Odborníci z Fakulty ekonomicko-správní budou poprvé řešit veřejnou zakázku v oblasti dostupnosti bydlení v krajském městě. Nasbíraná data by měla ukázat, jak se žije různým skupinám obyvatel v Pardubicích. Podrobné analýzy bude zpracovávat tým sociologa Jana Mandyse a do výzkumu se zapojí i studenti.

Fakulta ekonomicko-správní uspěla ve výběrovém řízení na zakázku, kterou vypsal přímo Magistrát města Pardubice. Jejím úkolem bude zpracovat analýzu v oblasti bydlení ve městě Pardubice. A to na základě dostupných statistických, demografických, socioekonomických dat a realizovaného kvalitativního a kvantitativního sociologického šetření. Její výsledky pomůžou zjistit, do jaké míry je bydlení pro různé skupiny obyvatel města dostupné a s jakými obtížemi se při zajištění bydlení obyvatelé Pardubic nejčastěji setkávají. 

V týmu budou i studenti

„Celkem předpokládáme, že se zapojí přibližně tisícovka respondentů, a to jak v kvalitativním tak v kvantitativním výzkumu. Jedná se o velmi rozsáhlou zakázku. Fakulta si váží příležitosti ukázat, že je schopna spolupracovat s místní samosprávou na té nejvyšší úrovni,“ říká Mgr. Jan Mandys, Ph.D., který za Fakultu ekonomicko-správní tým povede.

„Součástí týmu budou i studenti. Ti už během tohoto semestru poznají, jak vypadá sociologický výzkum v praxi a místo setkávání na seminářích v učebnách vyrazí do terénu,“ dodává Mandys. Kromě studentů se zapojí i akademičtí pracovníci z Fakulty filozofické, kteří rozšíří tazatelskou síť.

Město je skvělé pro život

„Velký vliv na celou problematiku má pohyb obyvatelstva a jeho věková struktura. To si magistrát města dobře uvědomuje a právě problematiku bydlení na svém území hodlá řešit,“ vysvětluje aktuální problém Mandys.

Populace sice stárne, ale Pardubice jsou stále atraktivním místem pro život. A to se odráží do poptávky po bydlení. „Výsledky proto poslouží jako výchozí analytický dokument pro plánování a nastavení bytové politiky města v chystané nové strategii bydlení pro město Pardubice,“ uzavírá Jan Mandys.

Veřejná zakázka poprvé

Nejedná se přitom o první zkušenost fakulty s podobným výzkumem. Nikdy však nebyl realizován jako veřejná zakázka. Ta musí být zpracována do konce letošního října. Do celého procesu hodlá tým Jana Mandyse vedle veřejnosti zapojit i vybrané politiky, úředníky napříč zainteresovanými odbory a další instituce v Pardubicích jako například Český statistický úřad, Úřad práce či Českou správu sociálního zabezpečení.

Univerzity nyní získávají díky prodeji svých technologií výrazně více peněz – třeba i čtyřikrát více než před třemi lety. Pomáhají jim centra transferu technologií, zakládání dceřiných firem i spolupráce se zahraničními univerzitami. Problémem však zůstává nesourodost světa podnikatelů a vědců i administrativa spojená s uvedením objevů na trh.

Chytrý způsob, jak dostat z odpadní vody nebezpečné látky. Nebo speciální potravinové doplňky s výjimečně silným antioxidačním a protirakovinným účinkem. Zatímco první objev vznikl na půdě Univerzity Pardubice, druhý na pražské Vysoké škole chemicko-technologické. Oba mají svého komerčního partnera – soukromou firmu. První již úspěšně funguje na trhu, druhý se na něj chystá velmi brzy.

Přečtěte si rozhovor s profesorem Holčapkem o výzkumu včasné diagnózy rakoviny

České univerzity stále častěji dokazují, že nejsou jen akademická pracoviště, kde si vědci bádají sami pro sebe, ale stojí za řadou inovací, které potkáváme v každodenním životě a jsou v mnoha oborech v praxi nepostradatelné. Že se školám daří, dokazují i čísla. Například Univerzita Karlova za přenos poznatků do praxe získala loni 37 milionů korun, před třemi roky to bylo jen kolem 11 milionů korun. Zmíněná VŠCHT vyvinula velkou část svých výsledků chráněných patenty ve spolupráci s průmyslem a třetina těchto výsledků se už využívá v praxi.

Na Univerzitě Hradec Králové se loni podařilo přenosem objevů do praxe získat téměř dva miliony korun. „Za posledních pět let je to rapidní nárůst, a to vzhledem k tomu, že v roce 2012 jsme s transferem technologií do praxe teprve začínali a zisk byl nulový,“ říká mluvčí univerzity Jakub Novák.

Na Univerzitě Pardubice dosáhly příjmy ze smluvního výzkumu, za expertizy, konzultace, testování a podobně v loňském roce více než 20 milionů korun, což je o 42 procent více než v roce 2016. Další významnou formou spolupráce univerzity s firmami jsou společné výzkumné projekty obvykle s podporou programů TAČR nebo ministerstva průmyslu. „Za loňský rok jsme uzavřeli celkem sedm licenčních smluv a smluv o úpravě výkonu spoluvlastnických práv k výsledkům s finančním plněním, což je více než dvojnásobný nárůst oproti roku 2016. Lze tedy říci, že transfer technologií je u nás na vzestupu,“ říká ředitel Centra transferu technologií a znalostí na Univerzitě Pardubice Michal Svoboda.

Most mezi firmami a školami

Díky centrům transferu technologií, která fungují již téměř na všech větších univerzitách, se školám daří stále lépe komunikovat s průmyslovou sférou a domlouvat se na společných projektech. Centra propojují dva rozdílné světy akademiků a podnikatelů a nacházejí společnou řeč.

„Ne všechna tato centra zatím fungují optimálně, ale je to krok správným směrem a některá z nich už mají první velmi slibné výsledky,“ podotýká viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Na administrativu není čas

Sami vědci totiž obvykle nemají čas, kapacitu ani zájem věnovat se administrativě, která se s převodem výsledků jejich práce do praxe pojí. „Například plánování strategie ochrany vynálezů a dalšího vývoje výsledků, dojednávání podmínek spolupráce a smluv a kontrolu jejich plnění a sledování finančních toků,“ popisuje Michal Svoboda. Právě to je ale podle něj pro přenos vědeckých poznatků do praxe zásadní.

