Jak čelit nevhodnému chování

Univerzita Pardubice se hlásí k hodnotám jako jsou respekt vůči druhým, vzájemná podpora a sounáležitost, otevřenost, kolegialita či tolerance. Vedení Univerzity Pardubice proto deklaruje jednoznačně odmítavý postoj ke všem projevům nevhodného chování, včetně takového chování, jež má povahu nerovného zacházení, pronásledování, diskriminace, šikany, či obtěžování, včetně obtěžování sexuálního.  

Cílem Univerzity Pardubice je vytvářet bezpečné studijní a pracovní prostředí, a proto je připravena činit potřebné kroky směrující k prevenci, odstranění a postihnu zmíněných forem nevhodného chování.  

Své náměty, dotazy a připomínky k problematice sociálního bezpečí můžete směřovat na adresu safe@upce.cz.  

Co lze označit za nevhodné chování?

Genderově podmíněné násilí zahrnuje „veškeré akty fyzického, sexuálního, psychického, ekonomického či dalších forem násilí, které jsou cíleny na ženy z důvodu, že jsou ženami, nebo na muže z důvodu, že jsou muži, anebo akty tohoto násilí, které nepřiměřeně dopadají na ženy či muže“[1] nebo na další osoby jiných genderových identit.

Sexualizované násilí definuje snaha získat, zvýšit nebo potvrdit si svou převahu nad druhým člověkem pomocí sexuality jako nástroje moci. 

Mezi genderově podmíněné či sexualizované násilí patří např.:

• nevyžádaná sexuální pozornost (sexuální návrhy, nevyžádané doteky, zasílání intimních fotografií), 
• sexuální vydírání a nátlak (např. nabízení výhod za intimní sblížení či vyhrožování v případě jeho odmítnutí),
• nevhodné komentáře na tělo a vzhled, ponižující, nepřátelské či urážlivé poznámky směrem k některému pohlaví, nadávky, zesměšňování nebo gesta se sexuálním podtextem,
• ukazování materiálů zobrazujících osoby jako sexuální objekty, „lechtivé“ vtipy,
• fyzické napadení aj.

Šikana zahrnuje především opakované a dlouhodobé obtěžování, urážení, nebo sociální vylučování. Může jít o posměšky, urážky, šíření pomluv, odmítání spolupracovat, znepříjemňování plnění pracovních či studijních úkolů, fyzické nebo slovní napadání a podobně. 

Bossing je šikana ze strany nadřízené osoby, zpravidla se jedná o praktiky vedoucích zaměstnanců a zaměstnankyň, kteří vyvíjejí tlak na podřízené, aby si vynutili například jejich poslušnost nebo je donutili ukončit pracovní poměr, případně odejít z pracovní pozice. Za projevy bossingu může být považováno např.: 

• přehnané kontrolování plnění povinností či docházky,
• dlouhodobá přemíra přesčasů, bránění v čerpání dovolené,
• arogantní chování a slovní urážky,
• nedocenění práce, dále častá a neoprávněná kritika,
• zesměšňování před kolegy/kolegyněmi,
• přisvojení si práce podřízených svými vedoucími,
• bezdůvodné výhrůžky např. ukončením pracovního poměru.

Mobbing je šikana ze strany kolegů/kolegyň, obvykle celou skupinou lidí a je pro ni charakteristická skrytost, rafinovanost, cílenost a pravidelnost. Označuje především psychické týrání nebo systematický, cílevědomý, a hlavně opakovaný útok na určitou osobu. Využívá degradujícího přístupu, nadměrné kritičnosti, zesměšňování, drobných či větších intrik. Nejde tedy o konflikt, ani krátkodobou a jednorázovou strategii. Jde o řadu negativních komunikativních jednání, jichž se dopouští jednotlivec nebo několik osob vůči určitému člověku po delší dobu.[2]

Staffing je šikana ze strany podřízených. V mnoha ohledech má podobné projevy jako bossing a mobbing, ale projevy jsou mířeny směrem od podřízených k osobě ve vedoucím postavení. Snahou může být zdiskreditování vedoucí osoby a její/jeho propuštění.

Pokud si chcete ověřit, zda nejste obětí některého z projevů šikany, můžete vyplnit externí online dotazník zde.

Diskriminací „se rozumí takové jednání, včetně opomenutí, kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě, než se zachází, nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci, a to z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru.“^[3]

Pokud se setkáte s těmito či jinými projevy nevhodného chování, obraťte se na univerzitní ombudsmanku, a to buď formou neformální konzultace, nebo formou podání podnětu.

Jak podat podnět?

Podnět na prošetření nevhodného chování může podat každý studující či zaměstnaný, a to buď z pozice přímo zúčastněné osoby nebo coby svědek či svědkyně události.

