S hlubokým zármutkem oznamujeme, že 24. srpna 2022 zemřel ve věku 90 let náš vážený akademik, doc. Ing. Josef Panchartek, CSc., který stál v čele tehdejší Vysoké školy chemicko-technologické v Pardubicích jako její rektor v porevolučních letech 1990 – 1991. Docent Panchartek byl jedním z prvních absolventů Vysoké školy chemicko-technologické v Pardubicích. Diplom inženýra chemie zde získal v roce 1954, v roce 1963 pak dosáhl titulu kandidáta chemických věd. Od roku 1964 působil na své alma mater jako pedagog na Katedře organické chemie, v oboru organická chemie se v roce 1973 také habilitoval.

Po svržení totalitního režimu v naší zemi, v roce 1990, byl docent Panchartek na základě demokratických voleb, kterých se účastnili zaměstnanci i studenti tehdejší Vysoké školy chemicko-technologické v Pardubicích jmenován rektorem. Funkci rektora zastával do roku 1991, následně vykonával funkci prorektora pro pedagogické záležitosti. V roce 1992 odešel do důchodu, avšak i poté se svou alma mater dále spolupracoval. Když v roce 1992 vznikl na tehdejší Vysoké škole chemicko-technologické v Pardubicích Ústav cizích jazyků, přejmenovaný v roce 1995 na Ústav jazyků a humanitních studií, využil zde docent Panchartek své dlouholeté pedagogické zkušenosti a vynikající znalosti anglické chemické terminologie, na ústavu působil v letech 1994 – 1996.

Docent Panchartek byl uznávaným vědcem a skvělým pedagogem, který byl mezi studenty mimořádně oblíben. Za dobu téměř třiceti let svého působení na tehdejší Vysoké škole chemicko-technologické v Pardubicích významně přispěl k rozvoji vědeckého oboru organické chemie, kterému se po dlouhá léta aktivně věnoval, a k formování nových generací odborníků v tomto oboru. Jako člen vedení se pak zasloužil o celkový rozvoj školy, její rozkvět a věhlas, za což byl v roce 2000 oceněn medailí rektora za zásluhy o Univerzitu Pardubice.

Ztráta této výjimečné osobnosti je nenahraditelná. Pan doc. Ing. Josef  Panchartek, CSc. zůstane navždy zapsán do kroniky života Univerzity Pardubice. 

Čest jeho památce!

Na konci srpna byl kampus plný dětských sportovců. Katedra tělovýchovy a sportu si pro žáky ve věku od 6 do 14 let připravila příměstský tábor plný sportu a pohybu. S mottem „Sportování nás baví“ si děti vyzkoušely mnoho sportovních dovedností a aktivit v tělocvičně i na čerstvém vzduchu.
Zahrály si míčové i raketové hry, čekaly je orientační aktivity, lanové překážky a hry v přírodě. Při vodních sportech mohly plout na kánoích nebo paddleboardech. Zajímavý program
děti nejen bavil, ale přispěl také k rozvoji základních pohybových schopností a dovedností.

Dva členové lipidomické skupiny Michala Holčapka z Katedry analytické chemie Fakulty chemicko-technologické jsou spoluautory další práce v prestižním vědeckém časopise Nature Metabolism. Tentokrát se jedná o společnou aktivitu Mezinárodní lipidomické společnosti, jejíž cílem je navržení jednotného způsobu publikování lipidomických dat.

„V současné době dochází k velkému nárůstu publikaci zabývajících se analýzou lipidů. Bohužel dosud neexistovala jasná pravidla, jakým způsobem prezentovat výsledky lipidomických analýz. Cílem naší práce bylo nalezení konsensu světové lipidomické komunity pro ujednocení sdílení lipidomických dat, což usnadní přenositelnost závěrů mezi různými pracovišti,“ uvedl prof. Michal Holčapek z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice.

Online platforma, která by byla přístupná všem zájemcům, by měla poskytnout všechny klíčové detaily o analýze lipidů jako je například typ použitého přístroje nebo popis analýzy, včetně skladování nebo způsobu zpracování vzorku. Celou publikaci najdete zde - Introducing the Lipidomics Minimal Reporting Checklist | Nature Metabolism

Lipidy jsou přírodní látky živočišného i rostlinného původu a patří mezi ně tuky, oleje, vosky i některé vitamíny a hormony. Jednou z funkcí lipidů je ukládání energie, signalizace a působí jako strukturální složky buněčných membrán. Mají uplatnění v kosmetickém a potravinářském průmyslu i v nanotechnologiích.

