Představte si, že jdete spát v osm večer. Vzbudíte se za čtyři hodiny a jdete k sousedům na návštěvu. Pobavíte se s nimi, a po třech hodinách se vrátíte do postele. A zase spíte. Naši předci si ještě v 18. století spánek rozdělovali na dvě části. Spát osm hodin v kuse je až zvykem moderní doby. A není to moc, nebo naopak málo? K zamyšlení nad spánkem a jeho kvalitou vybízí 21. březen, v tento den se totiž slaví Den zdravého spánku.

Krátká i dlouhá doba spánku se může dříve nebo později projevit na našem organismu. Spánek je totiž nezbytný pro udržení tělesného a duševního zdraví. Má pro organismus ochranný charakter. „Uléháme-li vždy ve stejnou dobu a pravidelně se ráno ve stejnou dobu budíme, podpoříme tím fyzickou i psychickou pohodu. Naopak nepravidelný spánek prodlužuje čas potřebný pro usnutí, jsme více ospalí během dne a máme nižší úroveň fyzické aktivity,“ říká Hana Ochtinská z Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice.

Předci spali nadvakrát

Zajímavé je srovnání potřeby spánku s našimi předky. Ti spali přerušovaným spánkem, který byl dělen do dvou bloků. Chodili spát kolem osmé hodiny večer nebo dvě hodiny po setmění a přibližně po čtyřech hodinách se probudili. Další dvě hodiny trávili aktivně, četli si, povídali si ostatními, modlili se, snědli malou svačinku a znovu ulehli do postele a spali až do rána. „Výsledný čas spánku dosahoval též osm hodin. Za rozdílem, jaký spánkový vzorec měli předci a jaký máme my, je např. modernizace osvětlení v domácnostech i v ulicích měst,“ uvádí Hana Ochtinská.

Během života se potřeba spánku mění. Dospělý člověk si svou potřebu spánku vybírá najednou, většinou v noci, kdy dochází ke střídání hlubokého spánku s neklidným spánkem, který je doprovázen sny. „Zdravý novorozenec spí až 20 hodin denně a spánek je rozdělen do několika etap, které jsou podmíněny pocity hladu. Až šedesát procent jeho spánku tvoří tzv. neklidný spánek, čímž se dostává častěji do stavu bdění či úplného probuzení,“ říká Mgr. Petra Růžičková z Katedry ošetřovatelství Fakulty zdravotnických studií.

Pokud je noční spánek „nejzdravější“, co přináší lidskému tělu odpolední „šlofík“? Odborníci se v názorech na něj rozcházejí. Podle některých je přínosné, když si na 30 minut odpočineme a načerpáme nové síly. Delší spánek může naopak škodit a vystavujeme se zdravotní rizikům.

Pravidla spánkové hygieny

Pro zdravý spánek existuje řada doporučení, mluvíme o tzv. spánkové hygieně. Definována je několika body. Hana Ochtinská doporučuje od pozdního odpoledne nepít energetické, kofeinové nápoje jako je káva, černý nebo zelený čaj, protože nás povzbuzují a ruší spánek. Vynechat bychom měli i alkohol, neboť zhoršuje kvalitu spánku a neměli bychom kouřit, protože nikotin povzbuzuje. K večeři, nejpozději 3 – 4 hodiny před ulehnutím, si dát raději něco lehkého a již neřešit důležitá témata, která mohou vyvolat stres. Raději si dopřát lehkou procházku po večeři. V místnosti určené ke spánku minimalizovat hluk, osvětlení a zajistit teplotu prostředí do 20°C. Postel používat pouze k sexuálnímu životu a ke spánku, a to na nezbytně nutnou dobu. Důležité je uléhat a vstávat každý den ve stejnou dobu.

