V obci Dětenice na Jičínsku je nyní možné obdivovat krásu a šikovnost zlatých českých ručiček. Po více než sto letech se tu začátkem prosince znovu rozezněl a rozchodil mechanický betlém. A obrovskou zásluhu na jeho opětovném zprovoznění mají především naši studenti a akademici z Ateliéru restaurování uměleckých děl na papíru Fakulty restaurování. Na obnově figurek přitom pracovali několik let.

„Betlém se do našeho ateliéru dostal v torzálním stavu odpovídajícímu skutečnosti, že byl nalezen ve sklepě na hromadě uhlí. Nejenže mnoho jeho částí se nedochovalo, ale i ta trocha, co se dochovala, byla v naprosto dezolátním stavu,“ popsal první setkání s unikátním dětenickým betlémem vedoucí ateliéru restaurování uměleckých děl na papíru Mgr. art. Luboš Machačko z Fakulty restaurování v Litomyšli.

Betlém zdobí přes sedmdesát figur

Betlém o rozměrech 330 x 80 x 50 cm je tvořen krajinnou scénou a více než 70 figurami z papíru a papírmašé umístěnými na dřevěné konstrukci, ve které je uschován hrací stroj a pohyblivý mechanismus. Nejstarší část dětenického betléma je datována do poloviny 19. století a zasloužil se o něj řezbář Vincenc Novotný. Když po obou světových válkách rodina betlém znovu spatřila, byl v troskách, ale vztah k řemeslu a předkům odstartovaly jeho záchranu. Bylo však nutné obrátit se na odborníky – naše pedagogy a studenty – z Litomyšle, do jejichž hledáčku se betlém nakonec dostal.

„Naším úkolem bylo zrestaurovat všechny polychromované papírové a papírmašové části. V ateliéru byla sestrojena obnovená dřevěná konstrukce, do které byly v průběhu let zasazovány figury a scény tak, jak byly postupně našimi studenty restaurovány. Paralelně byl restaurován i mechanismus a hrací stroj kolegou restaurátorem Vojtěchem Jonášem,“ popisuje jednotlivé úkoly Luboš Machačko.

Restaurovalo se podle jediné dobové fotografie

„Naši studenti postupně restaurovali dochované dvojrozměrné figury a architekturu z papíru a trojrozměrné figury a terény z papírmašé. Části, dochované ve fragmentech, s rozsáhlými ztrátami originálu, byly zrestaurovány a citlivě doplněny. Samostatnou kapitolu tvořily figury, u kterých vysoký stupeň poškození barevné vrstvy neumožňoval opětné použití v betlému. Ty byly zpevněny a očištěny. Podle nich byly s využitím infračervené fotografie, která nám umožnila zviditelnit původní kresbu, jež byla pod ztmavlým lakem nečitelná, zhotoveny rekonstrukce,“ komentuje náročnou práci studentů-bakalářů Luboš Machačko.

Současně dodává, že doplňování chybějících částí probíhalo metodou analogické rekonstrukce podle jediné dochované fotografie betléma, pocházející z doby kolem roku 1941, a s využitím dochovaných grafických předloh ze soukromých sbírek či z dobových pramenů a literatury. Právě dohledávání předloh, porovnávání jednotlivých typů a výběr vzorů vhodných pro rekonstrukci byla práce takřka detektivní. Navíc by byla nemyslitelná bez spolupráce s majiteli betléma a soukromými sběrateli.

Unikátní betlém ztělesňuje silný příběh

Restaurování trvalo v ateliéru v Litomyšli od roku 2012. Ale samotná obnova betlému začala již o několik let dříve. Drtivá většina prací byla našimi studenty dokončena během července 2018. Nicméně drobné dokončovací práce byly prováděny ještě v podzimních měsících. Zcela kompletní však betlém zatím není, jak se můžete sami přesvědčit přímo v Dětenicích. „Chybí ještě několik figur, které se nedochovaly a budou muset být zhotoveny zcela znovu podle grafických předloh. Věříme, že navážeme na dosavadní úspěšnou spolupráci s investorem obnovy betlému a že tyto figury budou opět zhotoveny našimi studenty,“ doplňuje k úspěšné spolupráci Luboš Machačko.