„Centrum transferu technologií je útvar, který poskytuje vědcům potřebnou podporu a doplňuje odborné znalosti vědců znalostmi a zkušenostmi z dalších oblastí jako je obchod, marketing, právo, finance a podobně,“ dodává Svoboda. Kromě toho centra transferů technologií pořádají řadu přednášek a workshopů, kde vědce ke spolupráci se soukromníky motivují a dávají jim patřičné know-how, jak výsledky jejich výzkumu přeměnit v reálný užitek v praxi.

V zemích, které vynikají v inovacích, jako jsou Spojené státy, Velká Británie, Izrael, Finsko nebo Singapur, jsou přitom centra transferu technologií na univerzitách a při výzkumných ústavech běžná a zcela nepostradatelná.

Jiné světy

A důvodů, proč spolupráce průmyslu s univerzitami a výzkumnými ústavy bez center transferu příliš nefunguje, je víc. Podle Radka Špicara v Česku stále mezi firmami a vědci často panuje vzájemná nedůvěra a předsudky. „Firmy si o akademicích myslí, že žijí v jiném časoprostoru, že nejsou schopni pracovat na zakázku, že nedodržují rozpočty a čas jim plyne pomaleji,“ vysvětluje Špicar.

„Akademici zase firmy podezřívají z toho, že k nim nebudou přistupovat jako k partnerům, nezaplatí jim poctivou cenu a budou omezovat jejich akademickou svobodu. Je to škoda, protože když obě strany tyhle předsudky překonají, jsou z toho většinou skvělé společné projekty,“ připomíná. Bariérou je ale také nastavení pravidel hodnocení výzkumu, které nutí vědce spíš publikovat, než se zajímat o uplatnění výsledků v praxi, nebo složité podmínky pro zakládání spin-off firem, které by při školách fungovaly.

Dceřiná firma

I proto Univerzita Karlova letos v červnu založila jako první vysoká škola v Česku stoprocentně vlastněnou dceřinou společnost pro přenos vědeckých poznatků do praxe. Společnost s ručením omezeným nese název Charles University Innovations Prague (CUIP) a je mostem mezi vědeckými týmy a firmami. Jejím hlavním úkolem je zakládání a podpora takzvaných spin-off společností, tedy menších firem fungujících při univerzitě, které mohou využívat výsledky výzkumu k podnikání.

Centrum už má nyní vytipováno několik projektů, které by mohly být zajímavé pro investory. Podle rektora UK Tomáše Zimy už univerzita jedná s potenciálními partnery například o spolupráci v léčbě nádorů nebo interaktivní hře Atentát 1942.

Partnerství se Stanfordem

Pro urychlení přenosu objevů do praxe udělala velký krok i Univerzita Pardubice. Škola se totiž jako první v Česku letos zapojila do programu kalifornské Stanfordovy univerzity SPARK Global, který je zaměřený na léčiva a zdravotnické prostředky a s transferem technologií pomáhá. Až šedesát procent projektů z tohoto programu nalezne využití v klinické praxi. Zástupci Univerzity Pardubice dostali už při úvodních jednáních od amerických kolegů i zpětnou vazbu na své projekty.

„K našemu výzkumu lékové toxicity jsme už od odborníků z farmaceutické praxe, kteří na Stanford University působí, získali cenné komentáře. Diskuze byla pro další směřování našich výzkumných prací nezastupitelná,“ říká Tomáš Roušar z Katedry biologických a biochemických věd Fakulty chemicko-technologické, který se zabývá výzkumem toxicity paracetamolu a vývojem nového léčivého přípravku, který by na rozdíl od současných dostupných látek měl být méně toxický.

Kromě center transferu technologií nebo partnerství se zahraničními univerzitami a jejich programy pomáhá školám také Program aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací GAMA. Tuto dotaci od roku 2014 poskytuje Technologická agentura ČR a je určená na ověření výsledků výzkumu z hlediska toho, jestli se dokáží v praxi uplatnit a na přípravu jejich komerčního využití.

Chytrý hasičský oblek

Jedním z nejvýraznějších produktů poslední doby, který vznikl na akademické půdě a brzy se dostane na trh, je chytrý odlehčený oblek pro hasiče. Měří teplotu vně i uvnitř oděvu, a když teploty překročí limity, upozorní hasiče LED ukazatelem na rukávu a na hrudi. Dokáže hasiči při zásahu posvítit nebo mu přivolat pomoc. Oblek se také umí bezdrátově propojit s chytrým telefonem, kam přenáší měřené údaje, například záznam trasy hasiče, teplotu nebo dobu trvání zásahu.

Hasičský oblek budoucnosti vznikl v Regionálním inovačním centru elektrotechniky Západočeské univerzity v Plzni. Vyvinula jej ve spolupráci s místními firmami Applycon a Vochoc, která ho začne vyrábět a prodávat příští rok na jaře.

Zdravější kapr

O úspěšném transferu svých objevů do praxe může mluvit i Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. O její produkt je zvlášť před Vánoci velký zájem. Fakulta rybářství a ochrany vod totiž vyšlechtila nové plemeno kapra, který je zdravější a odolnější proti nemocem. Nechala si ho dokonce zaregistrovat pod ochrannou známkou omega3kapr, díky speciální výživě totiž obsahuje více omega kyselin.

„Omega 3 mastné kyseliny, o které je maso kaprů přirozeně obohaceno, jsou uznávané pro prevenci a léčbu mnoha civilizačních onemocnění,“ přibližuje děkan fakulty Otomar Linhart a dodává. Pozitivní vliv tohoto masa prokázal výzkumný projekt, na kterém se podílel pražský Institut klinické a experimentální medicíny.

Fakulta začínala v roce 2011 s vánočním prodejem tuny a půl kaprů, nyní se prodává více než deset tun. Ročně si fakulta vydělá prodejem ryb a produktů z nich kolem dvanácti milionů korun, což je při celkovém rozpočtu 180 milionů citelné přilepšení.

Ochranné bariéry i 3D Lví král

Na pražské ČVUT se zase v posledním roce podařil například prodej prototypu patentovaného zařízení na testování asfaltových směsí univerzitě v Kanadě. „Po jeho standardizaci pro Evropu a severní Ameriku bychom se díky němu měli dočkat kvalitnějších silnic,“ říká Ivo Stanček, vedoucí odboru pro řízení projektů a transfer technologií Rektorátu ČVUT.

