlužovali zkouškové období, kvalita výuky byla pracovní povinností snížena. Na druhou stranu plné zapojení studentů do praxe je dnes nezbytně nutné,“ řekla Holá.

Další problém vyplývá podle Holé z nynější atmosféry, která mnohým studentům přináší velký střet s realitou, bohužel občas i negativní.

„Nasazení našich studentů v praxi je zvlášť v současnosti nesmírně důležité, ale stalo se nám, že se třeba při prezentaci na sociálních sítích setkávají s obrovskou nevraživostí, až nenávistí. Na tom je vidět, jak je naše společnost polarizovaná. Máme tu popírače, kteří šíří různé dezinformace, a naši studenti jsou často vystaveni jejich slovním útokům,“ připustila Holá s tím, že na jaře i nyní proto fakulta otevřela supervizní linku, kde se snaží studenty podpořit. 

„U našich profesí se sice očekává jistá odolnost, ale po této zkušenosti vnímáme, že musíme studenty připravit i na to, jak může být jejich profese přijímána a jejich výkon dehonestován,“ vysvětila Holá.

I přes rostoucí počty nakažených a nejistou situaci vidí na fakultě i určité pozitivum.

„V souvislosti s covidem zjišťujeme, že se některé věci posunuly, třeba ve vnímání, že studenti mohou být platní, že jsou schopni spolu s akademiky rozjet call centrum v nemocnici, plně fungovat a zajistit něco, co by nemocnice ze svých personálních zdrojů nezvládla. Na jaře se všechno nastavovalo, bylo to pro každého neznámé a nové, teď můžeme jet podle nějakého schématu,“ sdělila Moravcová.

Fakulta zdravotnických studií pomoc studentů i akademiků v pandemii oceňuje. Na Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy za vynikající vzdělávací činnost na vysoké škole nominovala Kateřinu Horáčkovou, která se věnuje zejména vzdělávání všeobecných sester. Spoluvytvářela a uváděla do provozu Covid Call Centrum v Pardubické nemocnici.

Nominovaným z řad studentů je Jiří Vaněk, student 3. ročníku oboru Zdravotnický záchranář, který pracoval na Dětské klinice ve Fakultní nemocnici Hradec Králové, kde ve dvanáctihodinových denních i nočních službách pečoval o dětské pacienty jak s podezřením na nákazu koronavirem, tak i o covid pozitivní.

Zdroj: https://www.idnes.cz/pardubice

Published: 30.10.2020

Říjnová Kavárna Universitas objasnila problémy soužití Čechů a Slováků v Československu z filosofického pohledu, čímž poukázala na základní asymetrie ve vnímání společného státu. Přednášku s názvem „Prečo sa rozpadlo Československo?“ pronesl doktor Matej Cíbik z Centra pro etiku formou YouTube live streamu dne 26. 10. 2020.

Velmi nás těší, že téma o důvodech rozpadu Československa oslovilo tolik posluchačů. Doktor Cíbik vysvětlil vzájemné nedorozumění Čechů a Slováků pomocí známé optické iluze králíka a kachny (The Rabbit-Duck Illusion), která trefně poukazuje na fakt, že ačkoli se lidé mnohdy dívají na totožný objekt, mohou vidět zcela odlišné věci. Zatímco Češi vnímali Československo jako jednu politickou komunitu, Slováci viděli komunity dvě. Tato disproporce jasně signalizovala, že míra ztotožnění se státem byla na straně Slováků o poznání menší, než tomu bylo u Čechů. Z dobových textů, kterými se Matej Cíbik podrobně zabýval, zřetelně vyplývá, že Slováci se nedokázali plně identifikovat s identitou Čechoslováka, a cítili se být spíše Slováky v Československu. Z dobového tisku je patrné, že Češi kupříkladu často označovali Tatry za naše hory, zatímco Slováci používali přivlastňovací zájmeno naše výhradně v souvislosti se slovenským územím.

Druhá část přednášky byla zaměřena na vlastní interpretaci důvodů, proč byl československý stát takto vychýlen z rovnováhy. Doktor Cíbik se domnívá, že nedorozumění, která následně vedla ke značným politickým problémům, pramenila především z potřeby uznání slovenského národa. Nejednalo se tedy o nacionalismus ve vyhrocené podobě, nýbrž v rovině symbolické. Závěr přednášky přinesl shrnutí této interpretace do jedné věty: „Rozpad Československa a slovenská samostatnost byla nechtěným vedlejším produktem boje o uznání, který vedli slovenští politici.“

 

Live stream si nenechal ujít opravdu velký počet diváků, za což velmi děkujeme. Záznam přednášky je k dispozici na YouTube.

 

Listopadová Kavárnu Universitas,

proběhla opět v online režimu, a to v úterý 3. listopadu 2020 od 18:00 hodin. Přednášku pronesla Ing. Dana Hrubošová, Ph.D., která se zaměřila na problematiku potravin a potravinových doplňků. Akce se uskutečnila v rámci festivalu Týden vědy a techniky AV ČR.