Unikátnost tohoto betlému navíc tkví, mimo všech záležitostí mechanických a technických, zejména v jeho silném příběhu. „Vždyť zde došlo ke znovuzrození objektu, který se nacházel zcela v troskách a jako takový byl odsouzen k zapomnění. Ale díky nezměrnému úsilí potomků z rodiny Vincence Novotného se podařilo objekt obnovit a dokonce zprovoznit v místě, kde byl vytvořen. Takovýto happy end nebývá pro památky obdobného charakteru běžný. A jsem moc rád, že jsme mohli spolu se studenty a kolegy přispět k tomuto malému zázraku,“ uzavírá restaurátor Luboš Machačko.

Betlém se nyní nachází v Památníku Foersterova rodu v Dětenicích. Otevřením expozice obnoveného betléma rodina završila dvacetileté úsilí o jeho záchranu. Všem, kteří se na tomto zázraku podíleli, děkují a srdečně zvou na návštěvu! Otevřeno mají prozatím pouze o sobotách, a to 22. 12., 29. 12. a 5. 1. 2019, od 14 do 18 hodin. Ke zpříjemnění vánoční atmosféry to ale jistě stačí. Celý příběh záchrany dětenického betléma najdete na webu www.detenickybetlem.cz, kde je možné také přispět na jeho obnovu.

Rektor Univerzity Pardubice prof. Ing. Jiří Málek, DrSc.
si vás dovoluje pozvat na slavnostní akademický obřad spojený s mimořádným zasedáním Vědecké rady Univerzity Pardubice a Vědeckých rad Dopravní fakulty Jana Pernera a Fakulty chemicko-technologické, při němž získají titul „doctor honoris causa“ Univerzity Pardubice

prof. Ing. Marek Liška, DrSc.
prof. Dr. Ing. Günter Löffler
prof. Ing. Petr Moos, CSc.

Slavnostní akademický obřad se koná
v pátek 18. ledna 2019 v 11:00 hodin v Aule Arnošta z Pardubic v univerzitním kampusu v Pardubicích – Polabinách.

Chcete letos zažít originální Vánoce? Zkuste je vykouzlit některým z dárků z našeho Uni zboží. 

Oblíbený Upáček, elegantní motýlek, nezbytné blikačky, praktický termohrnek, trendy batůžek, stylové náušnice, funkční sportovní šátek. To je jen začátek seznamu předmětů, které nabízí náš
e-shop

Máme pro vás i návod na univerzitní stromeček
Použili jsme Upáčky, motýlka, blikačky v barvě bílá a červená a šňůrky na krk. Dolaďte dle vkusu běžnými vánočními ozdobami.

Krásný čas předvánoční přejeme!

Historička Šárka Caitlín Rábová z Fakulty filozofické získala ocenění za výzkum dějinného vlivu tuberkulózy na společnost. Cenu Zdeňka Horského za rok 2017, udělenou za nejlepší magisterské, rigorózní i dizertační práce s tematikou dějin věd, techniky a vzdělanosti z let 2016-2017, si tento týden převzala v Praze.

V České republice dosud nikdo odborně a komplexně nezmapoval téma, kterému se nynější doktorandka Univerzity Pardubice věnuje. Se svou diplomovou prací „Kulturní reflexe tuberkulózy v českých zemích 1800–1945“ už loni studentka vyhrála soutěž Nakladatelství Academia. Letos v dubnu vyšla knižně jako její první vědecká monografie.

„Snažila jsem se poskytnout plastický pohled na tuberkulózu. Naprostý základ pro mě představovala dobová lékařská literatura, se kterou pro mě jako pro historika nebylo úplně jednoduché pracovat. Dále jsem používala prameny pocházející z fondu Masarykovy ligy proti tuberkulóze, Hamzovy dětské léčebny a studovala jsem dobovou krásnou literaturu a ego-dokumenty, především korespondenci Jiřího Wolkera,“ uvedla Mgr. Šárka Caitlín Rábová.

