Cílem semináře bude odpovědět na otázky:
- Kdo je (spolu)autorem vědecké práce?
- Rozhoduje pořadí? aneb Kdo je lídr?
- Temná zákoutí publikační praxe – co je nevhodné, neetické a nežádoucí?
- Jak se nestát návnadou pro predátory?
Publikování je nejdůležitějším prostředkem vědecké komunikace a nedílnou součástí života každého vědce, akademika i doktoranda. Vznik publikace je spojen nejen s kreativitou a vědeckou erudicí, ale zároveň také se schopností komunikovat, koordinovat, kooperovat a strategicky uvažovat a rozhodovat. Publikace je totiž zároveň „zbožím“, pomocí kterého je měřen výkon a úspěšnost vědce a tím jeho „cena“.
A kde jde o peníze a prestiž, tam se skrývá i řada nástrah.
Rozlišit mnohdy tenkou hranici mezi etickým a neetickým přístupem a pragmatizmem je někdy obtížné i pro protřelého veterána vědecké práce. O to složitější je to pro doktorandy nebo mladé začínající vědce.
Neetické praktiky a pochybení však nelze obhájit slabou informovaností, neznalostí nebo převzetím vzorů z žité praxe. Je tedy třeba dbát o pěstování vědecké publikační kultury a zvyšovat informovanost autorů a budoucích autorů vědeckých prací.
Tento seminář seznámí účastníky s některými základními potenciálními zdroji nesprávné publikační praxe a otevře prostor pro jejich diskuzi. Seminář bude přínosem nejen pro studenty, ale i pro všechny vědecké pracovníky.
termín: 5. 5.
od 13 do 15 hodin
místnost: DB/B3
lektor: prof. Ing. Roman Bulánek, Ph.D.
Působí na katedře fyzikální chemie FChT Univerzity Pardubice na pozici profesora. Za čtvrtstoletí pedagogického působení nasbíral mnoho zkušeností s výukou jak v bakalářských a magisterských, tak doktorských studijních programech. Mimo kurzů fyzikální chemie, které převzal po starších kolezích, zavedl osm zcela nových předmětů dle vlastních představ, nejen z oblasti fyzikální a materiálové chemie, ale také Dějiny chemie.
Vědecké práci se věnuje již od počátku svých doktorských studií. Působí v oblasti heterogenní katalýzy a adsorpčních jevů v porézních materiálech. V současné době se věnuje studiu adsorpčních jevů v molekulových sítech a cílené přípravě a použití nanoporézních anorganických materiálů s řízenou porozitou jako pevných katalyzátorů v konverzi alkánů na alkeny dehydrogenací či oxidativní dehydrogenací.
Na katedře fyzikální chemie vybudoval mezinárodní výzkumný tým, který je řazen mezi excelentní týmy na naší univerzitě.
Na počátku vědecké kariéry krátce pracoval na akademii věd ve skupině Dr. Blanky Wichterlové (Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v.v.i.) a s ústavy AV ČR má dodnes bohatou spolupráci, stejně tak jako s kolegy s řady tuzemských (PřF UK, VŠCHT, VŠB-TU Ostrava) i zahraničních univerzit (University of the Balearic Islands, Université de Tunis El Manar a další). Má bohaté zkušenosti se získáváním grantových projektů (řešil již více jak 15 projektů jak Grantové Agentury ČR, tak Technologické agentury ČR) i s jejich posuzováním jako člen odborného panelu GAČR i jako oponent u grantových institucí v zahraničí (FNRS, APVV, ACS PRF atd.). Je autorem či spoluautorem 120 vědeckých publikací v prestižních impaktovaných časopisech a tří patentových přihlášek. Vědecké komunitě slouží také jako člen redakčních rad dvou časopisů a jako odborný recenzent vědeckých prací působím ve více jak šedesáti časopisech.
Researchers must follow professional practices in line with ethical values to ensure scientific integrity. However, as they face mounting pressure to publish and increasing competition for funding, some ultimately resort to strategies ranging from questionable to clearly unethical, including data fabrication.
Yet, despite well-intentioned efforts to promote scientific integrity, through occasional seminars and workshops, undergraduate and graduate programs remain focused on hard skills, lacking content on research ethics. Conversely, by learning scientific integrity during their formative years, young scientists and early career researchers can identify pitfalls while developing their emotional intelligence and their critical thinking and problem-solving skills towards fostering healthy working environments through a mentorship approach to academic supervision.
Moreover, research misconduct hinders scientific progress and undermines trust in science by fueling conspiracy theories, sparking the alarming rise in science denialism. Now, more than ever, science education requires integrative learning.
termín: 9. 6. 2022
od - do: 14 – 15 hodin/hours
místnost: HA / C1
Lektor:
Carlos H. V. Melo, Ph.D.
Assistant Professor and In-house Editor at Charles University & Scientific Consultant and Founder of Scientific Consulting Experts.
PhD in Neuroscience, international doctorate program, with over 10 years experience in a wide range of life sciences fields and methods, acquired at International Academic and Research Institutions, including Stanford University, The Salk Institute and Novartis (GNF).