Úspěšná byla i spolupráce se společností Mob-Bars, která se zabývá vývojem, výrobou a prodejem mobilních ochranných bariér z certifikovaného materiálu na bázi cementových kompozitů. Mobilní ochranné bariéry vyvíjí ČVUT ve spolupráci s Policií ČR.

Výsledky svého výzkumu uplatňuje také Daniel Sýkora z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Díky jeho metodě Ink-and-Ray mohla společnost Walt Disney vytvořit 3D verzi svého původně dvourozměrného animovaného filmu Lví král. V posledních letech spolupracuje Sýkora také s firmou Adobe. Výsledkem této spolupráce jsou nejen patenty, jejichž licence budou přinášet desítky tisíc dolarů každým rokem, ale i přímé zavádění nových algoritmů do produktů firmy Adobe.

Rozhovor byl převzat z magazínu Universitas.

Jít studovat Fakultu elektrotechniky a informatiky byl pro Honzu Hovada zpočátku jen experiment. Když zjistil, kdo je a kam směřuje, pokračoval v magisterském a doktorském studiu na Fakultě ekonomicko-správní. U studentů ho však zarazila mizerná znalost cizích jazyků, a tak se rozhodl to změnit. Vstoupil do světa on-linu, založil web prectime.cz a k dnešnímu dni pomohl již 50 tisícům studentům zlepšit angličtinu, němčinu a španělštinu.

Co jste na univerzitě studoval?

Abych řekl pravdu, tak jsem na konci střední nevěděl, kam se vrhnout konkrétně dál. Byl to tedy spíše experiment s jedinou jistotou, počítače mě vždycky bavily. Prvně jsem studoval tříletý obor Informační technologie, kde jsem se hodně trápil s programováním. Po jeho dokončení jsem se rozhodl přejít na Systémové inženýrství na Fakultě ekonomicko-správní, abych zde dokončil své pětileté studium. Mezitím jsem potkal člověka z Googlu, který mi vysvětlil programování během dvou dnů naprosto jiným způsobem. Inspiroval a motivoval mě natolik, že jsem měl důvod studovat doktorský program v oboru Aplikovaná informatika.

Už odmala vás to táhlo k počítačům?

Celé dětství jsem proseděl u počítače, byla to vždy moje vášeň, kterou mnozí opovrhovali a snažili se mě od klávesnice odtáhnout. Od raného věku jsem tedy stavěl své počítače, luštil ceníky všech prodejců po republice, hrál on-linové hry a později dělal i produktivnější věci napříč různými obory.

Čím vás oslovila právě pardubická univerzita?

V dané době jsem pracoval pro německou firmu v místě mého bydliště kousek od Krkonoš. Zároveň jsem často létal pracovně do Číny a USA. Na zahradě stavěl hvězdárnu, protože jsem se věnoval focení hlubokého vesmíru. Pardubická univerzita byla jasná volba především díky možnosti snadného dojíždění.

Jak vzpomínáte na školu?

První tři roky byly náročné. Přes den jsem byl ve škole, v noci na hvězdárně a často jsem měl i pracovní cesty různě po světě. Nebýt spolužáků, pravděpodobně bych bakalářské studium nikdy nedokončil. Druhá část cesty byla mnohem příjemnější, protože jsem věděl o trochu více, kdo jsem a kam směřuji. Magisterské a doktorské studium byla vlastně výhradně zábava kombinovaná s celou řadou mých aktivit mimo školu. To pro mě bylo důležité. Mít kontakt s praxí.

Jste autorem vzdělávacího projektu prectime.cz, který pomáhá lidem zlepšit třeba angličtinu. Co vás motivovalo ho založit?

Největším motorem byla absence práce s motivací, inspirací a moderními metodami při výuce (neurověda, psychologie, práce s člověkem jako takovým). Vzhledem k jasné představě byl svět on-linu jasnou volbou s možností plošného zacílení na celou ČR. Během doktorátu jsem viděl, že znalost cizích jazyků je mezi studenty dost mizerná a tím je pro studenty omezený i přístup ke kvalitním informacím ze zahraničí. Zároveň jsem potkával mnoho lidí v praxi, kteří měli plný kufřík certifikátů, ale báli se mluvit. Chtěl jsem změnit pohled na výuku nejen jazyků, ale i jako celku. Tak aby si každý při vzdělávání dobře vedl na všech úrovních.

Jak dlouho trvalo, než projekt spatřil světlo světa?

Bylo to vcelku šťavnaté. Dva roky před zahájením tvorby prectime.cz jsem zkolaboval z přepracování a dával se dlouhou dobu do kupy. Přečetl jsem mezitím 700 knih, vyzkoušel řadu experimentů, jak na sobě, tak později na svých klientech, a začal jsem přemýšlet, jak žít dál. Opustil jsem svoji práci, svůj byt v Pardubicích a nechal za sebou svůj starý život. Druhý den po získání doktorského titulu v jednom z nejpoptávanějších oborů na trhu jsem se šel přihlásit na „pracák“, abych ušetřil alespoň na zdravotním. V té době o nás již psali přední média, ale neměli jsme stále produkt. Trvalo půl roku, než jsme vše nastartovali pomocí crowdfundingu a bylo možné dělat v poklidu to, co nás baví. Tzn. vyplatit si svoji minimální výplatu, mít co jíst, kde spát a být pánem svého času. Nic víc nebylo potřeba k tomu, aby se produkt co nejvíce optimalizoval.

Zapojením do projektu slibujete zlepšení za tři měsíce během pouhých 15 minut denně. Na jaké metodě je výuka založena?

Používáme celou řadu metod z psychologie, neurovědy, metalearningu (efektivního učení). Vše kombinujeme s analýzou velkých dat, kdy analyzujeme 30 000 knih a textů, v kterých hledáme ty důležité vazby. K tomu všemu přidáváme i umělou inteligenci (AI) a všechny texty či interaktivní cvičení namlouváme v mnoha přízvucích právě pomocí AI.

Kolik lidí vašimi kurzy už prošlo?

K březnu 2019 máme za sebou více než 50 000 studentů.

Co potřebuji, abych se mohla zapojit?

Stačí počítač, telefon, připojení k internetu a případně i aplikace Skype. Svým studentům totiž platíme rozhovory s rodilými mluvčími, které probíhají právě přes internet na pravidelné bázi během samotného kurzu.

Kromě angličtiny nabízíte výuku i jiných jazyků. S kolika lidmi spolupracujete?