„Šárka během dvou let magisterského studia vytvořila ucelenou výpověď o dějinách vlivu jedné nemoci na společnost. Její práce přináší i vhled do toho, jak tuberkulózu prožívali reální lidé, kteří jí trpěli, jak byla vnímána veřejností. A také, co nakonec vedlo k omezování šíření nemocí, což byly kromě úprav podmínek na pracovištích, omezení prašnosti ve stolárnách i divadelní hry pro děti, v nichž účinkovaly zrádné bakterie,“ říká vedoucí diplomové práce oceněné studentky Mgr. Vladan Hanulík, Ph.D., z Ústavu historických věd Fakulty filozofické naší univerzity.

Tuberkulóza byla mezi lety 1850-1950 velkým strašákem v českých zemích. Nemoci, která byla důsledkem rychlé modernizace společnosti, se nebylo možné bránit prevencí, jako například u viru HIV. Tuberkulózu, nemoc stísněných prostor, nedostatku a sociální i ekonomické nerovnosti společnosti eliminoval až vznik tzv. welfare state, sociálního státu sdíleného blahobytu, který stojí na solidárním přerozdělování.

Poslechněte si rozhovor s historičkou

Vážení a milí studenti, kolegové a příznivci Univerzity Pardubice,

chtěl bych Vám v čase adventním popřát klid a do nastávajících svátečních dní pak tu pravou vánoční atmosféru s Vašimi nejbližšími. 

Neměli bychom zapomínat na ty, kteří mohou potřebovat naši pomoc, laskavost a sounáležitost.

Do nadcházejícího roku 2019 nám všem přeji pevné zdraví a vyrovnanost mysli.
Přál bych si, abychom společně uměli vytvářet příjemné pracovní prostředí a pečovat o slušnost, férovost a kolegialitu. 

Váš rektor
prof. Ing. Jiří Málek, DrSc.

Rádi bychom vás pozvali na 5. vzájemné utkání Univerzity Pardubice a Univerzity Hradec Králové v hokeji.

Derby při stavu 1:3 letos hostí Pardubice. Úvodní vhazování provedou zástupci obou univerzit. „Univerzitní sport je důležitou součástí akademického života. Derby naše vztahy se sousední univerzitou nerozděluje, ale naopak spojuje,“ říká rektor Univerzity Pardubice Jiří Málek.

KDE: ČSOB Pojišťovna ARENA Pardubice

KDY:

• 17.00 hodin: otevření ČSOB Pojišťovna ARENY
• 18.00 hodin: začátek utkání Univerzita Pardubice – Univerzita Hradec Králové
• 21.00 hodin: začátek afterpárty v Hobé Music Hall
• po skončení afterpárty budou připraveny svozy do Hradce Králové

Součástí akce bude také Afterparty – od 21.00 hodin v Hobé Music Hall (po skončení svozy do Hradce Králové).

Ceny vstupenek:

Utkání: 100 korun / 80 korun pro studenty,
Afterparty: 100 korun / 100 korun pro studenty,
Balíček (utkání a afterparty): 170 korun / 150 korun pro studenty

Bližší informace o vzájemném derby:

• https://derbyuniverzit.cz/
• https://www.upce.cz/hokejove-derby-upa-uhk-2018
• facebooková událost

V příloze naleznete přijatá usnesení 148. zasedání Pléna České konference rektorů Praha, které proběhlo 6. 12. 2018 a zápis z jednání zástupců RVVI a ČKR k problematice hodnocení výzkumu dle Metodiky 2017+ , které se konalo 2.11.2018 na Univerzitě Karlově v Praze.

