ŽÁNROVÉ A MĚSTSKÉ VÝJEVY, EXOTIKA
Profánní náměty se ve výtvarném umění uplatňovaly již ve starověku (známe je na př. z mozaikových kompozicí v Pompejích). Ve výtvarné kultuře středověku, holdující náboženským výjevům, se jim však dostalo povýtce jen podružné, dekorativně žertovné role. Výjimku nepředstavovala ani oblast vytříbené knižní kultury, kde se okraje listů iluminovaných kodexů pravidelně hemžily úsměvnými scénkami (tzv. droleriemi). Další příležitost k vypodobnění světských činností poskytovaly v pozdní gotice už pouze kalendářní zobrazení jednotlivých měsíců roku, personifikovaných venkovany při zemědělské práci typické pro jednotlivá roční období.
Až s renesančním obratem k pozemskému světu se začíná v průběhu 16. století pozornost umělců více odpoutávat od biblických látek a přivracet se k tématice každodenního městského nebo venkovského života. Pardubičtí měšťané si na své domy, zmodernizované při velké obnově města zpustošeného požárem roku 1507, nechávají pestrými barvami malovat scény ze života svého společenského stavu i šlechty, v nichž je názorně předvedena dobová oděvní móda i společenský bonton [7.01.] [7.02.].
Škála výzdobných motivů, prováděných malbou i sgrafitem, záhy sahá od cechovních znaků [7.09.] a heraldicky laděných znamení (rožmberský jezdec) [7.03.] až po výjevy žertovně pranýřující aktuální společenské neduhy pijáctví [7.10.] nebo pomlouvačství [7.06.]. Další figurální obrazce - jako na př. známé zpodobnění geometra či stavitele z fasády nelahozeveského zámku [7.07.] - pak skrze znázornění doprovodných atributů odkazovaly k určitému typu profese. Trubač zobrazený na průčelí jednoho z českokrumlovských domů takto oznamoval, že jeho vlastník Gregor Schwarz je členem rožmberské dvorní kapely [7.04.]. Jindy ale hudební motiv odkazoval spíše na prostou muzikální zálibu některého z členů rodiny majitele domu [7.05.].
Historicky cennou kuriozitou z fondu exteriérové žánrové malby je výjev domu s postavičkou rozebírající dřevěnou konstrukci lešení, který se z doby po polovině 16. století zachoval na průčelí domu čp. 15 v Telči [7.08.].
Mezi směsicí látek, znázorněných na uličních frontách našich raně novověkých měst i palácových a zámeckých fasádách, vynikala tématika zoomorfní. Zatímco na sgrafitové fasádě slavonického domu čp. 528 jsou představeny rustikální obrazy ze života venkovského hospodáře [7.12.], na průčelí domů pražských měšťanů se zhruba v téže době objevila cizokrajná zvířata pštros [7.13.] a velbloudí samice (byť ta v rámci znázorněné biblické historie o Josefu Egyptském) [7.14.].
Záliba císaře Rudolfa II. v netradiční exotické fauně našla své vyjádření i ve sgrafitovém obraze na nádvorní fasádě zámku v Brandýse nad Labem. Dodnes tu lze spatřit obrovitého slona nesoucího na hřbetě v honosně zdobeném koši orientální posádku [7.16.]. Snad šlo o připomínku exotické nádhery, jíž se při cestě českými městy prezentovala poselství tureckého sultána, která měla na pražský císařský dvůr v době panování uměnímilovného Habsburka namířeno.
Mezi další oblíbené výzdobné motivy, slučující v sobě užitečnost s dekorací a situované většinou na severních průčelích staveb, patřily po celý novověk freskové malby slunečních hodin [7.17.]. Jejich nejpočetnější soubor je v našich zemích koncentrovaný na fasádách dvorů v areálu bývalého barokního jezuitského učiliště v pražském Klementinu [7.18.].
Ojedinělý současný příspěvek, rozhojňující námětovou paletu žánrových výjevů na novověkých domovních fasádách v Čechách, představují morytátové scény provedené roku 1998 technikou sgrafita na boční fasádě knihkupectví Paseka v Litomyšli. Jsou inspirovány dřevoryty Josefa Váchala z knihu Krvavý román (1924) a doprovází je žertovné mravoučné slogany [7.20.].
