Je absolventem Fakulty filozofické Univerzity Pardubice oboru Sociální antropologie a je jedním ze zakládajících členů spolku Antropofest. Stejnojmenný festival, který byl letos pořádán již devátým rokem, má mezinárodní přesah a jeho ozvěny byly slyšet a znovu budou i v Pardubicích. Miroslav Bocan rád vzpomíná na studentská léta a snaží se se svojí alma mater spolupracovat i nadále.
Miroslav Bocan spolu s dalšími absolventy Fakulty filozofické, kteří založili festival Antropofest
Foto: Fotoarchiv Univerzity Pardubice
Studoval jste obor Sociální antropologie. Proč padla volba právě na něj?
Už na střední škole jsem chtěl studovat humanitní vědy, konkrétně nějakou nauku o společnosti a člověku, o jejich vzájemných vztazích. Zajímal jsem se o sociologii, ale pak jsem četl v Učitelských novinách o sociální antropologii vyučované na pardubické univerzitě. Ihned jsem si ověřil, že to, co o tomto oboru vím, vím správně…. a bylo rozhodnuto. Podal jsem si přihlášku.
Jak vzpomínáte na studentská léta?
Studovat jsem začal poněkud později, bylo mi sedmadvacet let. Do školy jsem dojížděl z Prahy, kde jsem pracoval, ale v Pardubicích jsem občas přespával u spolužáků na koleji. Takže jsem si užil i spoustu divokých večírků. Na terénních výzkumech, které byly povinnou součástí studia, byla ve chvílích volna zábava, dařilo se zapomínat na všední starosti a užívat pohodového studentského života.
Kde vznikla myšlenka, že byste společně se svými kolegy, bývalými spolužáky, založili spolek Antropofest?
Po ukončení školy se nás skupinka pěti absolventů stále scházela a holky z této party přišly s nápadem zrealizovat přehlídku filmů se sociálně antropologickou tematikou, protože nic takového tady nebylo. To bylo v roce 2009, o rok později proběhl první ročník Antropofestu, který letos oslavil už deváté výročí. Hlavním iniciátorem byla Štěpánka Proučilová, dále jsou členy spolku Míša Píšová, Adam Spálenský a Aneta Kočíková.
Co je cílem festivalu?
Antropofest vznikl právě proto, že v Česku, na rozdíl od řady zemí v Evropě i ve světě, žádná podobná přehlídka není. Nám přišlo škoda, že autoři sociálně antropologických snímků je (kromě možná univerzit) nemají kde a komu promítnout. A obráceně – lidé, kteří se o sociální vědy či přímo o sociální a vizuální antropologii zajímají, nemají možnost tyto filmy vidět.
Celkově také chceme popularizovat sociální a vizuální antropologii, přiblížit ji i širší veřejnosti nejen jako akademickou vědu, ale seznámit ji i s některými jejími výsledky, tedy filmy, které v jejím rámci vznikají. A tím také otevírat debaty nad obsahy filmů, a to nejen mezi odborníky a profesionály, ale zapojit do nich studenty sociálních věd i další laickou veřejnost.
Festival nabízí i zahraniční filmy. Které země se na něm prezentují?
Na festivalu se promítají snímky jak českých autorů, tak autorů zahraničních, a těch je většina. Každý rok oslovujeme nejrůznější odborná pracoviště a univerzity z celého světa, kde se vyučuje nebo propaguje sociální a vizuální antropologie. Je pak na autorech, zda svůj film na Antropofest přihlásí, a na nás pak, jestli jej vybereme. Zahraniční filmy máme skutečně z celého světa, z loňského ročníku můžu namátkou zmínit filmy z Nepálu, Ruska, Íránu, Iráku, Guinee, Rwandy, Španělska, Mexika…
Jak úspěšný je váš projekt?
Už jenom proto, že se nám hlásí se svými filmy zahraniční autoři, navíc opakovaně, považujeme festival za úspěšný. Ještě větší úspěch je například to, že řada těchto zahraničních autorů na festival přijíždí osobně svůj film představit a diskutovat s dalšími hosty a návštěvníky – na vlastní náklady a někteří také opakovaně. My totiž fungujeme na dobrovolnické bázi, každý máme své zaměstnání a organizaci festivalu se věnujeme ve volném čase. Drobné finanční prostředky, které získáváme z grantů, spotřebujeme na základní provozní náklady. Přesto například vloni přijel již potřetí Frode Storaas – profesor vizuální antropologie z norského Bergenu, Deepak Tolange, původem z Nepálu, ale toho času žijící v Berlíně, tři autoři z Moskvy a další. V předešlých letech to byli autoři například z USA či Japonska.
Spolupracujete také se svojí alma mater?
Rádi bychom spolupracovali s „kde kým“, ale to chce kromě samotné chuti také čas. Toho my moc nazbyt nemáme. Ve spolupráci s Univerzitou Pardubice a jejími studenty se nám zatím daří realizovat v Pardubicích tzv. Ozvěny Antropofestu. Letos bychom chtěli prostřednictvím Antropofestu pomoci s propagací a od toho by se mohla odvíjet další spolupráce, kterou bychom určitě rádi nastartovali.
Co považujete za největší úspěch ve své profesní kariéře?
Zatím vnímám jako největší úspěch to, že se mi podařilo najít práci v oboru. V roce 2006 jsem nastoupil do výzkumného oddělení Národního institutu dětí a mládeže, kde jsme realizovali výzkumná šetření v oblasti dětí a mladých lidí a jejich životního stylu, později jsem se věnoval výzkumům v oblasti školství – teď druhým rokem pracuji jako výzkumník v Agentuře pro sociální začleňování, kde realizuji výzkumy v sociálně vyloučených lokalitách.
Co byste poradil studentům, kteří chtějí uspět ve své profesi?
Zajímat se o obor i mimo školu, hodně číst literaturu k tématu, na seminářích se ptát, účastnit se dalších akcí, které mohou s oborem nějak souviset. Uplatnit se jako antropolog – výzkumník není v České republice snadné, ale některé instituce již chápou, že analytická práce je základ, na níž lze stavět teprve další činnost. Takže nějaká místa nakonec jsou, ale jen pro ty nejpřipravenější.
Kdo je Miroslav Bocan: V roce 2009 úspěšně ukončil magisterské studium v oboru Sociální antropologie na Fakultě filozofické Univerzity Pardubice. Již v roce 2006 jako bakalář nastoupil do výzkumného oddělení Národního institutu dětí a mládeže a poté se věnoval výzkumům v Národním institutu pro další vzdělávání. Od roku 2016 realizuje výzkumy v Agentuře pro sociální začleňování. V roce 2009 s bývalými spolužáky spoluzakládal spolek Antropofest. Stejnojmenný filmový festival letos pořádali již devátým rokem.
O festivalu Antropofest: Mezinárodní festival filmů se sociálně antropologickou tematikou. Jeho cílem je nabídnout laické i odborné veřejnosti filmy českých a zahraničních antropologů. Může jít o snímky pořizované v rámci terénního výzkumu odkazující na sociální či kulturní antropologii, nebo filmy a videa zaměřené na vizuální stránku zkoumaného. Více o festivalu Antropofest či Ozvěnách Antropofestu, které se 19. března konají v Pardubicích, najdete na webu antropofest.cz.
Bc. Věra Přibylová
Oddělení propagace a vnějších vztahů UPa