Odkaz na online událost (záznam Kavárny bude v nejbližších dnech zveřejněn)

Za organizátorky

Mgr. Veronika Janečková

Published: 30.10.2020

Mladí vědci a studenti ze dvou fakult Univerzity Pardubice pokračují v navrhování moderní interaktivní výuky. Ta by měla zlepšit vzdělávání pro středoškoláky v oblasti dopravy a spojů. Díky nápadům lidí z Dopravní fakulty Jana Pernera a Fakulty ekonomicko-správní vznikají v rámci projektu nové didaktické materiály, ale také software s videi, animacemi nebo kvízy.

Současná generace studentů už po celý svůj život využívá komunikační technologie. Interaktivní podoba vzdělávání spočívá tedy v tom, aby jim učitelé nebrali z ruky mobilní telefon. „Pro ně je to nástroj, který jsou zvyklí běžně využívat a pokud nám současná technologie dovolí zpracovávat výukové materiály tak, aby následně k jejich přístupu a ovládání stačil mobilní telefon, tak proč nejít touto cestou,“ říká hlavní řešitel projektu Ing. Dalibor Gottwald, Ph.D. z Dopravní fakulty Jana Pernera.

Obsah výukových materiálů tvoří interaktivní prezentace, video nahrávky, k zopakování látky je využita aplikace KAHOOT. Veškeré výukové texty jsou namluveny ve formátu mp3 tak, aby je studenti mohli poslouchat kdykoli. Součástí softwaru jsou také zadání případových studií k jednotlivým tématům, což studenty podnítí ke skupinové práci a současně je donutí kriticky se zamyslet nad jejich řešením.

Odborníci z Dopravní fakulty Jana Pernera a Fakulty ekonomicko-správní oslovili také studenty, kteří do projektu přinášejí nové nápady. „Naši studenti nám pomohli vidět věci zase v jiném kontextu a jejich zapojení do projektu mělo velmi pozitivní efekt. Výukový software jsme zpracovali tak, aby respektoval návyky aktuální generace studentů,“ říká Dalibor Gottwald.

Do projektu jsem se zapojila, protože to vnímám jako super příležitost k sebezlepšení a rozšíření obzorů. Je skvělé být součástí tohoto týmu a pracovat na něčem, co se opravdu realizuje a má smysl,“ říká studentka Fakulty ekonomicko-správní Martina Chmelíková.

Je skvělé, že mám možnost podílet se na softwaru, který se bude využívat k výuce a napomůže vyučujícím i studentům na středních školách,“ dodává studentka z Dopravní fakulty Jana Pernera Viktoriia Savinova.

Celý tým má už definitivně jasno v tom, čemu bude v rámci modernizace odborného vzdělávání v sektoru dopravy a spojů věnovat pozornost. Jedná se o velmi atraktivní moduly, jejichž znalost je v současné době ze strany podniků v daném sektoru velmi ceněná -  City logistika, Zelená logistika, Zpětná logistika a E-commerce v rámci distribuční logistiky.

Mladí vědci na celém projektu spolupracují se středními školami se zaměřením na informační technologie, telekomunikace, peněžnictví, poštovnictví a logistiku, a také s jedním z největších zaměstnavatelů v ČR – Českou poštou. Minulý měsíc uspořádali již druhý workshop, během kterého výstupy z projektu představili středoškolským učitelům, středoškolákům a také zástupcům České pošty.

Zpětná vazba od studentů středních škol je naprosto perfektní. Pro ně byla v rámci workshopu připravena samostatná sekce, která byla plně v režii našich vysokoškolských studentů. Chtěli jsme pro středoškoláky vytvořit pohodovou atmosféru, což se podařilo,“ chválí spolupráci Dalibor Gottwald.

Pozitivně hodnotí projekt také Česká pošta a učitelé zainteresovaných středních škol.

„Když se podívám na první hmatatelné výstupy, je zcela patrné, že projekt je trendy a je nadčasový. Vše je sestaveno poutavě, mladistvě, čistě, přehledně a odpovídá celosvětovým trendům, v rámci přístupu ke vzdělávání. Celý projekt věnuje pozornost potřebám jak mladé generace, tak samotného zaměstnavatele,“ říká Nikola Hubáčková, HR specialistka České pošty.

Na představených studijních materiálech je vidět, že byl odvedený obrovský kus práce a osobně se těším, až bude celá sada výukových modulů kompletní a bude možné je začít využívat při výuce. Z mého pohledu byly vaše prezentace velice inovativní, inspirativní  a skvěle zacílené právě na studenty SŠ. Moc vám i celému řešitelskému týmu za to děkuji,“ píše Ing. Mgr. Kateřina Horáková ze Střední školy informatiky a finančních služeb Plzeň.

Uspořádaný workshop byl opravdu naprosto skvělý. Materiály, které jste společně s týmem vytvořili, nemají chybu. Už se na tuto výuku těším. Jsou sice obsáhlejší, ale je na každém vyučujícím, co si z každého tématu vybere. Nebo spíše, co vyučující chce, aby žák ovládal,“ chválí projekt Ing. Miroslava Piskořová z Obchodní akademie a SOŠ logistické Opava.