Nechceme dělit výuku do různých balíčků, to se nám nelíbí. Aktuálně nabízíme angličtinu, němčinu a španělštinu. Studenti mají přístup ke všem jazykovým kurzům a mohou se mezi nimi přepínat. Prezenčním studentům do 26 let vycházíme extra vstříc a nabízíme jim i dodatečné slevy. Spolupracujeme s mnoha lidmi, ve většině případů na dálku. Nemáme žádné kanceláře a trvalé prostory. Pracujeme on-line, žijeme off-line.

Jak moc je náročné starat se o takový portál?

Záleží, jak si to člověk nastaví. Mojí prioritou je mít časový prostor pro kreativní práci. Pro práci, která pomůže lidem vyřešit jejich problém, a mě bude ona tvorba co nejvíce bavit. Mám rád automatizaci, takže se snažím většinu stereotypních úkolů přenechat strojům. I tak je ale náročné udržovat své znalosti neustále aktualizované a být připravený řešit problémy na mnoha frontách od programování webových i mobilních aplikací, správu serverů, big data analýzy, marketing, účetnictví, support a další.

Pracujete v současné době na nějakém jiném projektu, nebo vás plně zaměstnává prectime.cz?

Pracuji na více projektech, které mi dávají smysl. Velmi pečlivě si vybírám, kam investuji svých cca 5 efektivních pracovních hodin denně. Vytvářím projekt bettermind.cz, kde pomáhám lidem pracovat se stresem za 30 dnů. Vedu své klienty v rámci projektu metalearning.cz. Zdarma vytvářím obsah z knih a experimentů, které provádím na Youtube metalearning_cz. Část svého času dávám zdarma lidem, kteří mají existenční problémy týkající se stresu. K tomu pomáhám vytvářet on-line projekty ostatním zajímavým lidem včetně plného naprogramování platformy a vedení. Obecně se ale stále pohybuji v oblasti vzdělávání.

Vracíte se někdy do Pardubic?

Jednou za čas se zastavím navštívit bývalé kolegy a spolužáky. Je v tom určitě trocha nostalgie.

Spolupracujete s univerzitou?

Aktuálně s fakultami nespolupracuji, možná někdy v budoucnu, cesty se různě kříží v ten správný čas.

Chcete něco vzkázat současným i budoucím studentům?

Experimentujte a vnímejte, co vás baví, uvědomte si, kdy opravdu žijete. Pokud to najdete, pomozte v oné oblasti i dalším lidem. Když to uděláte dobře, jako vedlejší efekt přijde celá řada zajímavých příležitostí a možností.

Co plánujete dál?

Věci se dějí tak nějak rychleji, než bych si představoval. Díky tomu mám hrubý přehled na max. 6 měsíců, ale upřímně, často nevím, co bude za týden. Můj plán je ale vcelku jednoduchý, jít každý den spát s tím pocitem, že bych daný den neměnil. V současné chvíli tento pocit nacházím ve vzdělávání, pomáhání lidem a tak trochu nomádském způsobu života, kdy díky charakteru své práce mohu volně cestovat.

Jan Hovad (32) je absolventem bakalářského studia Fakulty elektrotechniky a informatiky. Na Fakultě ekonomicko-správní se postupně dopracoval až k doktorátu a titulu PhD. ¨Už na škole ho uchvátil svět on-linu a jeho parketou se stalo vzdělávání lidí v různých rovinách. Před třemi lety s kamarádem založil vzdělávací web prectime.cz, který se zaměřuje na výuku angličtiny, němčiny a španělštiny. Chtěl jím změnit pohled na výuku nejen jazyků, ale i jako celku. Tak, aby si každý při vzdělávání vedl dobře na všech úrovních. K letošnímu březnu těmito kurzy prošlo na 50 tisíc studentů. Kromě tohoto pracuje ještě na několika dalších projektech najednou. Spolupracuje s mnoha lidmi. Ve většině případů na dálku, nemá totiž žádnou kancelář. A díky tomu může cestovat po celém světě. 

Je to jedna velká umělecká rodina. Dostanou se do ní jen ti, co projdou ne právě snadnou přijímací zkouškou včetně té talentové. Fakulta restaurování v Litomyšli si své studenty pečlivě vybírá. Už během studia dělají na unikátních objektech, a práce na zajímavých a mnohdy vzácných uměleckých dílech je pro budoucí restaurátory tou nejlepší průpravou pro praxi.

„Naši absolventi jsou připraveni na profesní dráhu samostatného restaurátora a konzervátora. Mohou být zaměstnáni ve veřejných institucích zaměřených na památkovou péči i ve sbírkotvorných institucích jako odborníci v restaurátorských odděleních muzeí a galerií, nebo ve firmách, které se obnově památek věnují,“ říká proděkan pro studium a pedagogickou činnost Tomáš Kupka. Je pyšný na to, že absolventy Fakulty restaurování je možné potkat prakticky všude. V Národním archivu, Národní knihovně, ve státních oblastních a státních okresních archivech nebo v dalších významných institucích. Dvě absolventky se vrátily domů na Slovensko a nedávno získaly práci v Univerzitní knihovně v Bratislavě.

Litomyšl láká

Zanedlouho se ke studentům zařadí i Eliška Slezáková, která je momentálně na zahraniční stáži. Na začátku hledala kompromis mezi uměním, řemeslem a přírodními vědami a Fakulta restaurování s rodinnou atmosférou ji přesvědčila. V Litomyšli je spokojená. „Mezi vyučujícími jsou i osobnosti, k nimž je skutečně možné vzhlížet a které neodmítnou pomoci. Student tu není anonymní bytostí, ale člověkem se jménem a hlasem,“ říká studentka.

Fakulta nabízí mnoho výhod. Sídlí na zámeckém návrší v Litomyšli v krásném historickém prostředí. Snahy o budování kvalitního zázemí si studenti cení. „Vzhledem k finančním a kapacitním možnostem je to jistě obtížné, přesto je vybavenost ateliérů velmi dobrá. Pro prváky je zajištěno ubytování na kolejích, vystavěla se nová knihovna s příjemným studijním prostředím,“ dodává Eliška. „Všechny budovy jsou od sebe vzdálené maximálně pět minut. Nic zde není většinou problém, ale musí se o tom člověk chtít bavit,“ hodnotí přístup student Marek Laška, který chce být po dokončení studia obyčejným živnostníkem v oboru restaurování. Jediné, co mu trochu vadí, je, že studium spolyká většinu volného času.