A usínat je dobré i s knihou. Asi půlhodina před spaním by měla být relaxační. Je prokázáno, že čtení pohádek před spaním má blahodárný účinek na psychiku dítěte. „Uspokojuje jeho emoční potřeby a podporuje citové pouto mezi dítětem a dospělým. Pohádka před spaním dítě uklidňuje, zlepšuje soustředění, zvlášť u dětí s poruchou pozornosti a soustředění. Čtení či vyprávění pohádek navodí u dítěte zdravý spánek,“ vyzdvihuje pozitiva čtení knížek Petra Růžičková. Kromě čtení pohádek je vhodná také tichá hudba nebo zpěv.

Tento text najdete v exkluzivním vydání univerzitního Zpravodaje, v tištěné i on-line podobě.

Vysokoškoláci z Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice pomáhají s organizací odběrů u lidí s podezřením na koronavirus na call centru Pardubické nemocnice.

Studenti a zaměstnanci Univerzity Pardubice se spojili na sociálních sítích, aby v současné situaci pomohli potřebným. Do skupiny se připojuje denně desítky dobrovolníků, dnes se přes ni koordinuje bezmála 100 lidí. Prvním projektem, který skupina pod názvem Dobrovolníci UPCE spustila, je šití roušek. S nápadem přišla Viktoriia Savinova, studentka Dopravní fakulty Jana Pernera.

„První roušku jsem se rozhodla ušít, abych pomohla své kamarádce, která pracuje v supermarketu. Každý den je v kontaktu se stovkami lidí a roušky nikde nebyly a nejsou k sehnání,“ říká studentka Viktoriia, která je původem z Ukrajiny. Zůstala i přes přerušení kontaktní výuky na univerzitních kolejích a rozhodla se využít čas užitečně a pomoci. První roušky ušila pouze ručně, dnes už může využít k práci stroj. „Jedna ze zaměstnankyň univerzity mi nabídla svůj starší šicí stroj, tak jde teď práce rychleji,“ říká Viktoriia Savinova, která patří do skupiny Ambasadorů Univerzity Pardubice, tedy aktivních studentů, kterým není lhostejné, co se kolem nich děje. Více o projektu zde.

K výzvě se přidali další studenti, a také někteří akademici a zaměstnanci univerzity. Každý večer usedá k šicímu stroji např. i tajemnice rektora Ing. Valerie Wágnerová. „Nešila jsem snad třicet let, ale snažím se rychle dostat zpět do cviku. Ušila jsem roušky celé rodině a pokračuji dál. Je důležité pomoct těm, kteří to potřebují,“ říká Wágnerová.

V první várce se vyrobilo šest desítek roušek. Část putovala pečovatelkám z pardubické pečovatelské služby. Dnes zástupci iniciativy předali druhou část zástupkyni města. Magistrát provozuje informační linku pro seniory, na kterou si mohou lidé zavolat také o ušitou roušku. Ke každé uni-roušce dostane senior návod, jak se o ni starat, a také nejnovější číslo univerzitního časopisu Zpravodaj. Více zde.

„Jsem velmi ráda za spolupráci s univerzitou. Roušky budeme distribuovat jednotlivým seniorům, kteří nemají možnost je získat jinak a zavolají k nám na linku,“ uvedla Alexandra Tušlová, mluvčí pardubického magistrátu, která roušky přebrala.

Na univerzitě vzniklo sběrné místo (přízemí budovy G), na které mohou studenti a zaměstnanci donést hotové roušky ale i látky pro jejich výrobu. V těchto dnech univerzita darovala několik kilogramů látek k výrobě roušek aktivitě Roušky Pardubice. Lidé ve skupině Dobrovolníci UPCE ale nabízí víc. Třeba pomoc s dovozem nákupu a léků těm, kteří to potřebují, nebo sdílí odkazy na webové stránky s další pomocí.

Studenti a zaměstnanci Univerzity Pardubice pomáhají pravidelně. Každoročně vyrábí adventní věnce pro charitu, organizují dobročinné běhy a při akci Příliv, start semestru, prodávají maličkosti v rámci akce Bazárek, jehož výtěžek jde na dobročinné účely.