Ing. Lenka Machačová - Oddělení pro vnitřní záležitosti a propagaci DFJP

Published: 29.10.2020

Vážení studenti, absolventi, zaměstnanci, vážená veřejnosti,

Fakulta zdravotnických studií Univerzity Pardubice v rámci pomoci řešení koronavirové pandemie mimo jiné komunikuje se 

  • zdravotně-sociálními zařízeními, které žádají o personální výpomoc,

  • se subjekty, které centrálně organizují konkrétní formy pomoci.

Zapojit se může každý z nás, a proto jsme vytvořili prostor, kde sdílíme nejen instituce, které pomoc potřebují,  ale poskytneme vám informace o dalších možných formách pomoci a centrech, které ji organizují. 

Na vás je jen to jediné, ale zásadní rozhodnutí. CHCETE POMOCI?  Kde a jak můžeme pomoci

Published: 23.10.2020

Organizace studia s ohledem na epidemiologickou situaci

  • Zakazuje osobní přítomnost studentů na výuce. Nebude tedy možná žádná fyzická kontaktní výuka ani konzultace v prostorách DFJP
  • Zkoušky jsou povoleny za přítomnosti maximálně 10 osob
  • VZHLEDEM K NAŘÍZENÉ KARANTÉNĚ JE STUDIJNÍ ODDĚLENÍ DO 2. LISTOPADU 2020 ZCELA UZAVŘENO!
  • Studijní oddělení můžete kontaktovat
  1. přes e-maily jednotlivých referentek (andrea.hemzska@upce.czjana.novotna@upce.czbarbora.paskova@upce.cz)
  2.  chat MS Teams
  3.  702 143 507 (studijní oddělení - p. Novotná)
  • Výuka v příštím týdnu (26. 10. - 30. 10.) bude probíhat dle rozvrhu. Podzimní prázdniny se vysokých škol netýkají. Výjimkou je středa 28. 10. 2020, kdy je státní svátek.  
  • Při pohybu na fakultě JE POVINNÁ ROUŠKA (ČI JINÁ OCHRANA HORNÍCH CEST DÝCHACÍCH)
  • Výuka bude prozatím probíhat převážně online v MS Teams. 
  • Zakazuje se vstup zaměstnanců a studentů s příznaky virového infekčního onemocnění (např. horečka, kašel, dušnost, ztráta čichu a chuti, celková slabost, atd.)
  • Není nutné odevzdávat vyplněné a podepsané "Čestné prohlášení o neexistenci projevů nemoci COVID-19" jako na jaře.
  • Může dojít ke změnám rozvrhových akcí (např. sloučení cvičení do větších rozvrhových bloků, časové přesunutí rozvrhových akcí v rámci semestru apod.). Změny se projeví přímo v rozvrhu, případně budou uvedeny v poznámce u dané rozvrhové akce.
  • Návody na MS Teams
  • Jsou zakázány hromadné akce, kterých se účastní více než 6 osob

Usnesení vlády č. 1022 ze dne 12. října 2020 omezuje také provoz ubytování na vysokoškolských kolejích.

  • Výjimku mají studenti, kterým byla uložena pracovní povinnost podle krizového zákona
  • Výjimku mají studenti studijních programů všeobecné lékařství, zubní lékařství, farmacie a dalších zdravotnických studijních programů, kteří se účastní klinické a praktické výuky a praxe, a studenti vykonávajících pedagogickou praktickou výuku a praxi v mateřských, základních a středních školách
  • Zahraniční studenti koleje opouštět nemusejí

Doplňující informace k omezení provozu kolejí dle usnesení vlády č. 1022 ze dne 12. 10. 2020.

Pokud je vysokoškolská kolej pro studenta bydlištěm dle ustanovení § 80 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a tuto skutečnost vysoké škole doloží prohlášením, může zůstat ubytován na kolejích. Za bydliště se považuje místo, kde se člověk zdržuje s úmyslem žít tam s výhradou změny okolností trvale.

Pokud jsou na kolejích ubytovaní studenti, kteří mají zároveň pracovně právní poměr s vysokou školou (například někteří studenti doktorských studijních programů), mohou na kolejích zůstat ubytovaní za účelem výkonu práce.

studijních programů všeobecné lékařství, zubní lékařství, farmacie a dalších zdravotnických studijních programů, a studentů vykonávajících pedagogickou praktickou výuku a praxi v mateřských, základních a středních školách,

MŠMT nicméně doporučuje, pokud je to možné, vrátit se domů a omezit své sociální kontakty. Pokud mají někteří studenti obavy z návratu domů z důvodu možnosti nakažení členů své domácnosti, Ministerstvo zdravotnictví nabízí možnost bezodkladného otestování takových studentů na covid-19 prostřednictvím mobilních odběrových týmů. Pokud se student nechává testovat na covid-19 a/nebo čeká na výsledky těchto testů, předpokládáme, že zůstane do doby získání výsledku testu na koleji. V případě pozitivního výsledku testu, zůstává student na koleji v karanténě/izolaci. Pro další informace a s hlášením o počtech studentů se lze obracet na Centrální řídící tým covid-19 e-mail: crtops@army.cz.

