Ing. Michaela Postupová Novotná studuje doktorský studijní obor Technologie a management v dopravě na Dopravní fakultě Jana Pernera. Vědecky se zaměřuje na dopravní technologie, především na tzv. city logistiku.
Rozhovor byl realizován písemnou formou.
Představení
Jmenuji se Michaela Postupová Novotná a jako doktorandka působím na Dopravní fakultě Jana Pernera. Zabývám se city logistikou konkrétněji doručováním zásilek na poslední míli v podmínkách městské aglomerace.
Co pro Vás znamená dělat vědu?
Být vědkyní pro mě znamená se každým dnem něco nového naučit a zároveň k novým informacím, kterých je díky současným technologiím a možnostem sdílení mnoho, přistupovat s kritickým myšlením a využívat je pro zavádění inovativních technologií do praxe, tak aby byly potlačeny alespoň některé negativní vlivy plynoucí z poskytování dopravních služeb.
Čeho byste v rámci své vědecké činnosti chtěla dosáhnout?
V současné době je mým nejbližším cílem obhajoba disertační práce. Do budoucna bych byla ráda u projektu, který umožní zavést v konkrétním městě sdílené mikrodepo, odkud by byly distribuovány především balíkové zásilky prostřednictvím nákladního elektrokola nebo pěšky. Díky tomu by bylo možné provést validaci tohoto modelu distribuce zásilek ve městě a umožnit tak jeho použití i v dalších městech.
Kdo je Vaším vzorem?
V rámci profese bych řekla, že nemám jeden vzor, jsou to všichni, jejichž snahou je vědu synergicky rozvíjet bez ohledu na pohlaví, věk, či etnickou příslušnost. Vzorem pro mě je teta, které je v současnosti 99 let, která se dovedla prosadit v mužském oboru v těžké době vystudovat magisterský obor, a přitom se nebála ušpinit si ruce, pokud nešel stroj, který byl nezbytný pro výrobu.
Jaké jsou největší překážky ve Vaší vědecké práci?
Bariéry, které vnímám, jsou spojeny s rolí ženy. Kdy po dokončení magisterského studia je žena ve věku, kdy by měla mít rodinu, ale právě v tu dobu je vhodné začít také kariéru vědkyně nebo v jiné práci, a ač obojí mnoho žen dokáže zvládat, je zřejmé, že nemůže být najednou na několika místech, což vždy vede k napětí a stresu místo radosti z miminka nebo úspěchu ve vědě či práci. Druhá bariéra jsou potom finance, což potvrzují i stávky v oblasti vysokoškolského vzdělání.