Kolegyně a kolegové, rádi bychom Vás upozornili na speciální webovou stránku Koronavir na webu upce.cz, na které můžete najít další aktuální informace k současnému dění a zajímavosti z Univerzity Pardubice - https://www.upce.cz/koronavirus.

Pardubice 20. března 2020

Martina Macková

vedoucí Oddělení propagace a vnějších vztahů UPa

Studenti Fakulty zdravotnických studií a Fakulta chemicko-technologická Univerzity Pardubice aktivně pomohou místním zdravotníkům. Studenti-zdravotníci se zapojí do provozu v krajských nemocnicích a v dalších zařízení, kde budou pomáhat s péčí o pacienty. Fakulta chemicko-technologická pošle do nemocnic ochranné pomůcky.

Aktuálně se nástup vysokoškoláků do nemocnic týká celkem 87 studentů posledních ročníků oborů Všeobecná sestra a Zdravotnický záchranář. Do sociálních zařízení nastoupí podle nařízení vlády také 59 studentů ze všech ročníků oboru Zdravotně-sociální pracovník. „Nemocnice Pardubického kraje momentálně řeší zařazení vysokoškoláků na jednotlivá oddělení podle aktuální potřeby,“ uvedla doc. Ing. Jana Holá, Ph.D., děkanka Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice.

Děkanka už v minulém týdnu apelovala na studenty, aby se přihlásili k práci v nemocnicích a nemocnicím v Pardubickém kraji nabídla zprostředkování pomoci studentů zdravotnických oborů. Kvůli situaci kolem koronaviru se zaměstnanci nemocnic ocitli v osobní karanténě nebo byli nuceni zůstat doma s dětmi. Studenti na výzvu reagovali velice rychle a vstřícně. Fakulta zdravotnických studií také pomůže s programem pro menší skupiny dětí zaměstnanců nemocnici v době uzavření školských zařízení. Už nyní se do této formy pomoci zapojilo také šest akademiků. Společně se studenty pomohou i v call centru, které nemocnice zřizuje pro veřejnost.

Pomoc do zdravotnictví poskytla i Fakulta chemicko-technologická. „Ze svých zásob jsme shromáždili ochranné pomůcky, jako jsou brýle a štíty, které jsme předali nemocnici v Pardubicích,“ říká děkan fakulty prof. Ing. Petr Kalenda, CSc. Fakulta kromě toho nakoupila pro nemocnici dalších 120 kusů zcela nových sterilních ochranných brýlí. Navíc spolupracuje se Střední průmyslovou školou chemickou, která vyrábí chybějící dezinfekci. Chemici z Univerzity Pardubice darovali této škole už 1500 litrů suroviny pro její výrobu.

Usnesení o zajištění poskytování péče v zařízeních sociálních služeb po dobu trvání nouzového stavu ze dne 13. 3. 2020 ukládá pracovní povinnost studentům sociálních oborů, na FZS konkrétně oboru Zdravotně-sociální pracovník. Usnesení k zajištění poskytování zdravotních služeb poskytovateli zdravotních služeb a k zajištění činnosti orgánů ochrany veřejného zdraví po dobu trvání nouzového stavu přijala vláda 15. 3. 2020, týká se zmiňovaných oborů Všeobecná sestra a Zdravotnický záchranář. Studenti jsou povinni se zaevidovat na stanoveném místě, obsah, rozsah a místo práce stanoví pracovním příkazem hejtman Pardubického kraje.  

Pardubice 16. března 2020

Martina Macková
vedoucí Oddělení propagace a vnějších vztahů UPa

Přes milion žáků se v těchto dnech vzdělává z domu. Pomoci jim i jejich učitelům se rozhodl pedagog Marek Vít z Katedry anglistiky a amerikanistiky Fakulty filozofické Univerzity Pardubice. Svou netradiční výukovou aplikaci English Me nabízí nyní zdarma.