Provoz studijního oddělení

Univerzitní knihovna

  • Otevřena od pondělí do pátku 10:00 - 14:00 pouze pro vyzvednutí předem objednaných knih
  • Její pobočka FZS otevřena v úterý a čtvtrek od 10:00 - 12:00, a to pouze pro vyzvednutí předem objednaných knih

Výuka TV

  • Výuka povinného předmětu "Tělesná výchova ZS" a "Sport a tělesná výchova" bude do 31. 10. 2020 probíhat dočasně distanční formou - prezentační videa, sportovní mobilní aplikace, rozbor vlastní životosprávy. Student obdrží bližší informace e-mailem.
  • Výuka volitelné tělesné výchovy do 31. 10. 2020 odpadá.

Plánované slavnostní obřady

  • PROMOCE A SPONZE, původně plánované na říjen 2020, BYLY ZRUŠENY!
  • Informace byla zaslána i na Vaše emaily.
  • Diplomy si můžete vyzvednou osobně po předchozí domluvě na studijním oddělení od 29. 9. 2020. Nelze je posílat poštou.

Microsoft Azure Dev Tools for Teaching

  • V rámci tohoto programu mohou studenti univerzity používat software společnosti Microsoft zaměřený na vývoj aplikací pro nekomerční účely (Visual Studio, operační systémy, databázové servery apod.)
  • Software je dostupný ke stažení na následující stránce po přihlášení univerzitním účtem (ve tvaru netID@upce.cz)

Sledujte také celouniverzitní stránky: https://www.upce.cz/koronavirus 

Published: 23.10.2020

Má výraz tvrďáka. A režiséři si ho rádi vybírají do rolí „záporáků“. V reálu je přitom klidný a nekonfliktní člověk. Hraje v Divadle na Vinohradech a známý je i díky televiznímu seriálu Ulice. Málokdo ale ví, že Tomáš Dastlík (45) je absolventem Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice, který si i díky vzdělání celoživotně hlídá, aby nebyl v mínusu.

Když se během pandemie zavřela divadla, co herce jako první napadlo?

Že jejich práce, na které třeba momentálně pracovali, přijde úplně vniveč.

Jak moc se dotkla krize vás?

Významně. Přestalo se hrát, přestalo se natáčet, co víc k tomu říct.

Lidé v komentářích pod články často napadají umělce, že s příjmy ze seriálů nemohou mít problém s přežitím. Neštve vás to?

Pokud použijete slovo přežít, tak to asi opravdu problém není. Stejně jako dalších 80 procent české populace. Diskutéři ale nejsou vůbec z branže, neví, o čem mluví. Mají informace z bulváru. Přečtou si, že herec vydělá například deset tisíc za den. Ano, ale už nikdo neví, že třeba ty frekventované seriály, o kterých je v bulváru většinou řeč, se točí neuvěřitelnou rychlostí. Že jeden díl, respektive vaši linku, máte natočenou za jeden či dva dny. Tak si to vynásobte. Tady nejde o divadlo, seriál, jakékoliv jiné povolání, jde obecně o finanční gramotnost českého národa.

Jste spořivý typ?

Ano jsem, možná někdy až příliš. Stále se teprve učím nahlížet na peníze i tak, že mají přinášet radost a nejenom uspokojení základních potřeb.  Naštěstí jsme na kasu doma dva.

Za co by měl člověk utrácet?

Za to, na co relevantně má.

Vzdělání? Zážitky? Bydlení? Děti?

Myslím, že jste to vystihla naprosto přesně. Napsala jste všechny atributy.

Sledujete finanční trhy?

Nesleduji. Toto je tak dynamická sféra, že se musíte vzdělávat denně, abyste měli relevantní informace. Celoživotně si ale hlídám, abych nebyl v mínusu.

Po studiích na Univerzitě Pardubice jste úspěšně ukončil i brněnskou JAMU. Kde byla vaše první herecká štace?

V Divadle Petra Bezruče v Ostravě. Měl jsem hned po škole asi pět nabídek, byl to takový luxus. Běžná praxe je, že se absolventi klepou, aby se vůbec někde upíchli, natož aby si mohli vybírat. Na to, jaká jsme malá země, tak zde každý rok absolvuje snad 100 studentů herectví, což je vražedné. Minimálně půlka z nich se už nikdy k herectví nedostane. Herci ostravského divadla Petra Bezruče (i divadlo samotné) byli v té době ověnčeni různými divadelními cenami, nebylo co řešit.

Působíte v Divadle na Vinohradech. V čem teď hrajete?

V Českém románu, kde mám roli doktora Steinbacha. Premiéra měla být už v březnu, ale týden před ní začala karanténa. Nakonec měla premiéru až v září.  

Hostujete ještě v divadle Ungelt?

V divadle Ungelt jsem hostoval ve hře Smrt a dívka v režii Jiřího Svobody, se kterým teď na podzim budu točit televizní film Vražedné stíny.

Prozradíte, co to bude za film?

Bude to dvoudílný kriminální film pro Českou televizi s názvem Vražedné stíny. A tentokrát budu stát na straně zákona jako jeden z vyšetřovatelů.

V roce 2013 jste byl nominován na Cenu Thálie a Cenu Alfréda Radoka. Za jaký výkon to bylo?