61 bakalářů a 21 magistrů

Jim oběma a dalším osmi desítkám studentů nabízí Fakulta restaurování vzdělání v inovovaném bakalářském studijním programu Restaurování a konzervace děl hmotného kulturního dědictví. Akreditaci má na příštích deset let a zájemci vybírají ze čtyř specializací. Záleží, který materiál je více osloví: zda Umělecká a umělecko-řemeslná díla z kamene, štuku, sádry, terakoty a umělého kamene; Nástěnná malba, sgrafito a mozaika; Papír, knižní vazba a dokumenty; nebo Umělecká a umělecko-řemeslná díla na papírových, textilních, pergamenových podložkách a polychromované objekty z papírmašé.

Prohlédněte si nabídku studia na Fakultě restaurování

„Zájem o studium každoročně překračuje troj až čtyřnásobně počet přijímaných, mírně též převažuje u restaurování uměleckých a umělecko-řemeslných děl na organických podložkách jako papír a textil,“ doplňuje proděkan Kupka. Spíše vyrovnané to je naopak u navazujícího magisterského studia. Studijní program Výtvarná umění se dělí na dva studijní obory, každý se dvěma specializacemi: Restaurování a konzervace nástěnné malby, sochařských děl a povrchů architektury (specializace Kámen; Malba), Restaurování a konzervace uměleckých a umělecko-řemeslných děl na papírových, textilních a souvisejících podložkách (specializace Papír; Textil).

Přijímačky, pak letní škola

„Studentům nabízíme inovovanou koncepci bakalářského studia a uchazečům o studium letní škola, na které se mohou zdokonalit ve výtvarných technikách a zvýšit tak šanci na úspěch u přijímacích zkoušek,“ upozorňuje proděkan Kupka.

Než se uchazeči stanou součástí této umělecké rodiny, musí projít komplexní přijímací zkouškou. Ta obsahuje přijímací test ze základů dějin umění, základů chemie, všeobecného kulturněhistorického rozhledu a všeobecných studijních předpokladů. Úroveň uchazečů se posuzuje i podle jejich domácích prací. Samotná talentová zkouška má pak ověřit míru uměleckého citu a výtvarného potenciálu uchazeče. Celá přijímací zkouška končí motivačním pohovorem.

„Ten prověří znalost kultury obecně i oblast výtvarné kultury. Zaměří se na základní orientaci ve zvoleném oboru a také na motivaci a předpoklady ke studiu. Vše posuzuje komise, dílčí výsledky se bodují a k přijetí jsou doporučeni ti, kteří v rámci své specializace dosáhli nejvyššího počtu bodů,“ upřesňuje pravidla přijetí proděkan Kupka.

Přihlášky přijímá Fakulta restaurování do konce května. Očekává jich přibližně padesátku, přičemž pouze šestnáct úspěšných uchazečů dostane šanci studovat v Litomyšli.

Chci si podat e-přihlášku

Dopravní fakulta Jana Pernera Univerzity Pardubice nabízí studentům dopravní vzdělání v bakalářských, magisterských či doktorských studijních programech. Získat tak mohou titul bakalář, inženýr či doktor, respektive Ph.D. Nejen o jednotlivých oborech, ale také o krátké historii a fungování této prestižní fakulty jsme hovořili s jejím děkanem, docentem Liborem Švadlenkou.

Dopravní fakulta Jana Pernera, která je jednou ze sedmi fakult Univerzity Pardubice, oficiálně vznikla 1. dubna 1993. Jak navázala na původní Vysokou školu dopravy a spojů v Žilině, kde studovala řada českých studentů?

Když v roce 1991 vznikla napjatá společensko-politická situace, související s reálnou možností rozdělení Československa na dva samostatné státy, bylo zřejmé, že skončí úloha Vysoké školy dopravy a spojů v Žilině jako jediné celostátní československé dopravní vysoké školy. Ačkoli od té doby byla cesta ke vzniku Dopravní fakulty Jana Pernera ještě dlouhá a složitá, některé události nabraly rychlý spád. První jednání o umístění dopravní vysoké školy na území České republiky se uskutečnila již v polovině roku 1991. Možností se naskýtalo hned několik. Zvažovala se řada možností, nakonec však bylo rozhodnuto o umístění v rámci tehdejší Vysoké školy chemicko-technologické Pardubice, neboť její zástupci nejjasněji a zcela pozitivně projevili zájem o pedagogy a studenty ze Žiliny. Slavnostní akt zahájení činnosti dopravní fakulty v Pardubicích se pak odehrál koncem března 1993. Souběžně s naší fakultou v Pardubicích vznikla také nově Fakulta dopravní na pražské ČVUT. Od počátku bylo zřejmé, že naše fakulta bude mít víceoborový charakter, tedy technický, technologický a ekonomicko-manažerský. V zahajovacím roce výuky bylo zapsáno na fakultě několik desítek studentů, které vyučovala dvacítka učitelů. Postupně se však fakulta rozrůstala až k počtu 2 150 studentů v době silných ročníků a zhruba devadesáti akademických pracovníků. V současnosti má dopravní fakulta všechny atributy univerzitního pracoviště – doktorské studium, habilitační právo a právo profesorského řízení. Realizuje svoji pedagogickou, vědeckou, výzkumnou a expertní činnost v rámci Univerzity Pardubice, která vytváří všechny potřebné podmínky pro její náročnou činnost i pro další rozvoj.

Dopravní fakulta Jana Pernera je koncipována multi-disciplinárně a poskytuje komplexní rozsah vzdělávání v oblasti dopravy. Můžete přiblížit, o které programy je největší zájem? 

Na naší fakultě je možné studovat jak čistě technické studijní programy zaměřené na dopravní prostředky, dopravní infrastrukturu nebo elektrotechnická zařízení v dopravě, tak i programy technologicko-manažerské, jako je Dopravní management, marketing a logistika, nebo Technologie a řízení v dopravě. Největší zájem o studium je v oboru Dopravní management, marketing a logistika a následně v oboru Technologie a řízení v dopravě. Jak je známo, v současné době se naše republika potýká se sníženým zájmem o studium technických oborů, což je dobře viditelné také u nás v Pardubicích.

Kde všude nacházejí vaši absolventi uplatnění? Předpokládám, že i na železnici, a to jak v samotném provozu, tak i například v administrativě...

