Obvyklým místem konání hlavních akademických obřadů Univerzity Pardubice i jejích fakult je svou symbolikou nejvýznamnější a z kapacitního hlediska v současné době největší univerzitní prostora, kterou je velký univerzitní přednáškový sál nesoucí od roku 2004 jméno významné osobnosti českých dějin a patrona města – „Aula Arnošta z Pardubic“. Budova auly je součástí univerzitního kampusu od roku 1999; komunikačně je propojena s budovou Univerzitní knihovny (z roku 1997). Vedle hlavního sálu jsou součástí auly další učebny a společenské prostory.
Původní název „Aula Univerzity Pardubice“ byl změněn na dnešní „Aula Arnošta z Pardubic“ v roce 2004 v souvislosti s řadou akcí konaných v Pardubicích u příležitosti 640 let od úmrtí Arnošta z Pardubic (1297 – 1364), prvního pražského arcibiskupa a kancléře Univerzity Karlovy v Praze, významného českého státníka a dvořana, rádce, diplomata a přítele českého krále a císaře Karla IV. Lucemburského.
Památku této významné osobnosti českých a evropských dějin, spjaté rodovým původem i rodinným a majetkovým zázemím s městem Pardubice, připomíná monumentální bronzová reliéfní deska o rozměrech 140 x 126 cm umístěná na čelní stěně vstupního foyer auly v 1. poschodí u vchodu do největšího univerzitního přednáškového sálu.
Vznikla z iniciativy tehdejšího rektora Univerzity Pardubice prof. Ing. Miroslava Ludwiga, CSc., a tehdejšího hejtmana Pardubického kraje Ing. Romana Línka, se záměrem ztvárnit pro Univerzitu Pardubice, město i region tuto významnou osobnost českých dějin.
Autorem výtvarného návrhu a realizace reliéfu je akademický sochař Zdeněk Kolářský. Na výrobě se podíleli dále umělecký kovolitec Karel Mráz a cizelér Miloslav Pešek.
Na reliéfu je ztvárněno poprsí Arnošta z Pardubic s mírně pootočenou hlavou a další výtvarné prvky symbolizující jeho církevní a akademické funkce a vztah k Pardubicím. Letopočty uvádějí Arnoštovo narození (1297) a úmrtí (1364). Dílo vychází ze zpodobnění Arnošta z Pardubic v díle Petra Parléře z triforia chrámu sv. Víta v Praze. Celkově toto dílo zabírá přibližně třetinu plochy reliéfu. Při pohledu na něj jsou v jeho pravé části zobrazeny dva štíty gotického tvaru s heraldickými symboly: rodový erb Arnošta z Pardubic (který také od středověku užívá město Pardubice jako svůj městský znak) a znak svatovítské kapituly. Pod těmito štíty, v dělené části horizontální rovinou, je znázorněna Kunětická hora a pod ní seskupení historické architektury Pardubic. Levou část desky tvoří dominantně dvě pečetě. Pečeť Univerzity Karlovy, jíž byl Arnošt z Pardubic prvním kancléřem, je zavěšena na listině s abstrahovaným motivem začátečního písmene zakládací listiny Univerzity Karlovy a v pozadí s motivem chrámu svatého Víta z doby působení Arnošta z Pardubic v Praze. Touto architekturou s pražskými stavbami a portály prochází závěsná šňůra, na které visí první pečeť, kterou Arnošt z Pardubic používal první rok v úřadu pražského arcibiskupa. Celé libreto pozadí reliéfního portrétu tak vypovídá o působení a skutcích Arnošta z Pardubic, který zasvětil svůj život šíření vzdělanosti a duchovních hodnot, a jeho sepětí s nejstarší univerzitou v zaalpské Evropě.
Reliéf doplňuje text v jazyce latinském a českém:
AULA ARNESTI DE PARDUBIC PRIMI ARCHIEPISCOPI PRAGENSIS CANCELLARII UNIVERSITATIS CAROLINAE PRAGENSIS CONSULTORIS, LEGATI ET AMICI REGIS IMPERATORISQUE CAROLI IV. 1297 – 1364 AULA ARNOŠTA Z PARDUBIC, PRVNÍHO PRAŽSKÉHO ARCIBISKUPA, KANCLÉŘE UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE, RÁDCE, DIPLOMATA A PŘÍTELE KRÁLE A CÍSAŘE KARLA IV.