Akademik Marek Vít vytvořil už vlastní učebnici angličtiny a bezplatný web Help for English, který pomáhá vylepšit jazykové schopnosti nejen vysokoškolákům. Sám Vít dříve učil angličtinu na základní i na střední škole. Žáky proto zná a ví, jak na ně. Návod na to, jak se učit angličtinu z pohodlí domova, podle něj je jednoduchý a pedagogové mají vše pod kontrolou.

Co aplikace nabízí?

Aplikace English Me nabízí spoustu možností studia a téměř neomezené aktivity pro všechny úrovně pokročilosti. Učení slovíček mnoha různými způsoby – překladem, podle fotografií, diktát slov, doplňováním slov do vět apod. „Slovíčka obsahují nahrávky výslovnosti, často také ilustrační fotografii a množství příkladových vět. Testy a testové otázky se zaměřují na všechny oblasti anglické gramatiky a obrovskou škálu různých lexikálních jevů,“ popisuje Marek Vít. Všechny testy obsahují vysvětlení správných i špatných odpovědí v češtině. Jsou proto ideální pro samostudium žáků. K dispozici jsou i jednoduché kurzy pro začátečníky.

Aplikace pomůže i učitelům

Pedagogové si mohou vytvořit v aplikaci uživatelskou skupinu pro svoje žáky nebo studenty. Zadají úkoly a jejich vypracování zde rovnou zkontrolují. Také sestaví okruhy slovní zásoby, které se žáci mají naučit. „Jakoukoliv aktivitu, kterou si v English Me sami vyzkouší, mohou studentům zadat jako úkol. Ať už aktivity speciálně připravené námi nebo téměř neomezené množství cvičení, testů a doplňovaček, které automaticky generuje počítač,“ vysvětluje princip aplikace Marek Vít.

Důležité je jazyk „nasávat“

A co když rodiče angličtinu neovládají a nemohou svého potomka kontrolovat? I pro ně existuje řešení. „Nechci, aby to znělo, že prosazuji posadit dítě před televizi či počítač a nestarat se, ale v mnoha případech právě toto dětem pomůže angličtinu ‚nasát‘,“ říká Vít. Na internetu lze najít množství videí, dětských pořadů nebo seriálů, které zaujmou pozornost dětí. „Tráví tak čas v anglicky mluvícím prostředí a učí se, aniž by si to uvědomovaly. Obě mé děti nyní umí plynule anglicky především díky sledování pořadů v angličtině,“ doplňuje Marek Vít a dodává, že tato cesta samozřejmě k dokonalému zvládnutí jazyka samozřejmě nestačí. Může ale člověka velmi dobře nastartovat tím správným směrem. 

Je to základní hygienický návyk, který učíme potomky už od útlého dětství. Nikdy dřív jej ale nikdo takto neřešil, jako nyní, když se celý svět potýká se zákeřným koronavirem. Jak si správně mýt ruce, abychom eliminovali nakažení nejen tímto virem, ale také dalšími bakteriemi a viry, které jsou všude kolem nás?

„Mytí rukou není jen základní hygienický návyk, ale je to i důležitá prevence vážných infekčních onemocnění. Nejde o to si jen ruce mýt, ale měli bychom také znát správnou techniku,“ říká Kateřina Horáčková z Fakulty zdravotnických studií.

Při mytí rukou bychom měli postupovat tak, že je nejdříve navlhčíme vodou a použijeme mýdlo, ideálně s přídavkem dezinfekce. Vzhledem k tomu, že pořídit antibakteriální mýdlo s virucidním účinkem je v tuto chvíli téměř nemožné, použijeme běžné mýdlo, které je při důkladném umytí účinné.