V prvé řadě je třeba říci, že uplatnění absolventů všech našich studijních programů je bezproblémové. V soutěži „Doporučeno zaměstnavateli“ se naše fakulta na základě hodnocení zástupců předních firem z celé České republiky pravidelně umísťuje mezi deseti vysokými školami, respektive fakultami, které nejlépe připravují své absolventy na zaměstnání.

S ohledem na absolvovaný typ studia se úspěšní studenti uplatňují v různých pozicích a profesích. A to jak v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi, tak samozřejmě i ve státní sféře a v podnicích zaměřených nejen na železniční dopravu. Naši absolventi mohou pracovat například jako odborníci v dopravních podnicích organizujících a řídících dopravní systémy, jako projektanti silničních a kolejových vozidel, dopravních staveb a elektrotechnických zařízení, designéři bezpečnostních technologií a procesů, technologové a manažeři dopravních a dalších logistických procesů a podobně. Vysokou kvalitu našich absolventů prokazuje také řada ocenění jejich kvalifikačních prací. Naši studenti například uspěli v soutěži Česká dopravní stavba, technologie a inovace nebo v soutěži Institutu pro udržitelný rozvoj sídel byli oceněni cenou J. B. Jackson. Nejen díky tomu je tak například najdeme na ministerstvu dopravy, krajských úřadech či u organizátorů dopravy, dopravců a v dalších souvisejících podnicích. Z dopravců pak nejvíce absolventů přirozeně máme u společnosti České dráhy nebo jejich dceřiných společností.

K tomu se nabízí otázka, jaké máte vztahy s ČD? Připravujete případně některé studenty speciálně pro práci u národního dopravce?

Vzájemně prospěšná spolupráce spočívá jednak v zadávání praktických témat diplomových a bakalářských prací ze strany Českých drah pro naše studenty, dále pak v organizaci stáží a exkurzí v různých útvarech ČD podle zaměření studentů, v účasti odborníků z praxe na výuce či jako členů komisí pro závěrečné zkoušky. Akademičtí pracovníci pak v rámci své vědecké činnosti pomáhají řešit složitější problémy zadané národním dopravcem. Společně také lákají mladé studenty středních škol, aby šli studovat právě studijní obory, které v budoucnu vygenerují potřebné a v současnosti chybějící dopravní odborníky.

Podílí se dopravní fakulta na mezinárodních projektech? Pokud ano, tak na jakých?

Abychom získali akreditaci k realizaci vysokoškolského vzdělávání v oblasti Doprava, musíme prokazovat i adekvátní vědecké výsledky. Jako příklad mohu uvést aktuálně řešený prestižní projekt v rámci HORIZONT 2020 s názvem S-CODE 730849 Switch and Crossing Optimal Design and Evaluation, který koordinuje univerzita v Birminghamu ve Velké Británii a který se zabývá vývojem nových konceptů pro výhybkové konstrukce. Úkolem pracovníků naší fakulty je pomoc s využitím nekonvenčních přístupů partnerům při vývoji a ověření nové konstrukce části či celé výhybky z pohledu jízdy kolejového vozidla. Pochopitelně se zabýváme celou škálou dalších projektů v oblasti nejen železniční dopravy.

Jak ovlivňuje výzkumná činnost vaší fakulty železnici v Česku?

Řešením aplikovaného výzkumu se naše fakulta velmi rychle zviditelnila a stala se nedílnou součástí českého železničního výzkumu. Například zkoumáním jízdních vlastností podvozků 26-2-8 nákladních vozů na mezinárodní úrovni jsme přinesli Českým drahám nemalé úspory v otázce prosazení výjimky v provozu těchto vagonů. Výzkumem dynamické pevnosti a životnosti konstrukcí kolejových vozidel a jejich částí jsme přispěli ke stavbě zkušebního zařízení pro ověřování dynamické pevnosti náprav na zkušebním okruhu v dceřiné společnosti    VUZ. Významných výsledků teoretického a aplikovaného výzkumu je samozřejmě mnohem více. Deklarují to ostatně naše výstupy v podobě několika patentů, užitných vzorů, certifikovaných metodik, specializovaných postupů a řady uznávaných odborných publikací v časopisech a na konferencích u nás i v zahraničí. Je třeba také zmínit nejen roli naší fakulty jako nezávislého přídělce kapacity na veřejně přístupných vlečkách v majetku Českých drah, ale i jako Znaleckého ústavu zapsaného ve II. oddílu seznamu ústavů kvalifikovaných pro znaleckou činnost, činného zejména při řešení dopravních nehod.

LIBOR ŠVADLENKA

Po absolvování Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice působil krátký čas na generálním ředitelství České pošty. V roce 2005 nastoupil na Dopravní fakultu Jana Pernera nejprve jako asistent, později odborný asistent. V roce 2013 se stal vedoucím Katedry dopravního managementu, marketingu a logistiky a od roku 2016 je na této fakultě děkanem. Mimo to byl nezávislým konzultantem v poradenské společnosti Ernst & Young. Od roku 2013 pracuje také jako člen Akreditační komise – oblast doprava při slovenském Ministerstvu školství, vědy, výzkumu a sportu. Je členem Správní rady Národní technologické platformy Interoperabilita železniční infrastruktury a současně členem Dozorčí rady Českých drah.

Článek převzat z Železničář.cz

Martin Sasín je absolventem Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice, kde vystudoval obor Dopravní management, marketing a logistika. Marketingu se věnuje ve své profesní kariéře. Už při svém studiu začal pracovat v nadnárodní firmě a vyzkoušel si, jak se teoretické znalosti dají skloubit s praxí.

Jak vzpomínáte na studentská léta v Pardubicích?

Vzpomínám velmi rád, především kvůli skupině skvělých lidí, se kterými jsem zasedal do lavic poslucháren a se kterými udržuji kontakty dodnes.

Připravila vás Univerzita Pardubice na pracovní život?

Během studia jsem měl jednu výhodu. Již od prvního ročníku jsem byl při studiu na pracovní stáži v nadnárodní společnosti, jejíž management v té době byl na několik let v České

republice. Mohl jsem tak akademické vědomosti, které jsem získával, rovnou konfrontovat s reálnou praxí a obráceně. Dělal jsem asistenta top managementu. Nebyla to nějak zvlášť zodpovědná práce, ale umožňovala mi dívat se, poslouchat, ptát se a učit se v reálném světě.

Co, kromě vědomostí, vám studium přineslo?