Cílem workshopu je poskytnout studentům informace, návody, rady a tipy pro jejich publikační činnost.
Teoretický základ bude podpořen praktickými ukázkami a úkoly.
Můžete si také připravit otázky nebo problémy, se kterými jste se doposud v praxi nebo během studia setkali.
Témata workshopu:
- Jak psát a publikovat (tipy, nástroje – Writefull, Zotero/EndNote…)
- (Anti)plagiátorství (autorskoprávní problematika, citování, Creative Commons, Turnitin…)
- Identifikátory (ORCID, ResearcherID, Scopus Author ID, Publons + DOI, Handle + UT WOS, Scopus ID…)
- Základní citační analýzy (Web of Science, Scopus, ERIH, IF, h-index + vykazování v OBD…)
- Open Access (APC, typy OA, časopisy, predátoři…)
Termíny:
1. blok: 12. 5.
2. blok: 19. 5.
vždy od 9 do 12 hodin
místnost: UA / A4
Lektorky:
Ing. Blanka Jankovská
Absolvovala obor Hospodářská politika a správa na Fakultě ekonomicko-správní UPCE. Od r. 2005 pracuje v Univerzitní knihovně UPCE. Nejprve jako informační specialistka a lektorka informačního vzdělávání. Při zaměstnání vystudovala ještě obor Informační studia a knihovnictví na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Od r. 2016 univerzitní knihovnu vede. Specializuje se na elektronické informační zdroje, citační databáze, citování a rešerše.
Mgr. Veronika Kolínová
Absolvovala obor Český jazyk a literatura na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V univerzitní knihovně UPCE pracuje od roku 2017. Spravuje Digitální knihovnu UPCE, zajišťuje podporu pro akademické a vědeckovýzkumné pracovníky zejména v oblasti publikování a je také lektorkou informačního vzdělávání (se zaměřením na citace a citování).
Czech academics and researchers are increasingly expected to publish in international English language journals that have a high impact factor. Writing in English can present many challenges, and apart from the grammar, there are also big differences in the way that texts are structured and formulated. This means that even a text that has been proofread and is grammatically correct, can still be difficult to read and understand for an audience of an English journal.
English writing is generally reader-centred, while Czech writing is topic-centred. Some of the ways in which texts differ include the construction of thesis/argument, overall structure, the rhetorical (writing) style, and sentence structure. Interestingly, Czech authors also show less self-confidence in their writing than English authors, which may affect their likelihood of being published in English.
The workshop will cover the general differences between the Czech style of writing and the English style of writing. We will look at real-life examples of English writing by Czech authors, and participants will have the opportunity to rework a short extract from a Czech writing style into a more English style.
Proposed date:
10 January 2022, 09:00-12:00
maximum capacity of participants – 25
place of realization: DB / 02011
Language level: B2
Presenter: MPhil. Zaan Bester
Sources
Čmejrková, S. 1996. Academic writing in Czech and English. In E. Ventola, & A. Mauranen (eds.). Academic writing, intercultural and textual issues. Amsterdam: John Benjamins. pp. 137-152.
Dontcheva-Navrátilová, O. 2013. Authorial presence in academic discourse: functions of author-reference pronouns. Linguistica Pragensia, 1: 9-30.
Jirsová, M. 2006. Comparison of Czech and English speakers’ use of English intersentential connectives in geographic articles. Master’s thesis. Prague: Charles University.
Kozubíková Šandova, J. 2017. “… And our study might therefore have been slightly underpowered”: A cross-linguistic analysis of hedging in English and Czech medical research articles. Acta Universitatis Carolinae: Philologica, 1: 115-130.
Martin, P., Rey-Rocha, J., Burgess, S. & Moreno, A.I. 2014. Publishing research in English-language journals: Attitudes, strategies and difficulties of multilingual scholars of medicine. Journal of English for Academic Purposes, 16: 57-67.
Martín-Martín, P. 2006. Scientific writing: A universal or a culture-specific type of discourse? Revista de Lenguas para Fines Específicos, 11 & 12: 191-204.
Medin, D. & Bang, M. 2014. The cultural side of science communication. PNAS, 111(4):13621-13626.
Raušová, V. 2016. “Hedging” in academic discourse: linguistic research articles. Master’s thesis. Prague: Charles University.
Zaan short bio
Zaan Bester has lectured and worked in the fields of Academic Writing, English for Specific Purposes, and Academic Literacy Testing for the past 20 years. Her academic interests include Intercultural Communication, Writing for Publication in English, material design for teaching, and staff development. Having been at Stellenbosch University near Cape Town, South Africa, for two decades, she decided to embark on a new professional challenge at the University of Pardubice in September 2018, where she now works for the University‘s Language Centre and the Promotion Department. In addition to teaching English to students of economics, chemistry, and electrical engineering, she is also co-creator of the Let’s Communicate video series, which aims to teach English terms to staff, students, and the community through short, practical and light-hearted scenarios.
