Věda nezná hranice. A k tomu musíme vést i studenty

Na Univerzitě Pardubice má rád její dynamiku a schopnost rychle se rozvíjet. A právě o další rozvoj, důraz na excelentní vědu, budování dvojjazyčného prostředí a užší spolupráci fakult se její nový rektor Jiří Málek chce snažit i nadále. Kromě toho si dal ještě další výzvu: aktivněji komunikovat přímo se studenty. Vědeckou práci tak na čas střídá manažerské období.

Profesor Jiří Málek není ve vedení Univerzity Pardubice nováčkem, rektorem byl již v letech 2006–2010, předtím působil jako prorektor pro vědu a tvůrčí činnost. V posledních letech se kromě bádání ve svém oboru fyzikální chemie angažoval i v organizacích pro hodnocení vědy. A o její rostoucí kvalitu se chce postarat i na nynějším působišti. „Věda nezná hranice a je tedy nezbytné vést studenty a mladé kolegy k soutěžení na mezinárodní scéně. Je velmi důležité publikovat v mezinárodním měřítku, aktivně se účastnit významných vědeckých kongresů a usilovat o mezinárodní spolupráci s renomovanými světovými pracovišti,“ popisuje, na co se chce nyní zaměřit.

Po osmi letech se vracíte zpět do čela Univerzity Pardubice. Změnilo se toho hodně?
Je to poměrně dlouhá doba, za kterou došlo k řadě významných změn. Univerzitní prostředí je sice poměrně konzervativní, ale vnější svět se rychle mění. Proto i problémy a výzvy budou jiné než v mém minulém rektorském období. Zde mám na mysli především nový systém hodnocení a financování výzkumu, ale také větší důraz na sebehodnocení v oblasti vzdělávacích činností.

Jaké máte na příští čtyři roky s univerzitou plány?
V nadcházejícím funkčním období bych se chtěl soustředit na tři hlavní oblasti: Ve vzdělávací činnosti bude mojí hlavní prioritou zvyšování kvality studia a prohlubování spolupráce mezi fakultami. S tím úzce souvisí institucionální akreditace a od ní odvislá možnost operativněji vytvářet a upravovat studijní programy tak, aby se nám podařilo získávat kvalitní zájemce o studium, a to nejen v ČR, ale i v zahraničí. Získali jsme institucionální akreditaci ve všech šesti oblastech Doprava, Ekonomické obory, Historické vědy, Chemie, Informatika, Zdravotnické obory, která by nám měla umožnit takzvanou vnitřní akreditaci oborů.

Druhou prioritou je kvalitní vědecká a další tvůrčí činnost akademických pracovníků a studentů. Rádi bychom si udrželi vedoucí postavení v některých vědních oborech, které na univerzitě pěstujeme, například chemické vědy, a výraznějším způsobem rozšířili naši vědeckou činnost v dalších oborech, a to především v návaznosti na institucionální akreditaci. Kritéria jsou zde jasná. Jde především o pěstování kvalitní vědy, což souvisí také s řešením významných grantových projektů vedoucích k mezinárodně uznávaným a objektivně měřitelným vědeckým výsledkům.

S oběma prioritami úzce souvisí priorita třetí a tou je cílené budování dvojjazyčného prostředí na univerzitě a aktivita v oblasti mezinárodních vztahů ve vědě a vzdělávání. Zde nejde pouze o komunikační dovednosti akademických pracovníků a zázemí pro naši mezinárodní komunitu na univerzitě, ale samozřejmě také o kultivaci celého univerzitního prostředí včetně podpůrných služeb v oblasti studia, ubytování a stravování, ale také například volnočasových aktivit.