Byla to hlavní role Heatcliffa ve hře Na větrné hůrce podle románu Emilly Brontëové, v režii Jana Mikuláška.

Jedna z vašich velkých a zřejmě také náročných rolí byl papež ve filmu Jan Hus. Musel jste proniknout do světa teologie?

Nikoliv. Já hrál naštěstí papeže Jana XXIII., a to byla historicky pěkná… prostě žádná kladná postava. Byl napojený na piráty a loupežné bandy. Ten měl s teologií pramálo společného. Ale musel jsem se například naučit psát inkoustem a husím brkem starověké písmo, to už nebyla žádná sranda. Měl jsem na to učitelku. Shodou okolností to byl opět Jiří Svoboda, kdo seděl v režisérském křesle. S ním se mi spolupracuje velice dobře. Film byl dobový, měl jsem zážitky s drahými kostýmy, jízdou na koni, s lázní v kádi. Moc mě  bavilo.

Musím se zeptat na seriál Ulice. Občas prý vaše seriálová postava (Martin Maléř) pustí do dialogu něco, co patří rodině a kamarádům. Poslal jste nějaký vzkaz do Pardubic?

Ano, dělám to neustále, zasvěcení vědí. Naposledy jsem použil příjmení mé lásky ze základní školy. I letitý kamarád Marek Bleha, který se mnou studoval na Fakultě ekonomicko-správní, už v seriálu vystupoval (smích).

Máte řadu zálib a koníčků. Dokážete sedět u řeky a chytat ryby, a pak si prý klidně stoupnete do „klece“ jako zápasník MMA. Fakt se ty fáze klidu a neklidu u vás tak střídají?

Neřekl bych, že jsem klidný, ale jsem nekonfliktní člověk. Rybaření miluju, o „kleci“ nic nevím. Pokud o mně nějaký „časopis“ kdy napsal, že jsem se pral v kleci, není to pravda. Dělal jsem pouze judo a trochu karate.

Za kým nebo za čím se vracíte do Pardubic?

Za rodinou. Za tátou, sestrou Sašou, za oběma babičkami. Moje maminka bohužel zemřela v roce 2007 na rakovinu. Ale mám druhou mamku Mílu, bohužel dnes už bývalou přítelkyni mého tatíka, a s ní i další dvě sestry. Prostě jsem si je sám pro sebe adoptoval a beru je jako svoji velkou rodinu.  Rodné město miluji. Mám zde plno přátel a známých, a kdybych nepracoval v Praze, bydlel bych tu hned. A ještě jedna věc, za kterou se do Pardubic vracím. Je chata u starého Labe, kde jsem strávil dětství. Hodiny a hodiny jen na rybách.

Tento text najdete v exkluzivním vydání 100. vydání univerzitního Zpravodaje v tištěné i on-line podobě.

Published: 22.10.2020

Naše historie se píše už 70 let. Letos slavíme a chceme si připomenout i začátky vysoké školy spolu s absolventy. Jedním z prvních byl prof. Karel Komers. Rozhovor s ním  je součástí nejnovějšího čísla univerzitního časopisu Zpravodaj.  

V laboratořích strávil téměř 60 let svého profesního života. Byla to prostě láska k chemii. Je jedním z prvních absolventů. Vysokou školu chemicko-technologickou v Pardubicích ukončil v roce 1956. Profesor fyzikální chemie Karel Komers pracoval na řadě výzkumných témat, z nichž nejúspěšnější je spojeno s výrobou bionafty.

Kdy naposled jste se podíval do svého studijního indexu?

Kvůli rozhovoru jsem ho otevřel nyní po mnoha letech. Vzpomněl jsem si na hodně věcí, a také na to, kde jsem pohořel.

Pan profesor – a pohořel?

Propadl jsem u dvou zkoušek. Z mineralogie, hlavně pro tehdejší způsob její výuky. A pak z předmětu Bezpečnost práce a protipožární technika. Tehdy jsme se se spolužáky vsadili, kdo řekne zkoušejícímu největší nesmysl. Dostal jsem otázku „ Ochranné nátěry proti ohni“. A já navrhl nitrocelulosový lak, o kterém všichni vědí, že je vysoce hořlavý. Nestačil jsem samozřejmě ani otevřít dveře. Potom jsem se zkoušejícímu omluvil a vysvětlil, co mě k tomu vedlo.

Proč jste se rozhodl zrovna pro chemii?

S myšlenkou studovat chemii, jsem si začal pohrávat v posledním ročníku na gymnáziu. Měli jsme skvělého učitele na chemii pana profesora Vostřela. Byl přísný, ale dokázal nás hodně naučit. A když jsem maturoval, vznikala v Pardubicích Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT). Moji rodiče nebyli majetní a studium v Praze by nezvládli zaplatit, proto jsem si podal přihlášku tady.

Na vysokou školu jste se hlásil už v prvním roce otevření školy, ale nedostal jste se. Je to tak?