Studium na univerzitě mi dalo důležité životní zkušenosti: nikdy to nevzdávat a otázku, zda neexistuje k cíli i jiná cesta. To, co se může zdát jako chyba nebo slepá ulička, může být v budoucnu počátek cesty k úplně jinému cíli.

Jak vzpomínáte na město?

Občas zavítám na univerzitu hledat mezi studenty své potenciální nové kolegy. Vždy mám při tom radost, jak se areál kampusu rozrůstá a modernizuje.

Co považujete za svůj největší úspěch ve své profesní kariéře?

Dělám práci, která mě baví, umožňuje mi seberealizaci a která mi doufám i do budoucna bude připravovat zajímavé cíle a výzvy. Svou profesní dráhu jsem začal v marketingu. Vyzkoušel jsem si práci v nadnárodních korporacích i malých firmách na různých pozicích. Nakonec jsem se vrátil zpět do Pardubic, do společnosti Deep Vision, která se zabývá implementací nových technologií. Řídím projekty a líbí se mi, že je každý úplně jiný. Mám velmi blízko ke sportu, a tak pro mě osobně byla velkým zážitkem spolupráce s Českým olympijským výborem na realizaci Olympijských festivalů v Brně a v Ostravě.

Co byste poradil studentům Univerzity Pardubice, kteří chtějí uspět ve své profesi?

Studentům doporučuji odjet alespoň na krátký čas do zahraničí na jinou univerzitu. Získáte tak nové

přátele, jiné úhly pohledu a nejsnáze zjistíte, jak je možné věci řešit jinak. Pokud se rozhodujete, zda jet či nejet, tak já osobně vždy lituji toho, co jsem v životě neudělal.

Martin Sasín je absolventem Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice. Marketingu se věnuje ve své profesní kariéře. Tu započal už při studiu jako externista marketingu. Působil také jako marketingový specialista a manažer, a to například v hokejovém klubu Mountfield HK, kde měl na starosti mimojiné PR a mediální komunikaci klubu, realizaci marketingového plnění partnerů či realizaci kampaní. Nyní je projektovým manažerem ve společnosti DEEP VISION s.r.o.

První jarní paprsky lákají po zimě k pohybu. Intenzivně můžete cvičit s Univerzitním sportovním klubem nebo s Katedrou tělovýchovy a sportu Univerzity Pardubice. Ta připravila pro všechny milovníky sportování několik akcí, díky kterým své tělo dostanete opět do formy.

Květinový fitness maraton otevřel sérii cvičení. V tělocvičně univerzity se střídaly lektorky v padesátiminutových intervalech a sportovci měli deset minut na občerstvení. Podmínkou bylo dorazit s květinou na oblečení či kdekoliv na těle.

„Pravidelně pořádáme akce nejen pro studenty a zaměstnance, ale ke sportování zveme i veřejnost.  Zájem o pohybové aktivity je velký, naše cvičení bývá tematicky laděné. Sportovci zároveň sbírají body do soutěže o Standartu rektora univerzity. V této prestižní soutěži mezi sebou bojují jednotlivé fakulty v mnoha sportech,“ říká vedoucí Katedry tělovýchovy a sportu UPa Tomáš Macas. 

Všichni, kdo rádi protáhnou své tělo, mohou přivítat jaro jógou 21. března. Na programu je devadesátiminutové cvičení Vinyasa jogy pod vedením Evy Hronové Čaladi, po kterém bude následovat Hathajóga s Michael Rauerem. Vstupné na akci je 150 korun a nutné je přihlásit se do 18. března na e-mail: eva.hronovacaladi@upce.cz.

Pohyb v rámci Univerzitního sportovního klubu

Studenti, zaměstnanci univerzity, ale i zájemci z řad veřejnosti mohou využívat sportoviště a tělocvičny Univerzity Pardubice také jako členové Univerzitního sportovního klubu. V nabídce jsou raketové sporty jako například badminton, stolní tenis, tenis.  Zahrát si můžete volejbal, futsal či florbal, nechybí ani kondiční cvičení, zumba, tabata, piloxing, powerjóga či indoor cycling. Z vodních sportů jsou k dispozici veslování i kanoistika.

Veškeré informace k jednotlivým aktivitám včetně rozvrhu hodin najdete na stránkách Univerzitního sportovního klubu. Podmínkou sportování a cvičení v rámci USK je zaplacení členského příspěvku. Výše těchto příspěvků najdete na stránkách http://usk.upce.cz/index.html.

Zájemci o studium angličtiny mají ještě necelý měsíc na to, aby si podali přihlášku ke studiu na Fakultu filozofickou Univerzity Pardubice. Tento světový jazyk mohou studovat jak v bakalářských specializacích, tak v navazujících magisterských oborech.

Studenti se mohou vydat cestou, která je zavede do sfér spojených s lektorstvím a učitelstvím, nebo směrem, jenž jim umožní uplatnění v mezinárodní komunikaci, překladatelství či tlumočnictví. „Oceňuji na fakultě moderní způsoby výuky a přístupy,” chválí si studium Linda a vysokoškolačka Eliška dodává: „Je tu až téměř rodinná atmosféra.”

V bakalářském studijním programu je možné angličtinu studovat dvouoborově s filozofií, religionistikou či němčinou. Veškeré informace k jednotlivým oborům a přijímacím zkouškám jsou na stránkách www.evolupce.cz.

V navazujícím magisterském oboru Učitelství anglického jazyka se vysokoškoláci učí učit přímo ve škole pod vedením zkušených učitelů a mentorů. „Na tomto studijním oboru mi vyhovuje, že se každému z nás učitelé věnují individuálně – výuka je osobnější, zajímavější a efektivnější,“ říká student Tomáš.

Současní vysokoškoláci mají mnohem větší podíl praxe. Uplatnění pak nalézají ve všech typech škol nebo jako lektoři angličtiny v různých firmách a společnostech.

V navazujícím magisterském oboru Anglická filologie se mohou studenti profilovat v oblasti mezinárodní komunikace, překladatelství a dozvědět se víc o anglické a americké kultuře. „Kromě profesních disciplín studujeme i literaturu a lingvistiku,” říká student Petr.

Garanty oborů jsou renomované odbornice doc. Mgr. Šárka Bubíková, Ph.D. a prof. PhDr. Vladimíra Spilková, CSc. s bohatou pedagogickou praxí a rozsáhlou vědeckou, výzkumnou a další tvůrčí činností.