Již při volbě jste deklaroval a nyní zopakoval, že se zaměříte na zvyšování kvality studia a prohlubování mezifakultní spolupráce v oblasti vzdělávání. Jak toho chcete docílit?
Domnívám se, že ve vzdělávací oblasti lze spolupráci fakult a dalších univerzitních součástí prohloubit například v souvislosti s institucionální akreditací, tedy aktivní spoluprací útvarů napříč univerzitou při zajišťování studijních programů a jejich specializací. V oblasti badatelské činnosti je to trochu obtížnější, ale i tady lze systematicky budovat mezifakultní spolupráci. Zde bych rád akcentoval trochu jiný přístup k prezentaci výsledků. Podobně jako v ostatních vyspělých zemích bude čím dál tím větší důraz kladen nejen na vlastní vědeckou činnost, ale i na komunikaci s veřejností. Úspěch i hodnocení výzkumné činnosti budou více závislé také na relevanci pro společnost i na způsobu její prezentace. Současně však je třeba definovat pravidla hodnocení publikačního výkonu na základě jasně měřitelných dat. Obsah a forma sdělení musí být v rovnováze. K podobnému vývoji došlo například ve Velké Británii v souvislosti se zavedením systému hodnocení výsledků Research Excellence Framework.

Univerzita získala institucionální akreditaci. Co dalšího podle vás univerzitě přinese?
Předpokládám, že přinese těsnější spolupráci fakult, ale hlavně operativnější postup při vytváření a zavádění nových studijních programů, které budu atraktivnější pro studenty.
 

Celý článek naleznete na e-ZPRAVODAJI.

prof. Ing. Jiří Málek, DrSc. (*1959)

• vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Pardubicích a v roce 1986 obhájil disertační práci
• působil jako vědecký pracovník na Katedře anorganické chemie a ve Společné laboratoři chemie pevných látek původní VŠCHT Pardubice a ČSAV
• od roku 1990 se podílel na výuce pro posluchače specializace na katedře anorganické technologie
• v roce 2002 byl jmenován profesorem pro obor fyzikální chemie
• bádá i učí na Katedře fyzikální chemie Fakulty chemicko-technologické, kde se podílí na výuce ve specializaci a vedení diplomových a disertačních prací, od roku 2015 do letošního roku působil též ve funkci vedoucího katedry
• ve své vědecké práci se věnuje zejména studiu kinetických jevů v podchlazených sklotvorných systémech a strukturním relaxacím nekrystalických materiálů
• na katedře vede výzkumnou skupinu, jejímž cílem je popis komplexních procesů, jakými jsou nukleačně-růstové děje nebo strukturní relaxace. Lepší porozumění těmto jevům má velký význam v řadě dosti odlehlých oblastí jako například ve vývoji nových materiálů pro optoelektroniku a paměťová média, v dlouhodobém předpovídání mechanických vlastností polymerů, případně též stability lékových forem
• několik let strávil na univerzitách ve Španělsku (Universidad Hispalense v Seville, Universitat Politécnica de Catalunya v Barceloně) a ve španělském vědeckém institutu materiálových věd a v National Institute for Materials Science v japonské Cukubě, s nimiž dlouhá léta aktivně vědecky spolupracuje a kde jeho studenti získávají v rámci stáží cenné vědecké a zahraniční zkušenosti, působil jako řešitel a spoluřešitel několika výzkumných projektů
• je autorem 194 publikací v mezinárodních odborných časopisech, je členem několika zahraničních odborných společností, vědeckých rad, oborových rad pro doktorský studijní program Fyzikální chemie a Anorganické technologie. Pracuje také jako recenzent pro několik zahraničních odborných časopisů
• v posledních letech se významně angažoval na celostátní úrovni v oblasti hodnocení vědeckých výkonů výzkumných organizací: V letech 2008–2015 jako člen a později jako místopředseda Rady pro výzkum vývoj a inovace a jako předseda Komise pro hodnocení výsledků výzkumných organizací a ukončených programů
• s manželkou Naďou žije v domku v historickém centru Pardubic; mají 2 dcery a dvě vnoučata
• ve volném čase se věnuje četbě, fotografování a cestování, které prohloubily právě jeho dlouhodobé odborné pobyty v zahraničí. Na rozdíl od mnohých cestovatelů a fotografů se rád vrací na známá místa: Říká, že teprve opakovaná návštěva totiž umožní člověku vidět věci, které jsou obvykle skryty pod povrchem, i více pochopit místní mentalitu a zvyklosti. K porozumění odlišné kultury je dobré alespoň trochu rozumět jazyku, ochutnat typická jídla a okusit každodenní život

Rozhovor byl převzat z redakce magazínu Universitas.