Ano, mohl jsem být opravdu prvním absolventem. Tenkrát jsem však nebyl přijat z kádrových důvodů. Bylo mi doporučeno odejít na rok do výroby. Proto jsem nastoupil do tehdejšího Ústavu plastických hmot (UPH, dnes  SYNPO - Syntetické polymery, pozn.red.). Tento vynucený pobyt se nakonec ukázal jako velké plus. Když mě po roce na VŠCHT přijali, hodně mi při studiu pomohla zkušenost z praxe, v laboratoři jsem měl obrovskou výhodu. Nevýhoda byla ale v tom, že jsem se trochu odnaučil učit. První rok studia byl pro mě proto velmi náročný. Od druhého ročníku mě chemie moc zaujala a baví mě dodnes.

Kde se tenkrát učilo?

Škola tehdy teprve „za pochodu“ adaptovala budovu bývalé Strojní průmyslovky na Náměstí čs. legií. Výuka probíhala hlavně v „mlynářské škole“ (dnes Střední průmyslová škola potravinářství a služeb, naproti kostelu Sv. Bartoloměje, pozn.red.). Tam byla přednášková místnost a laboratoře. Potýkali jsme se také s nedostatkem studijního materiálu, neměli k dispozici skripta, učili jsme se hlavně z rukopisných poznámek na přednáškách a seminářích. I když bylo tenkrát vše komplikované a náročné, byl jsem rád, že jsem se na školu dostal. A chtěl ji samozřejmě s úspěchem dokončit. Vzpomínám si, že nás nastoupilo do ročníku 140 a skončilo 72. Zkoušku bylo tenkrát dovoleno opakovat pouze jednou, výjimečně dvakrát, ale to už byl rektorský termín. Při neúspěchu následoval odchod, bez milosti.

Na koho z vyučujících si vzpomenete?

S mlynářskou školou se mi pojí jméno profesora Syrového z laboratoří analytické chemie, hlavně jak nás tehdy učil vážit na analytických vahách „na povel“. Museli jsme, každý u jedněch vah, sedět a on velel: „Vezměte do ruky pinzetu – teď! A všichni to museli naráz udělat. „Vezměte závaží, teď“… Ono to vypadalo směšně, ale brzy jsme zjistili, že když se to neudělalo, jak chtěl pan profesor, nebylo možno na tehdejších analytických vahách navážit vzorek s přesností na čtyři desetinná místa v gramech.

Mám pocit, že mnozí dnešní studenti si dostatečně neváží toho, co mají k dispozici. My jsme byli vděční za každou odbornou informaci. Těžko dnes vysvětlíte, s jakými obtížemi se škola budovala. A co všechno se muselo stát, aby se dostala na současnou pedagogickou i výzkumnou úroveň. Aby byla školou, která má v republice velmi dobrou pověst.

Kdy jste byl naposled na fakultě?

Je to asi měsíc. Trošku ještě spolupracuji s katedrou biologických a biochemických věd, konkrétně s profesorem Alexandrem Čeganem. Společně jsme napsali skripta z fyzikální chemie pro jejich specializaci. Přišel jsem si pro signální výtisky druhého dílu.

Pořád píšete?

Už málo, ale když vás něco baví, chcete se tomu věnovat, dokud vám to zdraví a okolnosti dovolí. Je to jeden ze způsobů, jak strávit čas, který mi ještě zbývá (smích).

Chemie vás nikdy nepřestala nudit.

To opravdu ne. Pořád sleduji, co se na fakultě děje a snažím se stále zůstávat ve spojení. Samozřejmě, že hlavně pozoruji své mladší kolegy, jak si vedou na mé mateřské katedře fyzikální chemie. Je pravda, že od doby, co jsem tu studoval a pracoval, se hodně věcí změnilo. Dnes jsou jiné možnosti, fakulta má velmi moderní vybavení a věda se dělá mnohem lépe.

Minulý režim ledasco utlumil. Co zasáhlo vás?

V akademickém roce 1968-69 jsem byl na studijním pobytu na Technické univerzitě v Mnichově. Tehdy k nám přišli Rusové, a když jsem se vrátil, nastala normalizace. Na katedře nebyl tehdy žádný člen KSČ. To způsobilo, že jsme přišli o specializaci, tudíž nebyly ani peníze na vědu a výzkum. Trochu nás zachránilo, že jsme tehdy měli společnou specializaci s katedrou analytické chemie. Analytika je pro mě navíc srdeční záležitostí, na tuto katedru jsem totiž po absolvování vysoké školy nastoupil a tři roky na ní pracoval. Mým prvním vedoucím byl profesor Antonín Tockstein, který si mě jako absolventa vybral. Později se rozhodující měrou podílel na vybudování dnešní katedry fyzikální chemie (KFCH) jako její dlouholetý vedoucí. Přednášel naprosto originálním způsobem, který se mi velmi líbil.

Podepsaly se na výzkumu okupační roky a roky normalizace?

V  šedesátých a sedmdesátých letech bylo ohromně složité shánět kvalitní přístroje pro výzkum. Většina z nich byla zahraničních ze Západu. Během školního roku pro nás většinou nebyly peníze. A když na konci roku něco zůstalo, nestačil se už přístroj objednat. Pracovali jsme často s velice skromným vybavením. Dnes se tomu smějeme a říkáme, že nám tehdy stačila elektromagnetická míchačka a naše hlavy. Situace se změnila až po roce 1989.