Ústní přijímací zkoušky pro magisterské studium se konají v červnu, popřípadě ještě v září, a to na základě písemně zpracovaného projektu diplomové práce dle vlastního zájmu. Všechny důležité informace jsou na webu https://ff.upce.cz/ff/kaa/pro-uchazece.html.

Přidej se k nám!

Chci si podat e-přihlášku

Zatímco některé fakulty vysokých škol v zemi už uzavřely podávání přihlášek ke studiu, jiné je ještě přijímají. Dopravní fakulta Jana Pernera Univerzity Pardubice má termín až do konce května. Jako jediná v republice poskytuje komplexní vzdělání v oblasti dopravy. Nerozhodnutí studenti mají ještě dostatek času, aby si vybrali obor, který by je mohl zajímat i z hlediska dalšího profesního uplatnění.

„Díky zajímavým studijním oborům a pestré odborné činnosti nacházejí naši absolventi téměř stoprocentní okamžité uplatnění na trhu práce,“ uvádí děkan fakulty Libor Švadlenka.

Absolventi pracují jako špičkoví experti pro výrobní, stavební, dopravní i obchodní a další společnosti. Často jsou vyhledávanými specialisty pro řízení procesů v dopravních, zasilatelských a logistických systémech, provoz internetových obchodů, akviziční a spediční činnost ale i řízení v oblasti dopravní infrastruktury či navrhování dopravních prostředků, jejich provoz a údržbu. 

Velký výběr z oborů

Zájemci si mohou vybrat mezi studiem denním a kombinovaným. Studenti se učí komplexně – nejsou zavaleni pouze teorií, ale výuka probíhá také v moderně vybavených laboratořích Výukového a výzkumného centra v dopravě, které bylo otevřeno v roce 2013.

Oborů se dá na dopravní fakultě studovat celá řada. Od dopravního stavitelství, přes dopravní prostředky, dopravní management a logistiku, technologii řízení dopravy až po elektrotechnické a elektronické systémy v dopravě.

„Předáváme studentům znalosti o navrhování a projektování, posuzování a hodnocení dopravních staveb, ať už se jedná o mostní a tunelové konstrukce, pozemní komunikace, železniční dráhy nebo zakládání staveb,“ říká vedoucí katedry dopravního stavitelství Aleš Šmejda.

Prohlédněte si nabídku studia Dopravní fakulty Jana Pernera.

Oblíbeným oborem jsou dopravní prostředky se zaměřením na kolejová nebo silniční vozidla. „Jako středoškolákovi mi tento obor nic neříkal, ale jelikož mě baví technika, rozhodl jsem se to zkusit. Mile mě překvapilo s jakým nadšením a energií dokáží vyučující vysvětlit probíranou látku a probudit tak zájem studenta. A právě kvůli této až rodinné atmosféře, která kolem oboru Dopravní prostředky panuje, jsem se rozhodl zůstat na fakultě i na doktorském studiu,“ pochvaluje si studium Jiří Šlapák.

Dalším velmi perspektivním oborem jsou Elektrotechnické a elektronické systémy v dopravě. Už nyní se bez elektřiny lidé neobejdou, v důsledku snah o snižování dopadu dopravy na životní prostředí tato závislost bude dále narůstat, ať již prostřednictvím přechodu na vozidla napájená elektřinou, nebo v důsledku stále větší propojenosti dopravní infrastruktury a vozidel prostřednictvím informačních technologií. „Tohle všechno studenty na našem oboru rádi naučíme. Vzhledem k tomu, že je již nyní zoufalý nedostatek lidí s těmito znalostmi, mohou si být studenti jistí, že se to projeví na jejich platovém ohodnocení a firmy se o ně doslova poperou," vyzdvihuje obor Petr Sýkora z katedry elektrotechniky, elektroniky a zabezpečovací techniky v dopravě.

Ženy v dopravě

Fakulta má ale i studentky, které dopravní problematika zajímá. „Už odmala mě bavila auta, máme to i po několik generací v rodině, a proto jsem se rozhodla studovat dopravku. Baví mě práce s lidmi, organizování a neustálý, dynamický vývoj logistiky, kde se člověk může stále rozvíjet,“ říká Šárka Vančurová z navazujícího magisterského oboru Dopravní management, marketing a logistika.

Další obor Technologie a řízení dopravy není jenom o poslouchání teoretických přednášek, ale především o praxi. „Dost mně pomohlo, že jsme v průběhu studia byli na několika exkurzích, pracovali na týmových projektech nebo tu byly přednášky odborníků z praxe. Pomohlo mi to si uvědomit, čím se chci v budoucím profesním životě zabývat,“ říká student doktorského studia Tomáš Horník.

Informace k přijímacímu řízení

Pro všechny uchazeče máme dobrou zprávu – přijímací zkoušky se nedělají. Hodnotí se studijní průměr ze všech předmětů druhého pololetí posledního ročníku střední školy, průměr u maturitní zkoušky a bonifikace je za maturitní zkoušku z matematiky a také za absolvování testu „Matematika“ nebo testu „Obecné studijní předpoklady“ v rámci Národní srovnávací zkoušky.

Všichni přijatí studenti mají možnost absolvovat přípravný kurz z matematiky a fyziky, který se uskuteční 9. – 13. září 2019. „Cílem kurzu je dát přijatým studentům možnost shrnout látku ze SŠ a projít si učivo prvního semestru s důrazem na ty části, jejichž znalost je pro další studium matematiky a fyziky na naší fakultě nevyhnutelná. Výhodou je, že kurz vedou pedagogové, kteří na fakultě matematiku a fyziku učí,“ dodává proděkanka pro vzdělávací činnost Michaela Ledvinová.  Přihlášky do bakalářského studia je možné podat až do 31. května 2019.

Chci si podat e-přihlášku

The International Office is delighted to host 2 presentations about career and study opportunities in Europe on Monday 11 March at the Language Centre, DB 01002.

From 3:00 p.m. to 4:00 p.m. Mr. Jáchym Hercher, policy officer at the European Commission, will talk about career oportunity in Europe. It will be held in Czech and English.

From 4:00 p.m to 6:00 p.m. the Alliance Francaise and Campus France will give – as they did in 2017 and 2018 – a presentation of study programmes in France followed by a tasting of French food.

These 2 events are both for our international and Czech students, academic and non-academic staff.

If you are interested, please contact Caroline Novak-Jolly at caroline.novak-jolly@upce.cz to sign up.