Seminář, kde se dozvíte, jak napsat projektovou žádost, jak řídit realizaci projektu, kde lze žádat o dotaci na realizaci vědeckého projektu. Vyzkoušíte si napsat žádost o dotaci na menší samostatný projekt.
1. blok: Projektový management
rozsah: 2x 90 min.
termín: středa 26. 1. 2022 od 13 do 16:15
lektorka: Ing. Jana Košťálová, Ph.
obsah: úvod do projektového managementu, představení základní metod a nástrojů projektového řízení s ohledem na využití v univerzitním prostředí, představení základních možností podpory s pomocí SW aplikací na podporu projektového řízení
2. blok: Možnosti financování VaV aktivit
rozsah: 2x 90 min.
termín: středa 16. 2. 2022 od 13 do 16:15
lektorka: Ing. Lucie Macháčová + příp. kolegyně z RVTČ (národní grantové programy)
obsah: české a mezinárodní programy na podporu VaV a rozvojových aktivit začínajících vědeckých pracovníků – představení programů HORIZON Europe – MSCA, ERC, COST, mobilitní granty, GAČR, TAČR apod. (zaměření, podporované aktivity, financování, uznatelnost uchazeče,…)
3. blok: Praktická část – tvorba vlastního projektu
část a) zadání přípravy projektové žádosti (představení programu a šablony projektové žádosti, zadání úkolů pro účastníky vč. deadline)
rozsah: 2x 90 min
termín.: středa 2. 3. 2022 od 13 do 16:15
část b) prezentace připravených projektových žádostí účastníky školení a poskytnutí zpětné vazby od interních hodnotitelů
rozsah: 2x 90 min
termín středa 23. 3. 2022 od 13 do 16:15
3.blok povedou obě lektorky
kapacita: max 15 účastníků
místo konání bude přihlášeným upřesněno před akcí
lektorka: Ing. Lucie Macháčová
Působí na Univerzitě Pardubice od roku 2009 a pracuje na Oddělení pro rozvoj a mezinárodní vztahy jako projektový a finanční manažer. V rámci své agendy zajišťuje podporu akademickým a výzkumných pracovníkům při přípravě, administraci a financování mezinárodních a rozvojových projektů (zaměření na projekty Operačních programů EU, HORIZON 2020/Europe, COST, dvoustranná mezinárodní spolupráce).
lektorka: Ing. Jana Košťálová, Ph.D.
Projektovým řízením v soukromém i veřejném sektoru se zabývá přibližně 25 let. Oblast projektového řízení byla součástí i její disertační práce. Co by vyučující vede výuku zaměřenou na tuto problematiku od roku 2013. V roce 2014 prošla certifikací projektového manažera IPMA úroveň C a v roce 2019 certifikací PRINCE2 Foundation a PRINCE2 Practitioner. Vede výuku zaměřenou na projektové řízení na Fakultě chemicko-technologické, Katedře ekonomiky a managementu chemického a potravinářského průmyslu
Není náhodou, že prakticky každý, kdo kdy hnul chodem dějin, dokázal mluvit k lidem, nadchnout dav. Jsou to právě prezentační dovednosti, na kterých závisí úspěch vašich nápadů. Naučte se to, než váš příští projekt zmizí v zapomnění.
A v akademické sféře to platí stoprocentně. Na správné prezentaci může záviset i celý projekt, pokud ho prezentujete komisi, která rozhoduje o přidělení financí. Proto se naučíme, jak prezentovat s lehkostí a nadhledem.
Co je cílem kurzu?
· vystupovat uvolněně a sebevědomě
· ovládnout trému natolik, aby neovládala ona nás
· prezentovat se srozumitelně
· umět pracovat s hlasem a řečí těla
· získat poutavý a autentický přednes
A jak na to půjdeme?
· využijeme divadelní a improvizační techniky
· najdeme vaše silné a slabé stránky a zjistíme, jak s nimi pracovat
· ukážeme si, jak se na prezentaci připravit
· aplikujeme techniky práce s trémou
· budeme vše hodně zkoušet a vydatně se u toho bavit
Termíny:
1. blok – 12. ledna 2022
2. blok – 19. ledna 2022
vždy od 13 do 16 hodin
kapacita: max 6 účastníků
místo konání bude přihlášeným upřesněno
lektorka: Ing. Andrea Moličová
Spoluzaložila firmu Improvision, kde pomáhá lidem hledat jejich silné stránky v komunikačních dovednostech. Školí hlavně manažery, vedoucí týmů a obchodníky, kteří potřebují ovládat verbální i neverbální komunikaci. Při workshopech využívá zkušenosti s aplikovanou improvizací, které se věnuje 12 let. Principy aplikované improvizace totiž umožňují hravým způsobem rozvíjet oblasti jako je kreativita, spolupráce týmů, koncentrace a sebeprezentace. Profesně se věnuje také moderaci společenských událostí a produkci kulturních akcí. Vede improvizační divadlo Paleťáci a v roce 2018 byla nominována do soutěže Živnostník roku.