Před sametovou revolucí jsem působil po odchodu profesora Tocksteina několik let jako zástupce vedoucího katedry. Jako vedoucím byl tehdy „stranou a vládou“ dosazen člověk s jinou specializací, než je fyzikální chemie. Když jsem se dostal po roce 1989 na místo vedoucího, bylo to pro všechny učitele na katedře po stránce vědy a výzkumu nejsložitější období pracovního života, protože katedru bylo nutno postupně a pracně pro vědeckou práci dostatečně vybavit.

Ale s tím skromným vybavením jste se snažili dělat výzkum. Na čem jste pracoval?

To bylo většinou vynuceno okolnostmi. Vzhledem k tomu, že jsme měli zpočátku špatné vybavení, témata jsem musel, a nejen já, dost často měnit. Pracoval jsem celkem s kolegy na šesti vědecko-výzkumných úkolech, Největší úspěch jsme měli s výzkumem bionafty. Všechna moje výzkumná témata měla společný znak: vždy se přitom studovala kinetika a mechanizmus zkoumaného děje.

Změnit vědecko-výzkumné téma je vždy obtížné. Nejprve je nutno se informovat, co vyzkoumali v daném oboru kolegové před vámi. Pak se musíte vybavit se zařízením, které objektivně změří vlastnosti toho, co právě studujete. Nejraději ale vzpomínám právě na výzkum spojený s bionaftou.

Na bionaftě jste pracoval v tandemu s panem docentem Skopalem. Je to tak?

Ano. Ještě k nám patřil docent Jaroslav Machek a bohužel již zesnulý prof. Josef Tichý. Byli jsme dobrá parta a měli velmi dobré výsledky. Zjistili a publikovali jsme, jak tvorba bionafty reakcí řepkového oleje s methanolem za katalýzy hydroxidem draselným probíhá. A podali jsme tři patenty, na základě kterých se na šesti místech v republice několik let vyráběla bionafta. Technologicky s námi přitom spolupracoval docent Igor Koropecký z katedry automatizace, se svojí firmou. Bohužel už také zemřel.

Byly to tenkrát malé výrobní jednotky, každá produkující asi tisíc tun bionafty za rok. Dnes se výroba bionafty počítá ročně na statisíce tun. Jenže pro nás to byl tenkrát velký úspěch. Je sice těžké něco vyzkoumat, ale mnohem obtížnější je výsledek výzkumu následně uvést do praxe.

Vychoval jste si své žáky?

Ano, na své doktorandy moc rád vzpomínám. Většina z nich se také velmi dobře uplatnila v praxi.

Měli vaši studenti disciplínu?

Někteří ano, někteří ne. Při výuce jsem si disciplínu ale vždycky zajistil sám. Stávalo se, že některé studenty látka příliš nezajímala. Tak jsem jim poradil, ať jdou dělat něco jiného.   

Jakou máte nejhezčí vzpomínku na školu?

Těch je mnoho. Byl jsem tu několik desítek let… Rád vzpomínám na studentská léta, kdy jsme chodili na kolej a také se bavili. Dnes už se to zdá jako kuriozita, ale my jsme měli tenkrát ještě vojenskou přípravu, byli jsme dvakrát o prázdninách na měsíčním vojenském soustředění v Červené Vodě a Liberci. To nám pak ušetřilo dva roky vojny. A v mém indexu je to zaznamenané také.

V roce 2018 jste od děkana Fakulty chemicko-technologické obdržel stříbrnou medaili. Jak významné toto ocenění pro vás bylo?

Pro mě to ocenění znamená, že moje práce tady byla znát. A moc si toho vážím.

 „Přeju fakultě, aby vychovala kvalitní absolventy, protože na nich záleží, jak se bude chemie rozvíjet u nás, v České republice.“

Prof. Ing. Karel Komers, CSc. absolvoval v roce 1956 Vysokou školu chemicko-technologickou v Pardubicích. Jeho specializací byla Technologie plastických hmot. Titul CSc. získal v roce 1966, docentem se stal v roce 1979 a profesorem je od roku 2011. Ve vědeckovýzkumné činnosti se zabýval postupně těmito tématy: Oxidace aromatických aminů. Biochemický rozklad organických látek aktivovaným kalem. Biochemické reakce za přítomnosti redox mediátorů. Katalytická reesterifikace rostlinných olejů a živočišných tuků za vzniku bionafty. Oxidace glyceriny imobilizovanými enzymy. Enzymatická hydrolýza acetylcholinu a její inhibice in vitro.

Tento text najdete v exkluzivním vydání 100. vydání univerzitního Zpravodaje v tištěné i on-line podobě.

Published: 16.10.2020

Vysokoškoláci Univerzity Pardubice mají od konce září on-line výuku, přesto mnozí opět pomáhají v různých zdravotnických a dalších zařízeních po celé republice. V jarní vlně pandemie šili roušky, tiskli ochranné štíty nebo bez nároku na honorář přispěli v nemocnicích, dětských domovech, a taky v péči o seniory. Nyní se zapojují také do práce v laboratořích nebo znovu v provozu informačních linek nemocnic. Pracovní povinnost má v současnosti bezmála 400 studentů.