Skupina prof. Holčapka se na Katedře analytické chemie zabývá analýzou lipidů víc jak dvacet let. Letos za to v USA získal jako první Čech prestižní cenu Herberta J. Duttona. Tato publikace je již třetí prací této skupiny publikované v Nature časopisech během jednoho roku. První byl komentář popisující problémy v reportování lipidomických dat z jiné publikace. Druhá práce byla metoda pro detekci rakoviny slinivky z kapky krve založená na analýze krevních lipidů. Na metodu získala univerzita evropský patent a v současnosti směřuje díky založené spin-off firmě ke klinickému testování v praxi.

Válka na Ukrajině trvá půl roku, už v únoru vtrhla ruská vojska na žluto-modré území. Se sociálním antropologem Tomášem Boukalem z Fakulty filozofické jsme si v té době povídali o tom, jací lidé v Rusku vlastně žijí a proč podporují Putina.

Jací jsou Rusové a proč podporují Putina?

Obyčejní lidé z Ruska jsou otevření a přátelští. Pustí mě k sobě domů, když potřebuju někde přespat, a vždy jsou ochotni pomoct a poradit. Moje zkušenosti z Ruska jsou i díky tomu většinou pozitivní. Mnozí Rusové nesouhlasí se současnou politikou. Vadí jim korupce, ale jejich nenávist nebývá směřována přímo k postavě prezidenta Putina. Toto jeho vnímání by se dalo připodobnit k carovi. Také se věřilo, že kolem cara jsou špatní bojaři, ale on sám je dobrý. To stejné bylo se Stalinem, který je dodnes velkou částí Rusů považován za pozitivní postavu. Podle mě se část lidí bojí nestability, která by mohla přijít, kdyby Putin padl. V Rusku byly hodně složitým obdobím 90. léta. To, co jsme viděli u nás v seriálu z této doby, byl jen slabý odvar toho, co se odehrávalo v Rusku. Tam to bylo mnohem brutálnější, vládly gangy, zabíjelo se úplně běžně. Když koncem 90. let nastoupil Putin, začalo se to měnit, a navíc se v té době pozvedla i ruská ekonomika. Přestože pro řadu lidí není ideální, vidí v něm záruku určité stability. Putin si také už řadu let společnost připravuje, aby mu byla loajální. Kdo chtěl pracovat na nějakém vyšším postu, loajalita se od něj očekávala, policisté a lidé v armádě zase mají velmi vysoké platy.

Jak je možné, že má ruská propaganda v době internetu takový dopad?

Je to tím, že neexistuje mnoho nezávislých zpráv v ruštině. Nezávislá média byla likvidovaná už řadu let. Poslední, státem nekontrolovaný kanál byl před lety vytlačen jen na internet a teď byl zakázaný i tam. Na internetu jsou nezávislé články v ruštině, mnozí Rusové je ale najít neumí nebo nemají vůbec přístup k internetu. V Rusku není tak snadné dostat se k informacím jako u nás. Nedávno jsem viděl televizní anketu, v níž se lidí ptali, co si o konfliktu myslí. Jedna paní řekla: „Já nechci vidět fotky, já podporuju Putina.“ Myslím, že to je i o tom, že si lidé nechtějí nechat vzít své přesvědčení. Raději se dívají na první ruský kanál, než aby riskovali, že zažijí psychický otřes.

Změní válečný konflikt váš pohled na Rusko?

Určitě ho ovlivní. Dlouhodobě jsem proti Putinovi, jeho politika šla vždy špatným směrem. Občanské svobody jsou potlačované dlouhodobě. Rusko jako takové mám ale rád. Velmi mě však zasáhla obrovská pasivita obyčejných Rusů vůči tomu, co se děje. Kdybych viděl, že do ulic vyšly ne slabé tisíce, ale velké zástupy, mohl bych říct, že jsem se v obyčejných lidech z Ruska nespletl. Jenže pravda je, že svou pasivitou to nechali dojít až do současného stavu. Tohle se nestalo teď, to se děje už dlouho. Lidem v Rusku nepřišlo divné, že se najednou nemohli shromažďovat. Takové zákazy tam jsou už roky a oni proti tomu skoro nic nedělali. Nemuseli si nechat líbit, že člověk někam přijde vyjádřit svůj názor a oni ho za to mohou legálně perzekuovat. Nemuseli si nechat zlikvidovat veškerá nezávislá média. To mě na Rusech zamrzelo. Mluví se o tom, že jsou ovládaní propagandou, ale já jsem přesvědčený o tom, že část z nich opravdu souhlasí s tím, co se nyní děje. A není to jen o jejich neznalosti. Ideou Putina je, že vše sjednotí a vezme si, co mu patří. A myslím, že část lidí s ním souhlasí.

Tento text najdete v exkluzivním vydání časopisu Univerzity Pardubice MY UPCE, v tištěné i on-line podobě. Rozhovor byl pořízen v únoru 2022.

Vážené kolegyně, vážené kolegové,

do páteční informace k zahájení provozu menzy se nám vloudila chybná informace ohledně provozu hlavní jídelny, za kterou se tímto omlouvám.

Správně mělo být uvedeno, že do hlavní jídelny můžete přijít v době od 11:00 do 13:30 bez nutnosti objednání jídel předem.

Detailní informace naleznete zde   

Těšíme se na Vás!

Jan Brothánek

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

chtěl bych Vás informovat o uzavření našeho výdejního místa v Doubravicích dne 26. 8. 2022 a to z důvodu přerušení dodávky el. energie v areálu.

Děkuji za pochopení

Jan Brothánek

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

chtěl bych Vás informovat o tom, že provoz menzy bude po prázdninové přestávce obnovený v pondělí 22. 8. 2022.

Počítejte však, prosím, s nutností objednání obědů předem a to na daný den nejpozději do 8:00.

Detailní informace naleznete zde

Těšíme se na Vás!

S pozdravem

Jan Brothánek 

Univerzita Pardubice nabízí veřejnosti aktivity ve znamení vědy a pohybu i během prázdnin. Druhý srpnový týden jsme s naším Science Point UPCE byli součástí Sportovního parku Pardubice.

Populárně-naučné a zážitkové stanoviště Science Point UPCE už posedmé ukázalo vědu zábavnou formou. Na stanovišti číslo 14 mezi 9. a 18. hodinou malí i velcí návštěvníci zjistili, jak se dá propojit výuka jazyka, chemie, ekonomie, dopravní bezpečnost a péče o zdraví se sportem. 

Prohlédněte si, co jsme za celý týden na našem stanovišti zažili. 

Když se řekne Rudolf II., většině se vybaví film Císařův pekař a Pekařův císař, kde panovníka ztvárnil Jan Werich. Od narození Rudolfa II. uplynulo 470 let.

Jaký vlastně byl? Byl opravdu tak podivínský? Jak historici hodnotí dobu Rudolfínskou a císařův Majestát? Proč zvolil za sídelní město Prahu?

"Traduje se, že Rudolf utekl do Prahy před svojí matkou. Ale to není tak úplně pravda. Jeho matka již v té době byla ve Španělsku, ale je faktem, že to pražské prostředí mu vyhovovalo lépe. Jednak svojí monumentalitou a tím, že byl Pražský hrad oddělen od okolního prostředí. On se tehdy snažil izolovat od většiny svých příbuzných, které považoval za nebezpečné prostředí, a v tom mu Praha vyhovovala mnohem lépe," uvedl profesor Petr Vorel z Univerzity Pardubice.

CELÝ ROZHOVOR

Vídeň byla v té době hraničním městem na turecké hranici. České země byly ekonomicky nejsilnější a navíc tu byla tradice císařského sídla za Karla IV. Navíc se v Praze začala vytvářet platforma, kde se uskutečňovala politická jednání.

"Katolíci, kalvíni, luteráni se už v ostatních zemích vraždili, ale Praha pořád zůstávala neutrálním místem, kde se všichni mohli stýkat. Koncentrovaly se zde veliké peníze, které přicházely ke dvoru. Praha byla v té době také centrum nauk. Sám císař věřil tomu, že existovaly vyspělé starověké vědy, které byly přenášené tajnými bratrstvy, a hledal tajemství přírody. Praha se v té době stala ojedinělým centrem základního výzkumu přírodních věd. My se dnes na to koukáme prostřednictvím filmů, jak tam mají ti alchymisté své baňky. Ale jinou formu ten základní přírodovědní výzkum nemohl mít. Většina těch vědců by byla pronásledována inkvizicí ve Francii, Španělsku i v Itálii."

Do Prahy jako sídelního města přicházela v té době řada bohatých lidí, kteří si zde stavěli  paláce. V tomto směru byla Praha během rudolfínské doby výjimečné místo.

Rudolf II. se nenechal ošálit

Řada lidí si představuje Rudolfa II. jako podivínského mecenáše, který hledá kámen mudrců nebo chce proměnit kovy ve zlato. Rudolf II. investoval obrovské peníze do svých sbírek, ale nenechal se ošálit.

"Jeho důvěře se těšil Tycho de Brahe. Rudolf II. vytvářel a financoval skupinu tří vědců z různých oborů. To byl Tycho de Brahe, Jan Kepler a Tadeáš Hájek z Hájku. To nebyli žádní mastičkáři. V tomto směru byl Rudolf velmi vzdělaný a dokázal rozlišit astronoma od astrologa, chemika od alchymisty. Nenechal se jen tak ošálit, aby z něj někdo vylákal peníze, že bude dělat kámen mudrců. Jakmile zjistil, že se ho snaží někdo podvést nebo okrást, tak zareagoval velmi tvrdě. Ve vězení skončila spousta mastičkářů nebo lidí, kteří se z něj snažili jen vylákat peníze."

Například magistr Kelley sliboval vyrobit zlato a elixír mládí. Po dvou letech ale začal mít císař jeho slibů dost a Kelley skončil po souboji ve vězení.

Kvůli chybějícím zubům se nezúčastnil hostin

Ví se vůbec, jak Rudolf II. vypadal?

"Zachováno je jeho tělo. Víme, že byl vysoký asi 164 centimetrů. Měl velký podkus. Spodní čelist byla vysunutá výrazně dopředu. Zřejmě už někdy v mládí ztratil většinu horních zubů. Později měl problémy s jídlem. Proto se nezúčastnil hostin nebo se vyhýbal tomu, aby veřejně jedl. Zároveň se snažil co nejméně mluvit, protože mu to asi činilo problémy. Trpěl delší dobu syfilidou, kterou se asi nakazil už někdy v mládí. Měl nepochybně duševní poruchu, která se projevovala výrazně už po roce 1600. Už dříve měl nějaké nálady, oni tomu říkali melancholie, ale byla to zřejmě závažnější porucha duševní," připomněl profesor Petr Vorel. Rudolfovi rodiče byli blízcí příbuzní, bratranec a sestřenice.

Žádný z jeho pěti bratrů nezplodil potomka, projevovala se i u nich jistá duševní porucha. Zato Rudolfovi II. se narodilo poslední dítě, dcera, ještě v den jeho smrti.

Jeho sbírky zdědil bratr Matyáš. Které předměty byly nejcennější?

"Habsburkové si nejvíc cenili alabastrové nádoby, kterou považovali za verzi svatého grálu. Tak ji Rudolf koupil. Matyáš po Rudolfovi zdědil velké částky v hotovosti, Rudolf měl plné truhly zlaťáků a stříbrňáků, ale to se rychle rozplynulo a jeho bratr Matyáš se pak dostal do situace, že neměl čím platit. Když kandidoval na císařský trůn ve Frankfurtu roku 1612, tak víme, že moc peněz v hotovosti neměl a svoje finanční závazky řešil tím, že rozdával zlaté a stříbrné nádoby z rudolfínských sbírek, ale rozdával je nikoliv v jejich umělecké hodnotě, ale za cenu kovu."

Historici vyzdvihují Rudolfinský majestát

Historici hodnotí dobu Rudolfinskou výrazně pozitivně, protože skončila vydáním tzv. Rudolfinského majestátu, který umožňoval náboženské svobody. Jak uvedl profesor Petr Vorel, české území se v tom vymykalo.

"Na sklonku Rudolfovy vlády je vydán Majestát, který zaručuje náboženskou svobodu dokonce i poddaným. Ale za to sám Rudolf II. nemohl, on se naopak snažil ještě dva roky po vydání Majestátu situaci zvrátit, ale to se mu nepodařilo. Ale on vytvářel i tou svou nemocí a neschopností racionálně vládnout, neobvyklé prostředí, které vytvářelo možnosti prosadit takové reformy, které by jinak nebyly možné."

článek je se svolením převzatý z Radio Prague International

Od 11. července do 5. srpna se skupina 26 ukrajinských uprchlíků zúčastnila čtyřtýdenního intenzivního kurzu češtiny, který nabízí Jazykové centrum Univerzity Pardubice za podpory Pardubického kraje a Úřadu práce. Cílem výuky bylo pomoci jim orientovat se v každodenním životě v České republice a osvojit si slovní zásobu témat, jako jsou zaměstnání a práce, ubytování a pronájem domu, dovolená a nákup letenek, každodenní povinnosti, vzhled, oblečení a slavné osobnosti z Pardubic a České republiky.

Poslední den výuky se k pracovníkům Jazykového centra připojil prorektor pro vzdělávání a kvalitu doc. Mgr. Pavel Panoch, Ph.D., kdy při slavnostním zakončení účastníci obdrželi osvědčení o absolvování kurzu. Absolventi ocenili vstřícnou a pozitivní atmosféru při výuce.