STAROVĚKÁ MYTOLOGIE
Středověká scholastická vzdělanost a křesťanská teologie antické bájesloví víceméně zavrhovaly. Od 16. století se však pestré historie ze života Olympanů a mytologických reků dostaly opět na výsluní zájmu vzdělanců. Příčiny tohoto obratu je nutno hledat nejen v poutavých, často kuriózních fabulích pohanských historií, ale především v renesanční obrodě zájmu o starověkou vzdělanost a literaturu.
Příběhům antických bájí byl v raném novověku - v souladu s humanistickým pojetím - mnohdy přisuzován hlubší obrazný smysl. Námět Héraklova boje se zvířecím monstrem [1.11.], který se objevil na radničním domě v Prachaticích a ve variacích také ve výzdobě renesančních radnic v Mladé Boleslavi a ve Vysokém Mýtě, byl proto vnímán nejen jako oslnivý triumf fyzické síly deklarující sílu obce, ale byl mu také podsunut jinotajný morální podtext, v němž představoval ctnost krotící zlé vášně. Obdobně alegoricky - jako vítězství ctnosti nad tělesností - byl interpretován oblíbený výjev Hérakla zápasícího s obrem Antaiem [1.10.]. V dobových moralistních traktátech byl Antaios, přemožený tak, že jej Hérakles zdvihl ze země a odřízl mu tím sílu, jež z ní čerpal, popisován jako ztělesnění ďábla a Hérakles jako „miles Christianus“, křesťanský rytíř.
V interiérech i exteriérech domácích renesančních staveb lze nalézt také obrazce inspirované textem Ovidiových Proměn [1.04.], rozsáhlé básnické skladby, která představovala jedno z nejvlivnějších a pro renesanční a barokní umělce také nejinspirativnějších literárních děl starověku. Populární látkou byla i historie Trójské války. Výjev s Aeneem vynášejícím svého otce Anchísa z hořící Tróje se objevil na domě čp. 520 ve Slavonicích [1.03.]. Ze slavného starověkého eposu - Homérovy Íliady - částečně čerpal také tvůrce výzdobné programu sgrafitové stěny na arkádovém nádvoří litomyšlského zámku [1.02.]. S historií zkázy Tróje, legendárního města v Malé Asii, volně souvisí námět Paridova soudu, který díky zobrazení nahých těl tří Grácií konvenoval senzualitě renesanční doby [1. 01.]. S dobovým kultem lidského těla rezonuje i malba postavy Vulkána, kulhavého božstva ohňového živlu a zbrojíře olympských bohů, z průčelí budovy Nového purkrabství v areálu zámku v Českém Krumlově [1.12.].
Dokladem pověrečného zvyku znázorňovat na raně novověkých průčelích domů „na odpuzení neštěstí“ nebeské planety a astrologická znamení, je průčelí slavonického domu čp. 517 . Široký sgrafitový vlys, situovaný nad přízemím objektu, tu předvádí obrazy planetárních božstev jedoucích na triumfálních vozech: Venuši s Amorem a Jupiterem [1.05.], Marse [1.06.], Lunu [1.07.], Slunce [1.08.], Saturna a Merkura [1.09.].
O obsahu poliček renesančních měšťanských biblioték nám mnohé napovídají také sgrafitové scény boje Kentaurů s Lapithy a Bakchova průvodu, které zaplnily část průčelí pražského domu U Minuty.