Správná mycí technika

Mýdlo bychom měli důkladně rozetřít do obou dlaní a krouživý pohyb bychom měli opakovat ideálně čtyřikrát. Neměli bychom zapomenout ani na hřbety rukou, na jejichž důkladnou očistu se často zapomíná. Dále se soustředíme na prostory mezi prsty, kde může také držet množství nečistot a mikrobů. Po důkladné očistě, začneme s mytím prstů. Nezapomene na palce, které je potřeba velmi pečlivě promnout a stejně tak špičky prstů v dlaních, aby opět za nehty nezůstala žádná špína. Ruce důkladně opláchneme tekoucí vodou, následně je osušíme, použijeme nejlépe jednorázový papírový ručník.

Pokud doma používáte společný ručník na ruce, navíc máte podezření, že jste mohli přijít do kontaktu s virem, oddělte razantně i tyto ručníky, stejně tak dezinfikujte pravidelně koupelnu. Více informací k hygieně najdete na stránkách ministerstva zdravotnictví https://www.mzcr.cz/.

Univerzita Pardubice přeruší od zítřka výuku na všech sedmi fakultách do odvolání. Rozhodl o tom dnes krizový štáb vedení školy. Důvodem je prevence před šířením koronaviru a nová opatření, která dnes vyhlásila Bezpečnostní rada státu.

Vedení univerzity doporučilo studentům, kteří jsou na denním studiu, aby během přerušení výuky odjeli do svých domovů. Zahraniční studenti mohou samostatně studovat ve svém ubytování. „Děkani fakult stanoví v rámci svých kompetencí podmínky pro samostudium, případně distanční formy studia,“ uvedl rektor Univerzity Pardubice prof. Jiří Málek.

Rektor Univerzity Pardubice požádal zaměstnance a studenty, aby věnovali zvýšenou pozornost dodržování hygienických pravidel a snažili se omezit osobní kontakt, a také aby sledovali aktuální informace a doporučení školy a opatření státních orgánů.

Podruhé během jednoho roku navštívil Univerzitu Pardubice britský velvyslanec Nicholas Stewart Archer. V únoru se sešel se zástupci vedení univerzity a debatoval s pardubickými vysokoškoláky o vzdělávání a Brexitu.  

Absolvoval jste při svém studiu na vysoké škole stáž nebo výměnný pobyt? Co vám to přineslo?

Na stáži jsem nebyl, ale absolvoval jsem několik jazykových pobytů v Berlíně při studiu němčiny. Výhodou je poznat každodenní život v jiné zemi, protože zjistíte, že některé věci nejsou samozřejmostí. Například si uvědomíte, že to co vám přijde skvělé, nemusí ostatní vidět stejně.

Co by měl velvyslanec umět?

Měl by umět naslouchat. Druhou důležitou dovedností je ochota komunikovat způsobem, kterému ostatní rozumí. Nejhorší velvyslanci jsou takoví, kteří mají dojem, že vždy komunikují pouze s profesionály. Musíte umět komunikovat s lidmi jejich jazykem. O to se snažím.

Myslíte si, že je do budoucna lepší studovat jedno úzké zaměření nebo spíše rozvíjet obecnější dovednosti?

To, co vidím, je rozdílnost. Lidé jako já, kteří mají velmi obecné vzdělání, budou stále potřební. Pokud má mít Evropa budoucnost, potřebuje kreativitu. To je to, co stroje dělat nemohou. Na druhou stranu v jakékoli technické oblasti je zřejmé, že je stále víc specifická, a i to je skvělé. Předpokládám, že pluralizace bude pokračovat.

Jaké otázky a obavy ohledně Brexitu slýcháte od studentů nejčastěji?

Obavy se týkají hlavně nejistoty. Myslím si, že někteří čeští studenti jsou v téhle otázce trochu flegmatičtí. Udělají, co bude nutné. Mnozí jsou stále přesvědčení o výjimečné hodnotě britského vzdělání. Přál bych si, abych jim dával tolik jistoty, kolik to jen půjde ohledně všech záležitostí. Na druhou stranu při každé změně vždy následuje určité období nejistoty, ať už jde o Brexit nebo třeba o stěhování do nového domu. Vždy je tam přechodná doba nejistoty, následována obdobím, kdy se dají události lépe předvídat.