Ombudsmanku je možné kontaktovat několika způsoby:

• emailem na adresu ombuds@upce.cz,
• osobně v konzultačních hodinách ve čtvrtky od 10 do 12 hodin, v ostatní dny dle individuální domluvy,
• písemně poštou – adresa: Univerzita Pardubice, Studentská 95, Pardubice, 532 10. Obálku vždy označte nápisem „neotvírat – ombudsmanka“,
• písemně na podatelnu – adresa: Referát SAFE UPCE – ombudsmanka. Obálku vždy označte nápisem „neotvírat“.

Aby mohl být podnět řádně prošetřen měl by obsahovat především:

• identifikaci osoby podávající podnět (např. Jana Nováková, studentka Fakulty XY) a kontakt na něj/ni (o možnosti anonymního podání podnětu čtěte níže)
• předmět podnětu a popis situace, se kterou se na ombudsmanku daná osoba obrací,
• angažované osoby či útvary,
• případně i návrh na řešení situace.

Pokud je to možné, uveďte v podnětu co nejvíce konkrétních informací – především detailní popis situace a její vývoj, uvedení osob, které jsou v situaci angažovány (stačí obecně např. studující předmětu xy či zaměstnaní pracoviště xx), váš postoj k celé situaci a očekávání, jak by měla být situace řešena. 

Detailní popis podnětu umožní jeho rychlejší prošetření a minimalizuje potřebu dodatečného dotazování ze strany ombudsmanky, které by mohlo být osobě podávající podnět nepříjemné.

Jak probíhá prošetření podnětu?

Ombudsmanka nejprve zjistí, zda podnět skutečně spadá do její kompetence. Pokud ano, je povinna se jím zabývat. 

Spadá-li podnět do kompetence jiného orgánu či osoby, odkáže osobu podávající podnět na jiný příslušný orgán či osobu na univerzitě (APUPA, RIAK, Pověřenec pro ochranu osobních údajů atp.), případně na jiné subjekty mimo univerzitu (státní úřady, orgány činné v trestním řízení, advokáty, soudy, neziskové organizace, poskytovatele sociálních či zdravotních služeb atp.). Osobě podávající podnět může ombudsmanka poskytnout podporu při kontaktování jiného příslušného subjektu.

Pokud podnět směřuje vůči konkrétní osobě či organizačnímu útvaru univerzity, ombudsmanka jim dá možnost vyjádřit se k šetřené věci. Vyžaduje-li to situace, vyslechne také další svědky a shromáždí další relevantní informace. 

Ombudsmanka informuje o výsledku šetření osobu podávající podnět a vypracuje tzv. zprávu o šetření. Na základě provedeného šetření vydá ombudsmanka doporučení a v případě, že shledá podnět odůvodněným, předává jej spolu se svým doporučením k dalšímu řízení. Doporučení předává dle povahy věci vedoucí/mu příslušné součásti univerzity, děkanovi či rektorovi.

Na vyřízení podnětu má ombudsmanka lhůtu 30 dní, která může být v odůvodněném případě prodloužena o dalších 30 dní, vždy však s vědomím osoby podávající podnět. 

Lze podnět podat anonymně?

Pakliže osoba podávající podnět není ochotna nahlásit případ nevhodného chování pod svým jménem, je možné stížnost podat také anonymně.

Při anonymním podání je třeba vzít na vědomí, že takto podaná stížnost nemůže být prošetřena stejným způsobem jako stížnost neanonymní a ombudsmanka má omezené možnosti, jak podnět řešit.

Jaké další formy pomoci můžete využít?

Univerzita Pardubice nabízí psychologickou pomoc prostřednictvím poradenského pracoviště APUPA, které poskytuje podporu v bezpečném, anonymním prostoru prosazujícím respektující přístup. 

Na každé fakultě jsou pro studující k dispozici tzv. kontaktní osoby, proškolené v postupu krizových a zátěžových situací, jejich seznam najdete ve spodní části stránky odkazu. Oslovit lze kteroukoliv z těchto osob bez ohledu na fakultu.

Co ombudsmanka nemůže řešit?

Ombudsmanka nemůže měnit, rušit nebo nahrazovat rozhodnutí orgánů či složek univerzity, ani zasahovat do činnosti jiných orgánů. Nemůže rovněž rozhodovat o právech a povinnostech studujících a vykonávat činnost v pracovněprávních vztazích. 

Pakliže ombudsmanka obdrží podnět, který jí nepřísluší, odkáže osobu podávající podnět na jiné příslušné orgány nebo osoby na univerzitě (např. RIAK, proděkan pro studijní záležitosti apod.), nebo na příslušné vnější subjekty (např. Policie ČR apod.).

[1] Úřad vlády. Akční plán prevence domácího a genderově podmíněného násilí na léta 2019–2022. Dostupné online.

[2] https://sikanavpraci.cz/encyklopedie-sikany/druhy-sikany/

[3] Zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon).