Studijní program Erasmus přilákal do Česka v akademickém roce 2017/2018 rekordní počet vysokoškoláků ze zahraničí. Do tuzemských institucí a na vysoké školy přijelo skoro 11 tisíc studentů, což je nejvíc za dvacet let fungování programu. Podle Domu zahraniční spolupráce jde nejčastěji o studenty ze Španělska, Francie a Slovenska. Láká je široká nabídka předmětů v angličtině, ale i nízké ceny a pověst Česka jako jedné z nejbezpečnějších zemí světa. Data za uplynulý akademický rok budou k dispozici až v září.

Za poslední čtyři roky vzrostl počet zahraničních studentů přijíždějících přes program Erasmus do Česka o téměř 30 %. Zatímco v akademickém roce 2014/2015 se jich zúčastnilo studijního pobytu nebo praktické stáže 8359, v minulém akademickém roce (2017/2018) to bylo už 10 839.
Za tu dobu přijelo nejvíc studentů ze Španělska – téměř šest a půl tisíce, dále pak z Francie, Slovenska, Turecka a Německa. Nejmenší zájem je u studentů z Lichtenštejnska, těch přijelo pouhých 12.

„Evidujeme výrazný nárůst. Zahraniční studenti oceňují širokou nabídku předmětů vyučovaných v cizím jazyce, zajištění ubytování na univerzitních kolejích, atraktivní polohu České republiky v srdci Evropy a snadnou dopravní dostupnost,“ vysvětluje zájem studentů vedoucí komunikačního oddělení Domu zahraniční spolupráce Lucie Durcová. Podle ní je Česko populární i proto, že je cenově příznivé. Svou roli hraje také skutečnost, že se řadí mezi nejbezpečnější země světa.

Vzhledem k téměř každoročnímu nárůstu očekává Dům zahraniční spolupráce podle Durdové vyšší počet zahraničních studentů i v letošním akademickém roce, celková čísla ale budou k dispozici až v září.

V minulém akademickém roce přijížděli studenti nejčastěji na Univerzitu Karlovu v Praze, druhou nejoblíbenější byla Masarykova Univerzita v Brně a třetí České vysoké učení technické v Praze. „V první desítce nejoblíbenějších univerzit se objevuje zastoupení měst takto: pětkrát Praha, třikrát Brno, jednou Ostrava a jednou Olomouc,“ shrnula Durcová.

Atraktivní jsou i jiná města než Praha

U studentů oblíbená Univerzita Karlova eviduje za letošní akademický rok oproti tomu předešlému sice jen minimální nárůst, z 925 na 935 studentů, zato ale podle předběžně přihlášených očekává v následujícím roce výrazně vyšší zájem. „Dle počtu v tuto chvíli nominovaných studentů na rok 2019/2020 se domníváme, že zde opět k nárůstu dojde a překonáme hranici 2000 přijíždějících studentů Erasmus za jeden akademický rok,“ uvedla Ivana Herglová z Odboru zahraničních vztahů Univerzity Karlovy.

Pro zahraniční studenty jsou ale stále atraktivnější i města mimo Prahu. Například na Univerzitě Pardubice vzrostl zájem o Erasmus o třetinu. „V posledních třech letech je rekordní zájem o Erasmus pobyt. Ročně přijede asi 200 studentů,“ uvedla vedoucí vnějších vztahů Univerzity Pardubice Martina Macková.

„Do Pardubic láká cizince také kultura a poznávání, protože město je dopravní křižovatkou, odkud je dobré spojení kamkoliv po republice i v rámci Evropy. Zahraniční studenti si oblíbili národní večery, výlety do Prahy, Karlových Varů, na Sněžku nebo třeba do Českého Švýcarska, které univerzita organizuje,“ dodala Macková.

Dlouhodobě se Česko umísťuje v počtu přijíždějících zahraničních studentů na 11. místě ze 34 států v programu. „V roce 2016/2017 jsme 11., ale pro rok 2017/2018 jsme se určitě museli v žebříčku posunout minimálně o jedno místo nahoru, protože to k nám přijelo 10 839 Erasmus studentů,“ komentovala poslední dostupná data Lucie Durcová z Domu zahraniční spolupráce. 

Článek byl převzat z CT24.ceskatelevize.cz

Stále přijímáme přihlášky do bakalářského studia. Jednotlivé fakulty Univerzity Pardubice vypisují 2. kola přijímacích řízení následovně. 

Představujeme portál pro uchazeče evolUPCE. Web, kde se dočteš vše o přijímačkách a oborech. Přidej se k nám, buď součástí evolUPCE. 

Podej si přihlášku ke studiu

Jednadvacetkrát. Tolikrát už dělal někdejší student a dnes už úspěšný podnikatel majáles pro svoji „alma mater“ - Univerzitu Pardubice. Letos s rekordním počtem návštěvníků. Absolvent Fakulty chemicko-technologické David Audrlický přitom začínal mezi bloky kolejí, kde kapely hrály na pódiu z lešenářských trubek, jídlo a pití se podávalo z pokojů.  Dnes řídí cateringovou firmu a stará se o tři hospody v Pardubicích. „Záhul to někdy je, ale pořád mě to baví,“ říká v rozhovoru pro Univerzitu Pardubice.

Zlepšujete se s každým rokem. Který z majálesů byl ten nej?

Je pravda, že každý rok je lepší a lepší. Zvyšuje se nám návštěvnost a taky se snažíme přicházet pořád s něčím novým. Na jeden rok ale vzpomínám rád, byl totiž zlomový. V roce 2008 jsme dělali majáles po roční přestávce. Rok před tím si jej vzali na starosti kluci, co pořádali festivaly v Hradci, Plzni a Praze. Tehdy jsem si řekl: Na škole pomalu končím, je třeba předat štafetu dál a věnovat se něčemu jinému. Je to přirozený vývoj… Jenže další ročník už nám zase spadl do klína.

Co se stalo?

Volal mi kolega, se kterým na majálesu participuju, že kluci se na to vykašlali a že to teda uděláme zase my. Měli jsme na přípravy dvacet dnů a já nevěřil tomu, že se to dá stihnout.

A stihlo?

Pár dnů jsme přemýšleli a nakonec nám zbylo 15 dnů. Den jsme obvolávali a uháněli kapely. Akce byla vedle kolejí ve středu odpoledne, vstupné bylo sto korun, hrály pardubické kapely a přišlo asi 1500 lidí. Byl to zlom.

Byl někdy majáles, který se vám vyloženě nepovedl?

Takové jsou určitě taky, pamatuji si hlavně na ty první. Stálo nám deset čísel vody na podiu, kapely odmítaly hrát, zvukař všechno odpojil. Nebo jsme měli objednanou kapelu J.A.R., ale kytarista si prý zlomil malíček, tak nemohli přijet hrát. Tenkrát za sebe poslali Monkey Business, které v té době ještě nikdo moc neznal. Měli hrát za stejné peníze, byla to taková sázka do loterie.  

Jste absolvent Univerzity Pardubice, ale z chemika se nakonec stal podnikatel v jiném oboru. Jak?

Z gymplu jsem podával přihlášky na dvě vysoké školy, chtěl jsem studovat geodezii a kartografii, do Pardubic jsem se hlásil na Fakultu chemicko-technologickou. Nakonec vyšla druhá varianta, takže jsem vystudoval tři roky chemie a pak jsem zakotvil na katedře ekonomiky a managementu chemického a potravinářského průmyslu. Vzhledem k tomu, že první tři roky chemie jsem si díky studentskému životu rozložil na pět, provozoval jsem v té době taky studentský B-klub, bylo to fajn období.

Chtěl jste dělat tyhle akce i po skončení školy?

Vůbec, jediné, co jsem věděl, že nechci v pět ráno vstávat někam do fabriky, i proto jsem ještě nastoupil na postgraduál. Zároveň jsem podnikal a k tomu jsem dělal provozního v ABC klubu. Pak přišla nabídka vést cateringovou firmu, která ABC klub provozovala, tak jsem na škole skončil a začal pracovat. Podnikání a tím pádem i akce jako majáles, ples a různé koncerty jsem si nechal jako zábavu a odreagování.

Provozoval jste studentský klub, odnesl jste si z tohoto období nějaký nápad?

Vždycky fungovaly pardubické kapely. Tehdy měli vedle klubu zkušebnu Vypsaná fixa, Ready Kirken, dnes už teda v jiném složení. Tyto kapely hrají dodnes, letos byl na majálesu právě Michal Hrůza. Nemůžeme si dělat program pro sebe, ale pro studenty. Ale jasně... Občas hraje kapela, která už studentům tolik neříká.

Co dnešní vysokoškoláci poslouchají?

Já mám cateringovou firmu a dostanu se s ní na spoustu akcí, takže vypozoruju, jaké kapely studenti poslouchají. Řekne se, že Mirai jsou pro mladé holky, ale ty holky už taky zestárly a dospěly. Cílovkou na studenty je dlouhodobě například kapela Wohnout v čele s Matějem Homolou. Třeba raper Marpo zase osloví užší skupinu lidí. Snažíme se kapely poskládat tak, aby byly hodně různorodé. Metalový majáles vám ale nikdy neudělám.

Mig 21 táhnou všechny, a přitom kapela funguje už přes dvacet let.

To je pravda. Vždycky je velké plus, když lídr kapely je zpěvák a herec v jednom, umí si vše zrežírovat a udělá skvělou show. Může to být Vojta Dyk, ale i Michal Malátný z Chinaski nebo skupina Mandrage.

Na majáles bylo ideální počasí, kolik lidí letos dorazilo?

Počasí vyšlo skvěle, oba dny bylo hezky. Když jsme ale akci chystali, měli jsme po těch deštích docela problémy. Zapadli nám asi tři kamiony, tohle nikdo nevidí.  Lidí bylo víc než loni a byl to náš rekord.

A kolik lidí akci připravuje?

Samotnou organizaci zařizujeme ve čtyřech lidech. Pak je tu spousta lidí, kteří jsou v zázemí, staví stage, připravují techniku, catering… Včetně brigádníků je to dalších 500 lidí.

Poprvé letos lidé platili bezhotovostně, s náramkem na ruce. Jak se vám to osvědčilo?

Nový platební systém fungoval skvěle a myslím, že se nám tato forma placení osvědčila. Úplně se odmazaly peníze, tím pádem šlo všechno rychleji, dostat se k pivu na baru bylo mnohem snazší. Zároveň jsme nemuseli řešit, jestli někdo krade. Jediný problém byl na konci festivalu, kdy nám došly drobné na vracení. Ale taky jsme to zvládli vyřešit.

Máte díky tomuto systému přehled o prodeji jídla?

Jasně, ale hlavně taky víme, kdy lidi přicházejí a odcházejí, kdy jsou nápory na barech, kdy se nabíjí peníze… Můžeme tak reagovat do budoucna, a ušetřit třeba i na personálu.

Náramky na ruku pro děti s telefonním číslem rodiče. To byl výborný nápad.

Parádní věc. Loni se na majálesu ztratilo dítě, hodinu a půl čekalo na maminku, než nám došlo zeptat se ho na číslo a zavolat jí. Ta se mezitím dobře bavila. Těch lidí je tu spousta, takže když se vám dítě ztratí a má náramek s číslem, je jednodušší najít toho, kdo s ním přišel.

Teď už plánujete příští rok. Koho si pozvete?

V tuhle chvíli bych to ještě nerad prozrazoval, protože nemáme uzavřené smlouvy. Určitě nabídneme studentům kapely, které poslouchají. Máme i své stálice – to jsou právě třeba Mig 21, Mandrage, Marek Ztracený.

Pro studenty pořádáte i ples Univerzity Pardubice. Která akce je vám bližší?

Majáles. I když ples je historicky srdcovka. Dělám ho už asi patnáct let. Studenti se jednou za rok hezky oblečou a jdou si užít party. Nezveme sice ty nejznámější kapely, ale kapela co tam hraje, je výborná. Navíc se snažíme vždy k ní někoho přidat – například Márdiho z Vypsané fixy. S tím spolupracujeme velmi dobře, je to skvělý muzikant i člověk.

Ing. David Audrlický vystudoval Fakultu chemicko-technologickou Univerzity Pardubice. Původně studoval chemii, ale pak přešel na katedru ekonomiky a managementu chemického a potravinářského průmyslu. Vlastní cateringovou agenturu, provozuje tři restaurace, je hlavní organizátor Pardubického majálesu, pravidelně pořádá studentský ples Univerzity Pardubice. Je ženatý a má dvě děti. Odpočívá v zimě na lyžích a v létě na rybách.

TEXT: Věra Přibylová/ FOTO: Petr Špaček

V příloze naleznete přijatá usnesení 151. zasedání Pléna České konference rektorů.

151. zasedání Pléna ČKR se konalo ve čtvrtek dne 6. června 2019 v Hradci Králové.

Novým členem předsednictva České konference rektorů (ČKR) se včera v Hradci Králové stal rektor Univerzity Pardubice prof. Jiří Málek.

Zástupci českých vysokých škol zvolili do čela ČKR nově rektora České zemědělské univerzity v Praze Petra Skleničku, který vystřídal rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimu. Ve vedení organizace bude pro další období kromě Jiřího Málka také rektor pražské Akademie múzických umění Jan Hančil, rektorka Vysoké školy zdravotnické Jitka Němcová, rektor Univerzity Palackého v Olomouci Jaroslav Miller a rektor Vysokého učení technického v Brně Petr Štěpánek.

Jedním z důvodů změny v čele organizace jsou podle nového předsedy například rozdílné pohledy na hodnocení vysokých škol jako výzkumných organizací. Česká konference rektorů sdružuje rektory všech veřejných a státních vysokých škol v České republice, a také jednadvaceti soukromých vysokých škol. Posláním ČKR je zabývat se zásadními otázkami vysokých škol, zaujímat k nim stanoviska a uplatňovat je v zákonodárných a výkonných institucích a úřadech. Setkání 151. zasedání Pléna České konference rektorů hostila Univerzita Hradec Králové.

Výstava s názvem Od stříbrného českého tolaru k světovému dolaru, jejímž autorem je přední český historik a numismatik profesor Petr Vorel z Univerzity Pardubice, se v pondělí otevřela ve Štrasburku. Do sídla Rady Evropy se výběr ze sbírky Východočeského muzea v Pardubicích přesunul z Mexika, kde se prezentoval loni v listopadu. 

Výstava přibližuje vznik a vývoj řady tolarových měn v Evropě v 16. století. Začíná ražbou velkých stříbrných mincí v Jáchymově roku 1520. „Jejich dobové pojmenování tolar později zobecnělo jako označení všech ražeb tohoto typu,“  říká autor výstavy prof. PhDr. Petr Vorel, CSc., z Univerzity Pardubice a dodává: „Tato peněžní početní jednotka vznikla díky usnesení zemského sněmu Království českého z 9. ledna 1520, kterým byla nařízena monetarizace nově vytěženého stříbra v českém Krušnohoří. Podle jména města Jáchymov (Joachimsthal) vzniklo jméno mince »tolar«, které se později přes holandský ‚daalder‘ dostalo i jako ‚dollar‘ do angličtiny.“

Kolekce prezentuje rozsáhlou numizmatickou sbírku muzea, která v současné době čítá přes 50 tisíc předmětů. Je tvořena panely s využitím fotografií a galvanoplastických kopií mincí, které ze sbírkových originálů zhotovil restaurátor Východočeského muzea Michal Vojtěchovský.

V minulosti se výstava už představila v Českém domě v New Yorku a v mexické Pachuce. „Po představení v jednom z politických center Evropské unie bude na podzim k dispozici veřejnosti a školám v Českém centru v Paříži a bude snad dále putovat po Francii,‟ informoval ředitel Východočeského muzea v Pardubicích Tomáš Libánek.

Profesor Petr Vorel stojí autorsky hned za dvěma významnými zahraničními výstavami. Aktuální expozice o vývoji tolaru se po představení v USA ukázala také v Mexiku a Pardubicích a  po Štrasburku míří do Paříže. Druhá mapovala tisíciletou tradici české měny a kromě New Yorku ji v minulých letech měli možnost vidět lidé v Praze, v bulharském Plovdivu, v Sofii nebo v nizozemském Naardenu.

Zveme vás na dvě mezinárodní sportovní události, které se konají v Budapešti. 

Firstly, the EUSA Mindsports Championship 2019. The European Universities Bridge and Chess Championship will be held in Budapest between July 24-28. Hosted by the University of Physical Education in close cooperation with the Hungarian University Sports Federation and the sports club of the University.

You can find all information about the competition at the official website and in the attached document: https://mindsports2019.eusa.eu/  

The second global sports conference event will be the MOVE Congress between16-18 October 2019 at the Budapest Congress Center. There is an open call for this recreational sport and physical activity conference, where any individual or organisation can exhibit and/or present at one of the world’s most interactive conferences on grassroots sport and physical activity.  The organizers are looking for exhibitors and presenters who are working with an innovative approach or technology that gets people moving.

The applications can be sent in to contact@movecongress.com no later than Saturday 15 June 2019 to be in the running to exhibit or present at the MOVE Congress 2019. Further information can be found in the attached files.

Stále kvalitnější a především aktuální přístroje čekají v laboratořích Fakulty elektrotechniky a informatiky na její studenty. Nově mohou například vyvíjet nejrůznější detekční systémy, ocitnout se v moderních výrobách či efektivně zpracovávat obrazová data. Fakulta jim totiž zakoupila řadu užitečných senzorů a dalších elektrotechnických prvků.   

Vloni se podařilo pořídit senzory a akční členy rozšiřující existující laboratorní stanoviště s robotickým manipulátorem. „Pracoviště jsme mimo jiné vybavili bezpečnostními prvky používanými v moderních výrobách v průmyslové praxi. Instalovali jsme optické závory detekující přítomnost člověka v prostoru manipulátoru,“ vysvětluje proděkan pro vědu a tvůrčí činnost Petr Doležel. „Hlavně je ale nyní díky soustavě senzorů založených na různých fyzikálních principech možno přesně a rychle detekovat a lokalizovat předměty určené k manipulaci.“ Studenti tak mohou na úrovni srovnatelné s průmyslovou praxí realizovat vysoce ceněné úkony typu Pick and Place či Bin Picking.

Vyvíjené systémy poslouží třeba dopravě

Fakulta dále zakoupila sestavu pro efektivní zpracování obrazových dat umožňující v reálném čase zpracovávat obrazový signál ve vysokém rozlišení, extrahovat z něj užitečné vlastnosti a následně extrahované informace klasifikovat. „Studenti tak mohou v laboratořích vyvíjet například systémy pro detekci chodců ve vozovce, detektory dopravních značek, klasifikátory výrobků a podobně,“ dodává proděkan.

Obnovy speciálního hardware v laboratořích dosáhla pardubická fakulta prostřednictvím projektů interní rozvojové soutěže. Snaží se tak studentům nabídnout stále modernější prostředí pro vzdělávání a reagovat na aktuální potřeby trhu. Navíc každoročně aktualizuje obsah odborných předmětů s nejnovějšími trendy a pracuje na vysoké odbornosti svých vyučujících.

Prosazují se nové přístupy

Informatické obory i obory automatizace a kybernetiky totiž zažívají v posledních letech nebývalý rozvoj. Také proto, že se prosazují nové přístupy zahrnující zejména umělé neuronové sítě, evoluční výpočetní techniky, hluboké učení nebo počítačové vidění. „Souvisí to ale i s dynamickým vývojem hardwarového vybavení. Sem patří například výpočetní akcelerátory založené na vysoce paralelizovaném přístupu k vykonávání výpočetních operací, aktivní síťové prvky umožňující distribuované přístupy ke zpracování dat či pokročilé senzory umožňující 2D i 3D rekonstrukci snímaných veličin v reálném čase,“ doplňuje proděkan.

Přes dvě miliardy korun, nové budovy, učebny, laboratoře. To je výsledek podpory, kterou od Evropské unie dostala Univerzita Pardubice. Letos je to přesně 15 let od vstupu České republiky do EU, a my si výročí společné Evropy rádi připomínáme.

Díky projektům z EU měla univerzita možnost studentům zmodernizovat učebny, posluchárny i  laboratoře, v některých případech se postavily celé nové budovy nebo zavedly elektronické informační zdroje v univerzitní knihovně. Nejvýznamnějšími investicemi, které mohla škola s pomocí evropských peněz uskutečnit, jsou Univerzitní IT pro vzdělávání a výzkum  - UNIT, Centrum materiálů a nanotechnologií - CEMNAT, Výukové a výzkumné centrum v dopravě- VVCD, ale také Chemické elektronické informační zdroje pro VaV - ChemEIZ, Výukový areál Polabiny – VAP.

Velký význam pro Univerzitu Pardubice má podpora výzkumu, například ERC Starting grant pro vědce Dr. Ing. Jana Macáka – CHROMTISOL (v rámci programu HORIZON 2020). Ten své bádání zaměřil na novou generaci hybridních fotovoltaických článků a od ERC získal finanční podporu v hodnotě 45 milionů korun. Pomoc z projektu získal také projekt projekt „Hmotnostní spektrometrie při hledání lipidových biomarkerů pro včasnou diagnostiku rakoviny“ (MASSCAN), který vede prof. Ing. Michal Holčapek, Ph.D. Ten získal podporu v českém programu ERC CZ, navazujícím na ERC program vyhlašovaný Evropskou výzkumnou radou.

„Je důležité, aby naše univerzita nabízela studentům i vědcům to nejmodernější zázemí pro jejich růst a dobré výsledky. Zároveň ale chceme poskytovat velmi kvalitní výuku, mít zajímavé obory, a také být dobrým a atraktivním zaměstnavatelem. Možnosti, které členství v Evropské unie poskytuje, nám k tomu pomohly a stále pomáhají,“ říká rektor Univerzity Pardubice prof. Jiří Málek.

Z aktuálního Operačním programu (OP VVV) dnes univerzita realizuje hned několik projektů, které budou znamenat inovaci a modernizaci studijních programů (Bc. – Ph.D.), a také modernější infrastrukturu.

Peníze z EU podporují také pracovní a studijní výměny akademiků a vysokoškoláků. Univerzita se v roce 2004 zapojila do programu Socrates/Erasmus,  Erasmus a později Erasmus+, který dává možnosti sbírat zahraniční zkušenosti tisícům studentů i akademiků. V rámci programu Erasmus+, stráví každý rok více jak 100 studentů Univerzity Pardubice semestr na zahraniční vysoké škole a přibližně stejný počat cizinců přijíždí do Pardubic. Dnes nabízí Univerzita stáže a studijní pobyty v rámci programu Erasmus+ v 36 zemích a do dalších desítek zemí její studenti i akademici mohou vyjet v rámci jiných programů či bilaterálních smluv.

2004 Od tohoto roku řeší Univerzita Pardubice projekty EU (Operační programy, Rámcové programy EU – HORIZON 2020 a 5. – 6. RP, Erasmus). 2 miliardy korun získala z EU, zhruba 90 miliónů korun dodala z vlastních zdrojů.

Letos podala univerzita několik projektů, na které žádá podporu z Evropské unie. Jedním z nich je projekt Kvalita a profilace vzdělávacích aktivit na Univerzitě Pardubice, který cílí na kvalitnější vzdělávání zaváděním nových metod výuky, vyšším počtem předmětů nově vyučovaných v angličtině, podporou distančního vzdělávání, akreditací nových studijních oborů a  posílením internacionalizace. Další projekt Investiční podpora vzdělávacích aktivit na UPa  má přinést kvalitu do vzdělávací infrastruktury a kromě vysoké kvality výuky zlepšit přístup znevýhodněných skupin. Univerzita také žádá o projekt na HR strategii rozvoje Univerzity Pardubice, který pomůže rozvoji lidských zdrojů a řízení výzkumné organizace, zjednoduší administrativu a vytvoří příjemnější pracovní prostředí. Cílem je získat ocenění HR Award.

Univerzita rostla i díky podpoře státu. Nejvýznamnější investicí v její historii a zároveň jednou z největších staveb v resortu vysokých škol je stavba moderního areálu Fakulty chemicko-technologické. Od veřejné soutěže v roce 2001 a zahájení výstavby v roce 2005 to trvalo 4 roky než do nových poslucháren usedli první studenti. Stavba za 1,3 miliardy korun získala hned po dokončení v roce 2009 hlavní cenu v prestižní architektonické soutěži Grand Prix architektů.

Významné projekty Univerzity Pardubice podpořené z EU:

• Univerzitní IT pro vzdělávání a výzkum – UNIT.
  Rekonstrukce historicky cenného a památkově chráněného objektu univerzity na moderní, špičkově technicky informačně a technologicky vybavené zázemí pro výuku, specializované laboratoře a učebny vybavené nejmodernějšími IT technologiemi a rozvoj struktury doktorských programů
• Centrum materiálů a nanotechnologií - CEMNAT
  Hlavním cílem projektu bylo zmodernizovat stávající univerzitní infrastrukturu na nám. Čs. Legií, která umožnila zvýšit kvalitu vzdělávání a realizovat inovace v magisterských a doktorských, materiálově orientovaných studijních programech na Univerzitě Pardubice. Součástí byly také nově vzniklé učebny s novými přístroji.
• Výukové a výzkumné centrum v dopravě- VVCD
  Výstavba zcela nového odborného centra centra rozvíjejícího vzdělávání a výzkumné aktivity Dopravní fakulty Jana Pernera UPa, které je vybaveno nejmodernějšími technologiemi dostupnými v oblasti dopravy pro zkvalitnění výuky studentů ve všech stupních vysokoškolského vzdelávání s vazbou na potřeby praxe.
• Výukový areál Polabiny – VAP
• Nový výukový areál nahradil nevyužívaný areál těžkých laboratoří DFJP, rozšíříl výukové a výzkumné zázemí hlavního kampusu Univerzity Pardubice. Přeměnou prostoru na posluchárny a laboratoře, vznikl nový univerzitní bufet a v atriu nového objektu také klidová zóna s Lavičkou Václava Havla.
• Chemické elektronické informační zdroje pro VaV – ChemEIZ.
  Univerzitní knihovna získala elektronické informační zdroje. Dalším cílem projektu byla optimalizace síťového prostředí a obnova hardwarového a softwarového vybavení v rešeršních studovnách, nové tiskárny, počítače a knižní skenery.

Pokaždé se nepodaří, aby během zahraniční stáže vznikly excelentní výsledky. Navíc letos publikované v prestižním odborném časopise. Bývalé doktorandce Fakulty chemicko-technologické Elišce Drabinové se to povedlo. Nositelka Ceny Sanofi-Aventis za farmacii strávila tři měsíce v „Malém Harvardu“.

Doktorandka absolvovala stáž v laboratoři profesora Helmuta Cölfena na Universität Konstanz v Německu. Právě s tímto pracovištěm dlouhodobě spolupracuje Eliščin školitel profesor Miloš Sedlák z Ústavu organické chemie a technologie Fakulty chemicko-technologické. Ten se zabývá makromolekulami, schopnými cíleně transportovat léčiva v organismu, a také fixovat průmyslově využitelné katalyzátory. Ty tak lze efektivně recyklovat, a tím snižovat zátěž životního prostředí.

Speciální makromolekuly vázající cholesterol

Během pobytu v Německu se Eliška Drabinová zásadně podílela na přípravě a charakterizaci ve vodě rozpustných multifunkčních kopolymerů s unikátními vlastnostmi. Připravené blokové kopolymery se skládají z chemicky nesourodých segmentů, kovalentně spojených do jednoho polymerního řetězce. První část řetězce má vazebná místa pro hydrofobní molekuly, druhá část zajištuje rozpustnost ve vodě a třetí část je schopná vázat ionty. Makromolekuly byly chemiky navrženy a připraveny tak, že jsou na sebe schopny vázat molekuly cholesterolu a zároveň i vázat vápenaté ionty z nerozpustného hydroxyapatitu. Studiem interakcí těchto kopolymerů s modelovými arteriosklerotickými plaky odborníci zjistili, že dochází k  rozpadu těchto plaků, k rozptýlení cholesterolu a k navázání vápenatých iontů. Vznikají tak micelární částice o velikosti desítek nanometrů, které mohou vyloučit ledviny.

Řešení pro kardiovaskulární choroby

Další testování navíc ukázalo, že tyto makromolekuly jsou prakticky netoxické. Právě to je předurčuje k možnému použití v medicíně právě při rozkladu aterosklerotických plaků, které způsobují kardiovaskulární choroby, jako jsou například infarkt myokardu nebo mozková příhoda. Další variantou medicinálních aplikací připravených blokových kopolymerů je možnost cíleně transportovat léčiva hydrofobního nebo iontového charakteru na určité místo v organismu.

Získané výsledky se podařilo, byť s  časovou prodlevou, letos uveřejnit v prestižním časopise Advanced Functional Materials, jehož impaktní faktor přesahuje desítku a jehož AIS = 3,231. (cit. Keckeis P., Drabinová E., Ruiz-Agudo C., Avaro J., Glatt L., Sedlák M., Cölfen H.: Multifunctional Block Copolymers for Simultaneous Solubilization of Poorly Water-Soluble Cholesterol and Hydroxyapatite Crystals.  Adv. Funct. Mat. 2019, 29, 1808331.)