Co je to adaptivní hudba, jak se tvoří a čím se inspirovali její autoři u Kingdom come: Deliverance. O vzniku nejočekávanější a také jedné z nejnákladnějších českých počítačových her na poslední letošní Kavárně Universitas promluvíl jeden z jejích tvůrců. Hostem Kavárny Universitas byl Adam Sporka, počítačový grafik a pedagog ČVUT v Praze.

„Adaptivní hudba je jedním z prostředků, který mohou použít autoři počítačových her, aby hráči přiblížili herní svět. Různé části soundtracku jsou určené pro odlišné situace a je navíc komponován tak, že umožňuje plynulé přechody z jedné části do jiné. Realizace adaptivní hudby vyžaduje, aby její autor byl skladatelem i programátorem zároveň, nebo aby programátor a hudební skladatel úzce spolupracovali,“ říká Adam Sporka, který vystudoval počítačovou grafiku a Human-Computer Interaction na Fakultě elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze.

Hostům Kavárny Univesitas přiblížil techniky kompozice i technickou realizaci adaptivní hudby v počítačových hrách. Pedagog, který v současné době vyučuje problematiku uživatelských rozhraní a audia v multimédiích, se zaměřuje se na techniky adaptivní hudby ve hrách i v dalších multimédiích. Po uvedení hry Kingdom Come, na které se podílel, pokračuje ve spolupráci s Warhorse Studios. Je také spoluzakladatelem společnosti welove.audio GmbH.

Kingdom Come: Deliverance (Přijď království Tvé: Vysvobození) uvedla na trh česká společnost Warhorse Studios letos v únoru. Hra, za kterou stojí také tvůrce legendární hry Mafie, vybočuje z tradičního žánru RPG (hry na hrdiny). Její děj kopíruje skutečné události ze začátku 15. století, kdy byl český král Václav IV. unesen a vězněn svým bratrem Zikmundem, který se pomocí uherské armády pokusil ovládnout Čechy. Navíc se příběh odehrává v reálných městech Sázava, Rataje nad Sázavou a Stříbrná Skalice.

Kavárnu Universitas pravidelně připravují naši studenti Kateřina Šraitrová a Patrik Čermák. Jedná se o cyklus neformálních diskusních večerů s vědeckými osobnostmi propojujících akademický a veřejný život.

Historik Vítězslav Prchal působí na Fakultě filozofické Univerzity Pardubice. Specializuje se na dějiny vojenství a šlechty v období raného novověku. Jeho poslední kniha se zařadila k excelentním výsledkům vědy. V rozhovoru jsme si povídali nejen o knize, ale také o zbraních či pardubických zámeckých valech, které jsou evropským unikátem.

Kniha Společenstvo hrdinů: Válka a reprezentační strategie českomoravské aristokracie 1550–1750 se zařadila k excelentním výsledkům na poli historie. O čem v ní píšete?

Ve své knize jsem chtěl popsat, jak důležitá byla pro reprezentaci šlechty role válečníka, aniž by ve skutečnosti musely tyto elity fakticky bojovat. Na konci středověku se významně změnily podmínky zapojení aristokracie do skutečného boje, řada šlechticů nechtěla pozvednout meč, přitom válečná sebeprezentace pro ně byla stále nesmírně důležitá.

Téměř pro každý šlechtický rod a pro sociální identitu jeho členů bylo důležité „hrát si na vojáky“, protože jejich prestiž a společenská výjimečnost stály na hrdinství a válečné glorii. Jinými slovy – sledoval jsem symbolické prostředky, kterými se jednotlivé rody vojensky prezentovaly, i když daní „urozenci“ aktuálně vůbec nebojovali a realizovali se raději v jiných kariérních modelech v civilní sféře, například ve službě u dvora, v zemských úřadech nebo v církvi.

Na jakém konkrétním materiálu jste tuto hypotézu dokazoval?