„Nečekali jsme na vyhlášení pracovní povinnosti, desítky našich studentů pomáhají už několik týdnů. Studenti všech našich ročníků, nejen ti, kterých se pracovní povinnost týká, jsou připraveni přispět stejně jako na jaře,“ říká doc. Ing. Jana Holá, Ph.D., děkanka Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice.

Pracovní povinnost má v současnosti 238 vysokoškoláků z této fakulty. Plní si ji také studenti oboru Zdravotně-sociální pracovník. Aby obstáli při praxi v institucích poskytujících sociální péči, Fakulta zdravotnických studií je připravuje také na přímou ošetřovatelskou péči. Operativně upravila rozvrh a mimo původní plán zařadila praktickou výuku v odborných laboratořích, kde si studenti vyzkouší péči o pacienta na lůžku, což zahrnuje například podávání stravy a tekutin, úpravu lůžka, přesuny, a také správné používání ochranných pomůcek.

Do aktivit, které pomáhají v současné pandemické době, se zapojili i studenti dalších fakult. Z Fakulty chemicko-technologické s obory bioanalytik nebo zdravotní laborant se v rámci pracovní povinnost zapojí do pomoci v zdravotnických zařízeních celkem 141 vysokoškoláků.

Mnozí pracují bez ohledu na vládní nařízení. Studentka druhého ročníku oboru zdravotní laborant Fakulty chemicko-technologické Martina Bednářová a další studenti pracují v laboratoři klinickém mikrobiologie pražské Nemocnice Na Bulovce. Studentka Fakulty ekonomicko-správní Míša začala pomáhat s vyřizováním telefonátů nemocných na speciální covid lince a připojí se i další. Budoucí zdravotnický záchranář Martin Kubát v současnosti drží služby na ARO v Chrudimské nemocnici. „Pracuji od začátku září, 40 hodin týdně v rámci mé odborné praxe,“ dodal Martin. Adéla Klegerová, která je jednou z budoucích zdravotních sester studujících na Fakultě zdravotnických studií, pomáhá třikrát v týdnu v léčebně dlouhodobě nemocných. „Pracuji tady už třetí rok. Ve všední dny chodím na noční nebo beru víkendové služby denní i noční. Je to náročné, ale baví mě to,“ říká Adéla.

Už podruhé se letos zapojili do analýz vzorků na koronavirus SARS-CoV-2 studenti a akademici Fakulty chemicko-technologické, kteří od poloviny září ve speciálně zabezpečené laboratoři pomáhají se vzorky Nemocnici Pardubického kraje, a.s.

Univerzita Pardubice si pomoci studentů i akademiků v pandemii cení. Navrhla letos celkem 5 osobností na Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy pro vynikající studenty a absolventy studia ve studijním programu a za mimořádné činy studentů. Od 23. září vysoká škola zavedla on-line výuku. Studenti Fakulty zdravotnických studií a dalších zdravotnických oborů na Fakultě chemicko-technologické mají nyní pracovní povinnost, kterou jim v nouzovém stavu stanovila vláda. Na sedmi fakultách Univerzitě Pardubice v současnosti studuje více než 7 tisíc vysokoškoláků.

Pardubice 15. října 2020                                                     

Mgr. Martina Macková,

vedoucí Oddělení propagace a vnějších vztahů UPa

Published: 14.10.2020

Děkan Fakulty chemicko–technologické Univerzity Pardubice prof. Petr Kalenda na základě usnesení vlády České republiky ze dne 12. 10. 2020, které se týká zajištění poskytování zdravotních služeb a zajištění činnosti orgánů ochrany veřejného zdraví po dobu trvání nouzového stavu, vyzval všechny studenty:

  • 3. ročníku bakalářského studia studijního programu, studijního oboru Zdravotní laborant
  • 2. ročníku navazujícího magisterského SP, st. oboru Bioanalytická laboratorní diagnostika ve zdravotnictví
  • 2. ročníku navazujícího magisterského SP, st. oboru Bioanalytik

k tomu, aby se zapojili do pomoci v souvislosti s výskytem epidemie COVID-19. Z této výzvy pro celkem 141 studentů vyplývá pracovní povinnost související s výkonem činnosti ve zdravotnickém zařízení na území České republiky. V rámci tohoto unesení byly sestaveny seznamy studentů, kteří by se měli do pomoci zapojit, a ty byly odeslány na příslušné orgány státní správy.

Všem studentům upřímně přejeme hodně zdraví a štěstí v této nelehké době a jejich mimořádné pomoci při této zcela nové situaci si nesmírně vážíme!

 

Mgr. Lucie Stříbrná, Ph.D.
proděkanka fakulty

Published: 14.10.2020

Děkan Fakulty ekonomicko-správní vyhlásil pro všechny studenty prezenčního studia na dny 26. 10. - 27. 10. a 29.10. - 30. 10. děkanské volno. V tyto dny výuka odpadá.Studenti kombinovaného studia pokračují v on-line výuce dle svých rozvrhů.

Sdělení FES 2020-005