Prvním objektem mého zkoumání se staly zámecké zbrojnice. Popsal jsem, k jaké proměně došlo během sledovaných dvou století v jejich skladbě a také ve způsobu jejich prezentace v rámci šlechtických sídel. Zbrojnice už nebyly pouhým skladem zbraní, které byly ihned připraveny k boji, ale vznikaly pozoruhodné umělecké sbírky, jejichž vystavování začalo mít muzeální až galerijní charakter. Šlechta se v reprezentativních prostorách svých sídel chlubila puškami vyrobenými na zakázku od nejpřednějších puškařů Evropy nebo zbraněmi, jejichž původ byl velmi vzácný, například se jednalo o dary od významných osobností. Zároveň však takové kolekce odkazovaly k jejich původní militární funkci.

Druhou cestou byla analýza ikonografické výzdoby zámeckých sídel. Z obrazového ztvárnění vojenské minulosti lze vyčíst, jakým způsobem akcentovala aristokracie v dějinách rodu a svých předků militární prvky, jak ukazovala na válečné ctnosti šlechty jako sociálního stavu.

Byla to vše jen hra a iluze…

Svým způsobem ano. Raný novověk je do značné míry postavený na iluzivní hře, kterou tehdejší společnost inscenovala, zkrátka jste byli tím, za co vás okolí považovalo. Lidé si museli stále myslet, že jejich elity jsou aktivními bojovníky, že jsou hrdiny – tedy společenstvem hrdinů.

Měli Pernštejnové také svou legendu? Jak vypadala zbrojnice na pardubickém zámku? A jakou funkci plnily valy? Rozhovor v plném znění čtěte v e-Zpravodaji.

Vědecké týmy ze dvou fakult Univerzity Pardubice odstartovaly zcela nový projekt PosiTrans, jehož výsledky mohou předznamenat významné změny v dopravě. Experti z Fakulty elektrotechniky a informatiky společně s kolegy z Dopravní fakulty Jana Pernera zkoumají navigační a detekční systémy a pokusí se výsledky z oblastí elektrotechniky a informačních technologií aplikovat na dopravu a logistiku v regionu.

Tým Fakulty elektrotechniky a informatiky bude řešit vývoj a ověřování metod lokalizace a detekce pro aplikace v inteligentních řídicích systémech. Nové poznatky plánuje tým dopravní fakulty paralelně ověřovat pro využití v dopravních systémech a logistických procesech.

„Budeme řešit bezpečnou a spolehlivou lokalizaci dopravních prostředků, radarové systémy, technologie bezkontaktní detekce, softwarové modelování a zpracování velkých objemů dat z dopravních systémů,“ popisuje děkan Fakulty elektrotechniky a informatiky Ing. Zdeněk Němec, Ph.D.

Využití počítačových simulací

Akademici chtějí konkrétně také zkoumat propustnost všech kategorií železničních tratí v Pardubickém a Královéhradeckém kraji nebo modelování city logistiky v přepravě zboží či materiálů.

„Vědci z dopravní fakulty budou řešit nové přístupy ke stanovování propustnosti železničních tratí s pomocí počítačových simulací. Další oblastí zájmu je »city logistika« s důrazem na dopravní a přepravní toky v logistickém systému městských aglomerací s respektováním jejich udržitelného rozvoje,“ uvádí doc. Ing. Libor Švadlenka, Ph.D., děkan Dopravní fakulty Jana Pernera.

Propojení různých oborů

Po dobu čtyř let také vědci budou spolupracovat s firmami v Pardubickém a Královéhradeckém kraji, jako jsou například ERA, a.s., RETIA, a.s., Mikroelektronika spol. s.r.o, RADOM s.r.o., ČD – Informační systémy, a.s., Oltis Group a.s. a navážou při řešení projektu komunikaci také se Správou železniční a dopravní cesty.

Výzkum také pomůže posílit rozvoj mezisektorové a mezioborové spolupráce v odvětvích elektrotechniky, informatiky, dopravních systémů a logistiky, také zmodernizují výzkumná pracoviště.

Projekt získal podporu ve výši 57 milionů korun z výzvy Operačního programu Věda, výzkum a vzdělávání.